Ilustrační foto Zdroj: istockphoto.com
V celé Evropě klesá počet narozených dětí. Některé země v boji proti demografické změně zavádí finanční opatření, ale mohou peníze tomuto jevu skutečně zabránit? Proč má Bolzano větší porodnost, než zbytek Itálie? A kolik peněz za děti nabízí Estonsko?
Napříč Evropou klesá porodnost. Země jako Španělsko, Itálie, Slovensko, Kypr, Portugalsko, Rumunsko a například Bulharsko vykazují dlouhodobý pokles porodnosti mezi svými obyvateli. Každá země se snaží s demografickou změnou vypořádat po svém. Některé, jako například Lucembursko, Kypr, Malta, Španělsko, Rakousko a Německo, zvyšují svou populaci hlavně prostřednictvím otevřené migrační politiky. Jiné země se snaží zvýšit populaci prostřednictvím různých daňových úlev a finančních substitucí. Mnoho zemí jako například Švédsko, Irsko, Velká Británie a Dánsko se snaží kombinovat obojí.
Jednou ze zemí, která má největší prorodinnou politiku, je Francie. Od roku 2011 získávají Francouzi, kteří jsou v občanském partnerství, stejné daňové výhody jako pár v manželském svazku. Zatímco rodiny s vyšším příjmem mají více daňových úlev, tak rodinám s nižším příjmem stát poskytuje dávky ve formě sociální pomoci a dotací na bydlení. Podpora rodin zahrnuje mateřskou s kompenzací za ztrátu platu, rodinnou dovolenou, rodinné přídavky a podporu péče o děti. Velká část výdajů na služby péče o děti se vztahuje na předškolní vzdělávání, přičemž bezplatné veřejné předškolní zařízení je poskytováno všem dětem ve věku od 3 do 6 let. Francouzská porodnost je jedna z největších v Evropě.
Za jedno dítě 255 tisíc korun
Finsko naopak patří k zemím, kde porodnost od roku 2010 začala klesat. I přes štědrý sociální systém, podobnému tomu u nás nebo ve Francii, se rozhodla jít skandinávská země ještě dál. V obci Lestijärvi nacházející se na západu Finska byl problém nejviditelnější. V roce 2012 se zde narodilo pouze jediné dítě. Obec proto zavedla pobídku nazvanou „bonus za dítě“. Každý obyvatel obce, kterému se narodilo dítě, měl nárok na příspěvek 10000 euro (přes 250 tisíc korun), vyplácený po dobu deseti let. Na první pohled se zdá, že finanční politika obce skutečně funguje. Od roku 2013, kdy pobídkový systém začal platit, se v obci narodilo 60 dětí. Ve srovnání s předchozími sedmi lety, kdy se narodilo pouze 38 dětí, se jedná o skutečný babyboom.
Pobídka nás neovlivnila, tvrdí otec z Lestijärvi
„Už nějakou dobu jsme plánovali druhé dítě, takže nemůžu říci, že peníze opravdu ovlivnily naše rozhodnutí mít další dítě,“ řekl BBC otec jednoho z nově narozených dětí finské obce. Ten přesto považuje finanční pobídky za jedno z důležitých opatření, kterými dávají politici najevo, že skutečně mají zájem o rodinou politiku. Rodina dítěte také uvedla, že ušetřila většinu z 6000 eur, které jí obec dala a tyto peníze hodlá v budoucnu využít pro všechny členy rodiny.
Lidé už nechtějí mít tolik dětí
Krokem obce Lestijärvi se inspirovaly i ostatní obce, které chtějí razit stejně štědrou sociální politiku. Profesorka sociálních studií Ritva Nätkin z Tampere Univerzity nevyvrací, že sociální politika může přispět k větší porodnosti, ale celostátní babyboom neočekává. „Posílení finančních pobídek pro rodiny by sice do jisté míry pravděpodobně pomohlo posílit porodnost. Je však nepravděpodobné, že by finanční pobídky samy o sobě nastartovaly babyboom, zejména proto, že se postoje lidí k rodičovství změnily,“ uvedla.
Za tři děti Estonci měsíčně dostanou 13 tisíc korun
Přímé finanční pobídky za děti zavedlo také Estonsko. Nejvyspělejší země ze tří pobaltských zemí také dlouhodobě trápí nízká porodnost. Estonsko se proto v roce 2017 rozhodlo vyplácet pravidelné měsíční benefity 60 euro za první i druhé dítě a 100 euro za třetí dítě. Každá rodina se třemi a více dětmi navíc od státu dostane měsíční bonus v hodnotě 300 eur. Dohromady tedy každá rodina se třemi dětmi dostane měsíčně štědrý sociální bonus v hodnotě 520 eur (asi 13 287 korun).
Důležitý je i hospodářský růst
Profesor demografie na univerzitě v Tallinu Allan Puur sice potvrzuje, že v zemi momentálně probíhá takový menší „babyboom“, nicméně upozorňuje i na další faktory související s tímto fenoménem. Mezi nimi vidí například lepší dostupnost veřejných jeslí a školek a také hospodářský růst. „Porodnost je často procyklická, což znamená, že má tendenci se zvyšovat, když jsou ekonomické příležitosti dobré, a naopak,“ sdělil pro BBC.
Ukazuje Bolzano správný směr?
Itálie má jeden z největších problémů s porodností v Evropě. Pouze jedna provincie na jihu Tyrolska jde zcela opačným trendem než zbytek země. Kromě toho, že rodiny v Bolzanu dostávají měsíční benefit 200 eur za dítě, což je dvojnásobek od zbytku země. Ta má, na rozdíl od zbytku země, také velký počet středisek s péčí o děti. I to je jeden z důvodů, proč 73 procent žen ve věku do 20 do 64 let v Bolzanu pracuje, zatímco ve zbytku Itálie je to o dvacet procent žen méně, tedy 53 procent. Zaměstnavatelé v tyrolské provincii vychází matkám vstříc a nabízí jím flexibilní pracovní dobu, částečné úvazky a práci z domova, tak aby mohly kombinovat rodičovství s prací.
Z výše uvedených příkladů vyplývá, že jednoduchá finanční pomoc nic neřeší a často je třeba kombinace několika faktorů, aby mohla být porodnost zvýšena.
