Íránci v ulicích Teheránu oplakávali generála Solejmáního (zdroj: CNN, AP)
Jaké následky bude mít americký útok v Bagdádu, při kterém v noci na dnešek zahynul velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Sulejmání? To je otázka, kterou si momentálně klade celý svět. Teherán se nechal slyšet, že smrt elitního generála rozhodně nenechá bez povšimnutí a hrozí tvrdou odvetou.
První reakce z Íránu přišly záhy po útoku. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí jmenoval novým velitelem Kuds brigádního generála Esmáíla Káaního, jenž byl dosud Sulejmáního zástupcem. Spolu s prezidentem Hasanem Rúháním pak slíbili odvetnou akci.
Jakého rázu odveta bude, se dá zatím jen spekulovat. USA už každopádně doporučily všem svým občanům odjet urychleně z Iráku. Podle agentury Reuters evakuují zahraniční ropné společnosti své zaměstnance z pracovišť v jihoirácké Basře. Má jít především o americké pracovníky. Bezpečnostní opatření kolem svých vojáků v regionu zvýšily také Německo a Británie. Před cestou do regionu varuje své občany celá řada zemí, včetně České republiky.
Útok značně rozdělil americkou politickou scénu. Zatímco republikáni Trumpovu akci oceňují, demokraté útok na Sulejmáního ostře odsuzují a obávají se eskalace konfliktu mezi USA a Íránem. Zabití Sulejmáního je dalším z projevů rostoucího napětí mezi oběma státy, které začalo v roce 2018, kdy USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Následovalo několik vážných incidentů v Perském zálivu a vše vyvrcholilo minulý týden útoky v Iráku. V úterý pak demonstranti napadli americké velvyslanectví v Bagdádu a odešli od něj až druhého dne.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že USA stále stojí o zmírnění napětí na Blízkém východě, nikoli o válku. V rozhovoru s CNN ministr zároveň řekl, že nepochybuje o tom, že útok na Sulejmáního zachránil životy Američanů. „Svět je dnes mnohem bezpečnějším místem a já vás mohu ujistit, že po smrti Kásima Solejmáního jsou Američané v tom regionu v mnohem větším bezpečí,“ uvedl Pompeo pro CNN.
Na Twitteru se k americkému útoku stručně vyjádřil také Donald Trump, který napsal: „Írán nikdy nevyhrál válku, ale nikdy neprohrál při vyjednávání“.
Iran never won a war, but never lost a negotiation!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 3, 2020
Obavy nad současnou situací vyjádřil například také bývalý bezpečnostní poradce prezidenta Baracka Obamy, Ben Rhodes, který se podílel na vyjednávání jaderné dohody s Íránem.
„Sulejmání měl bez pochyby na svých rukou mnoho krve, ale toto je opravdu hrozivý moment. Írán na to odpoví a pravděpodobně na různých místech,“ napsal Rhodes s tím, že íránská odveta by mohla přijít v Iráku nebo Libanonu, kde mají Íránci značný vliv. Trump tak podle něj možná zahájil válku bez předchozí debaty v Kongresu. „Opravdu doufám, že nenastane nejhorší možný scénář, ale všechno nasvědčuje tomu, že ta situace bude vážně eskalovat,“ dodal.
Bývalý bezpečnostní poradce si zároveň pokládá otázku, jestli americká administrativa důsledně promyslela veškeré následky tohoto útoku. „Jaká je strategie? Nemáme žádné vysvětlení pro to, co se stane a čeho se snažíme dosáhnout ve velmi vážné mezinárodní krizi,“ zamýšlí se Rhodes.
Trump may have just started a war with no congressional debate. I really hope the worst case scenario doesn’t happen but everything about this situation suggests serious escalation to come.
— Ben Rhodes (@brhodes) January 3, 2020
Ve střehu je také Izrael, který by se mohl stát terčem íránské odvety. Do stavu pohotovosti byla uvedena armáda a premiér Benjamin Netanjahu zkrátil svoji návštěvu Řecka, odkud se dnes vrací. Podle agentury Reuters se Izraelci obávají odvetného íránského útoku ze severu, tedy ze Sýrie, kde má Írán své jednotky, nebo i ze strany Libanonu, kde působí hnutí Hizballáh, jehož bojovou složku Írán vyzbrojuje. Izrael uzavřel pro turisty horu Hermon na Golanech, která byla v minulosti zasažena raketami vypálenými ze Sýrie.
V íránském hlavním městě Teherán mezitím pochodovaly tisíce lidí k sídlu duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, aby vyjádřily smutek nad úmrtím Sulejmáního. „Nejsem ten, kdo podporuje (íránský) režim, ale Sulejmáního jsem měla ráda. Byl odvážný a miloval Írán. Je mi této ztráty velmi líto,“ citovala agentura Reuters jednu z účastnic teheránského pochodu. Další shromáždění se pak odehrálo v generálově rodném městě Kermán. Protiamerické protesty probíhají také například v Pákistánu nebo Kašmíru.
Kásim Sulejmání se narodil v roce 1955 v rodině chudého rolníka, vystudoval střední školu a až do islámské revoluce v roce 1979 pracoval v regionální správě. Po šáhově svržení se přidal k nově založeným islámským Revolučním gardám a během irácko-íránské války v letech 1980 až 1988 se dostal až na post důstojníka a velitele jedné z deseti elitních divizí bránících íránské příhraničí. Velitelem oddílů Al Kuds se stal v roce 1998, s čímž přišlo i povýšení na generála. Dostal za úkol bránit „íránskou revoluci“ před jakýmikoli pokusy o převrat a současně také provádět vojenské nebo i tajné operace mimo hranice Íránu. Některé zdroje ho označovaly za druhého nejmocnějšího muže v Íránu hned za Chameneím. Írán kvůli jeho smrti vyhlásil třídenní smutek.
Alexandr Božilov, ČTK
