Ruský soud poslal vozíčkáře do vězení za loupežné přepadení. Z postele ho musí zvedat spoluvězeň.

Pobouření v Rusku vyvolal případ osmadvacetiletého Antona Mamajeva, kterého soud poslal na 4,5 roku za mříže, přestože je muž kvůli celkové svalové atrofii upoutaný na invalidní vozík. Rozruch zatím vedl k tomu, že byl „Druhý Stephen Hawking“, jak mu ruská média přezdívají, převezen do vězeňské nemocnice. Odsouzený se totiž nemůže sám ani pohnout, nemluvě o samostatném využití toalety či stravování bez asistence pečovatele. Toho ve vězení supluje jeho spoluvězeň. Mamajev se obává, že ve vězení dlouho nepřežije.

Dle slov lékařů není reálné, aby Mamajev přežil ve vězeňských podmínkách byť jen měsíc. Na to ovšem soudce Timiriazevského soudu v Moskvě Sergej Galkin nebral ohled a 30. června poslal invalidu na 4,5 roku za mříže. Vězeňská stráž 18kilového muže doslova donesla do jeho cely. Nikdo ale nevěděl, jak s tímto postiženým vězněm naložit. Nakonec byl přidělen na oddělení intenzivní terapie vězeňské nemocnice.

Otázkou zůstává, jestli skutečně lze těžce postiženého muže považovat za zločince, kterého nelze nechat na svobodě? Představa, že by vůbec byl schopen spáchat loupežné přepadení, se jeví jako dosti fantastická.

Odsouzený totiž trpí vzácnou chorobou - spinální svalovou atrofií. Jedná se o dědičné onemocnění, kdy kvůli mutaci v genu produkuje organismus menší procento specifického druhu bílkovin. To způsobuje ztrátu hybných neuronů. Problém spočívá v tom, že nemoc je progresivní. Pokud se v dětství člověk hýbat může, tak každým rokem svaly slouží méně, což může vést až k problémům s dýcháním a smrti. Podobným onemocněním trpí také slavný britský fyzik Stephen Hawking.

I přes nemoc vystudoval vysokou školu a založil rodinu

Anton Mamajev se narodil v rodině vojenského generála, ve které se už jedno dítě s totožnou diagnózou narodilo. Po narození byl Anton úplně normální, po 9 měsících se naučil sedět a stát. Pak se však zákeřná nemoc projevila. „První dcera je o 7 let starší,“ vypráví rodina pro stanici Pervyj kanal. „Když byla žena těhotná podruhé, podstoupila všemožná vyšetření a lékaři řekli, že vše bude v pořádku. V opačném případě bychom to rozhodně neriskovali… První rok byl pekelný,“ pokračuje otec. „Nebyla ani práce, ani peníze. Ale my jsme se s tím poprali. Když bylo Antonovi 7 let, začal si vydělávat slepováním obálek. Potom jsem se já stal generálním ředitelem menšího podniku, finanční situace se zlepšila a my jsme si mohli léčbu pro děti dovolit. Lékaři říkali, že ani jedno z dětí nemá šanci dožít se 19 let. Antonovi je teď 28! To proto, že jsme se mu celou dobu věnovali.“

Matka Antona zasvětila svůj život oběma nemocným dětem, díky ní získali i vysokoškolské vzdělání. Anton se stal ekonomem. Jeho první plnohodnotná práce bylo organizování logistiky pro přepravce. Ačkoli ho tělo poslouchalo každým rokem méně, jeho mozek fungoval stále více. Záhy založil společnost Maják a začal se věnovat dobročinnosti pro postižené děti.

„Co je ale nejdůležitější, potkal děvče, které se do něj zamilovalo. Teď mají malou dcerku, mnozí to považují za zázrak,“ říká matka odsouzeného. „Všichni jsme se složili a najali Antonovi pečovatele, který mu pomáhal v přesunu z postele na vozík, všude ho vozil a krmil,“ dodává. Jenže ten mu nyní v těžkých chvílích citelně chybí.

Vozíčkář prý svým obětem nedal šanci utéct

Loupežné přepadení, které má podle rozhodnutí soudu na svědomí právě vozíčkář, se stalo na podzim loňského roku. Jistí známí prý tehdy navrhli Mamajevovi, aby si od nich levně koupil skútr. Samotnému invalidovi by byl k ničemu, tudíž se rozhodl, že skútr následně prodá dál, aby si něco vydělal. Obchod byl potvrzený smlouvou. Mamajev zaplatil 160 tisíc rublů (přibližně 60 tisíc korun) a skútr vyzvedl pečovatel Vasilij. Jenže nedlouho poté se u Antona doma objevila policie. Známí, kteří mu skútr prodali, sepsali prohlášení o loupeži. Anton i Vasilij byli obviněni z loupežného přepadení a ohrožení na zdraví.

„Do teď nechápu, jak se to stalo,“ řekl podle serveru Varlamov.ru Mamajev u soudu. „V ten osudový den nedošlo k žádnému konfliktu, právě naopak. Všichni byli veselí, vtipkovali, dokonce existuje i video, jak majitelé učí Vasilije jezdit na skútru. Já jsem pak zaslechl, že oznámení bylo sepsáno na základě nevraživosti z mojí strany. To je nesmysl. Já jsem jim naopak vždy půjčoval peníze a nechtěl je ani zpátky.“

Jenže podle verdiktu soudu vozíčkář a jeho asistent muže „obstoupili a nedali jim šanci utéci“. „Když jsem slyšel rozsudek soudu, nemohl jsem uvěřit vlastním uším. Prý jsem jim také vyhrožoval, že prostřelím jednomu z mužů nohu, nacpu ho do kufru auta a odvezu do lesa. Můžete mi vysvětlit, jak bych to asi udělal?,“ divil se Mamajev a pokračoval: „A další moje údajná výhružka - sliboval jsem jim prý, že je zmlátím, uříznu jim uši, vypíchnu oči a potom zastřelím. Jak bych asi mohl přemoct dva houževnaté muže? Jeden dokonce pracoval ve speciálních jednotkách.“ Ani nůž, ani zbraň, kterými odsouzený mužům údajně vyhrožoval, se nenašly.

Ve vězení dlouho nepřežije

„Nemám šanci tu přežít,“ říká smířeně Mamajev, kterého zvedá z postele jeho spoluvězeň. Zároveň si stěžuje, že po nocích prožívá pekelné bolesti, protože v nemocnici mu chybí procedury, které má předepsané od lékaře v rámci individuálního rehabilitačního programu. Dokonce prý došlo i k situaci, kdy jeho spoluvězně odvezli k soudu, a Anton zůstal 24 hodin v sedící poloze.

„Nevíme, co s ním máme dělat. Je to pro nás neuvěřitelný případ,“ krčí rameny vedoucí nemocničního oddělení vězeňského zařízení. Prezident Rady pro lidská práva Michail Fedotov požádal moskevskou prokuraturu o prověření, zda bylo soudní řízení vedeno správně. Dozorčí rada uvedla, že soudní verdikt podrobně prozkoumá.

Právní zástupce Antona Mamajeva zase pro server Meduza uvedl, že plánuje podat žádost o osvobození mladého muže z vazby. Podrobnosti nezmínil: „Třetí den nespím, podstupuji okamžité právní kroky, abych svému klientovi pomohl přežít. Teď určitě není čas na veřejné komentáře.“

Autor: Pavlína Švarcová