Dva muži vyrazili ze Šalamounových ostrovů na člunu, 29 dní pak čekali na záchranu. Zdroj: Profimedia.cz
Když 3. září vyrazili Livae Nanjikana a Junior Qoloni ze Šalamounových ostrovů na cestu přes moře na ostrov New Georgie, nečekali, že naprosto ztratí kontakt se světem. Po cestě zkušené námořníky překvapil déšť a silný vítr, přestala jim jít i GPS. Celých 29 dní pak přežívali na pomerančích, kokosech a dešťové vodě, dokud se objevila záchrana. Muži však údajně zažili příjemný odpočinek.
Ráno 3. září vyrazili dva muži na motorovém člunu ze Šalamounových ostrovů. Jejich cílovou destinací se mělo stát 200 kilometrů vzdálené město Noro na ostrově New Georgia. Aby se na místo dostali, museli překonat Šalamounovo moře, které je známé svou nevypočitatelností, jak uvádí web The Guardian.
Vodítkem na cestě, kterou již v minulosti oba námořníci absolvovali, mělo být západní pobřeží ostrova Vella Lavella a ostrov Gizo po jejich levici. Už několik hodin po vyplutí je však překvapil silný déšť a vítr, kvůli čemuž neviděli na pobřeží, podél kterého měli plout. „Když přišlo špatné počasí, bylo to špatné. Ale ještě horší a děsivější to začalo být, když nám přestala fungovat GPS,“ přiznal Nanjikana.
Urazili 400 kilometrů
Společníci neviděli, kam plují, a tak se rozhodli vypnout motor. „Chtěli jsme počkat a šetřit palivo,“ popsal plány Nanjikana. Po celou dobu přežívali na pomerančích, které si na cestu přibalili, a kokosech, které našli v moři. Do plachet pak chytali dešťovou vodu. Po 29 dnech, kdy pluli po širém moři, nakonec u pobřeží Nové Británie v Papui-Nové Guineji zahlédli rybáře.
„Nevěděli jsme, kde jsme, ale nečekali jsme, že budeme v jiné zemi,“ vysvětloval námořník. Za tu dobu, kdy se odrazili od Šalamonouvých ostrovů, urazili zhruba 400 kilometrů. Oba byli tak zesláblí, že když dorazili 2. října do města Pomio, museli je z člunu vynést. Následovalo zdravotní ošetření, podle kterého jsou oba cestovatelé v pořádku.
Ačkoliv se jednalo pro mnohé o děsivý zážitek, Nanjikana vyzdvihl i pozitiva. „Když jsem byl pryč, neměl jsem ponětí o tom, co se děje. Neslyšel jsem o covidu ani o ničem jiném. Těším se domů, ale myslím, že to byl příjemný odpočinek od všeho,“ podotkl. Nyní oba cestovatele čeká cesta zpět k rodinám.
