Povolební pat v Izraeli má čtyři východiska. Jedno je ale jisté: Netanjahuova éra nekončí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Izrael je po volbách bez jasného vítěze.
Žádný z bloků nezískal potřebných 61 křesel.
Hrozí další volby, už sedmé za osm let.
Jaké jsou scénáře pro sestavení vlády?
Parlamentní strany v Izraeli čeká složité povolební vyjednávání. Skončit může vznikem křehké koalice, ale také dalšími předčasnými volbami. Ve hře je několik scénářů, jedno je však jisté: cesta k nové vládě nebude jednoduchá, píše americká stanice CNN.
Izrael čekají týdny, možná i měsíce politické nejistoty poté, co vyšlo najevo, že parlamentní volby nemají jasného vítěze, píše CNN. Ani jeden ze dvou hlavních bloků totiž nezískal potřebnou většinu 61 křesel v izraelském parlamentu, který má celkem 120 poslanců. Pravicový Likud premiéra Benjamina Netanjahua ani centristická strana Jašar jeho hlavního rivala Gádího Ajzenkota nemají dost hlasů k sestavení vlády.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ministr smrti, bouří se lidé ve Španělsku. Po nehodě vlaků vyšli do ulic a střetli se s policií
Hluboce zakořeněné politické a ideologické rozpory činí jakoukoli zdánlivě přímočarou koalici téměř nemožnou. Přesto je vznik vlády možný, i když výsledkem podle CNN bude chatrná aliance. Pokud se stranickým šéfům nepodaří vyřešit tuto situaci během 12 týdnů, Izraelci se vrátí k volbám.
Scénář 1: Opoziční vláda
Nejjistější cesta opozice k sesazení Netanjahua vede přes spolupráci židovských a arabských stran. Právě to je ale zároveň její největší překážkou. Dva předsedové pravicových stran opozičního bloku, bývalý premiér Naftali Bennett a někdejší ministr obrany Avigdor Liberman, totiž odmítají jakoukoli vládu, která by se opírala o dvě arabské strany v parlamentu – Sjednocenou kandidátku a Ra'am. Nezáleží přitom na tom, zda by byly přímo součástí vládní koalice, nebo by menšinovou vládu pouze podporovaly zvenčí. Oba politici svůj postoj navíc ještě zpřísnili po útoku Hamásu ze 7. října 2023.
Čtěte také
V historii Izraele se navíc pouze jednou stalo to, že se arabská strana přímo zapojila do vládní koalice. Ra'am byla součástí osmičlenné koalice, které se v roce 2021 podařilo odstavit od moci Benjamina Netanjahua. Vláda se však rozpadla už po roce.
Opoziční strany by mohly spolupracovat a využít svou parlamentní většinu například k výměně předsedy parlamentu a obsazení dalších důležitých funkcí. Mohly by tak omezit prostor pro působení Netanjahuovy prozatímní vlády, která by mezitím vládla. Sestavení nové koalice, jež by ho nahradila v čele Izraele, však zůstává velmi komplikované a politicky citlivé.
Scénář 2: Vláda národní jednoty
Další možností by byl rozpad obou politických bloků a vznik vlády národní jednoty. Její součástí by byla Netanjahuova strana Likud, někteří ze současných koaličních partnerů a především alespoň jedna strana ze současného opozičního bloku.
Netanjahu by v takovém případě podle všeho byl ochoten vzdát se služeb krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Nechtěl by se však rozejít s krajně pravicovým ministrem financí Becalelem Smotričem ani s ultraortodoxními stranami.
Gádí Ajzenkot ale spolupráci s Netanjahuem odmítá. Pokud by svůj postoj změnil, řada Izraelců, kteří si přejí Netanjahuův odchod, by to považovala za zradu.
Scénář 3: Vláda bloku Netanjahua s přeběhlíky
Jiný scénář by mohl vést k tomu, že Netanjahu bude povzbuzovat politiky k přebíhání z opozičních stran.
Čtěte také
Všichni čtyři lídři stran opozičního bloku – Ajzenkot, Bennett, Liberman a Jair Golan – však prohlásili, že s Netanjahuem do vlády nepůjdou. Netanjahuovu bloku navíc chybí osm křesel do parlamentní většiny, a přesvědčit osm jednotlivých poslanců, aby přeběhli na jeho stranu, by bylo velmi obtížné, soudí CNN.
Scénář 4: Další volby
Zatímco se v zákulisí diskutuje o možných variantách povolebního uspořádání, izraelský prezident Jicchak Herzog zahájí jednání s představiteli všech stran, které se dostaly do parlamentu. Po vyslechnutí jejich názorů pověří jednoho z lídrů sestavením vlády. Arabské strany podle očekávání podpoří Gádího Ajzenkota, a tak by mohl dostat příležitost jako první právě šéf strany Jašar.
Na sestavení vlády bude mít pověřený politik 28 dní. Pokud to bude potřeba, prezident mu může lhůtu prodloužit o dalších 14 dní. Jestliže se mu vládu sestavit nepodaří, prezident pověří druhého kandidáta. Také on dostane na vyjednávání 28 dní. Pokud neuspěje, může většina poslanců požádat prezidenta, aby sestavením vlády pověřil třetího kandidáta. Ten bude mít na vytvoření koalice 14 dní. Jestliže se ani jednomu z kandidátů nepodaří vládu sestavit, budou se konat další volby.
Časový plán přitom podle všeho nejvíce vyhovuje Netanjahuovi. Jako premiér v demisi si může dovolit čekat. Pokud dostane první šanci jeho hlavní rival Ajzenkot a neuspěje, pověření pravděpodobně připadne právě Netanjahuovi. Jestliže neuspěje ani on, politická patová situace zřejmě povede k dalším volbám. Netanjahu by přitom mohl zůstat v čele prozatímní vlády ještě několik měsíců, dokud nevznikne nová.
Opakování voleb, které by se mohly konat nejdříve na jaře příštího roku, je tak reálnou možností. Výsledky totiž mohou Izrael znovu uvrhnout do politické paralýzy. Šlo by už o sedmé parlamentní volby za posledních osm let.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hořící dýmovnice v parlamentu a lahve na hlavu premiéra. Albánská opozice stupňuje protesty
vaclav.cerny@iprima.cz
