Paměti Angely Merkelové
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z dob své šestnáctileté vlády za vyloženou chybu. Uvedla to v rozhovoru se skupinou RND, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Kniha s názvem Svoboda, Paměti 1954 až 2021 vyšla v úterý ve třech desítkách jazyků včetně češtiny. Kritiku, které čelí kvůli některým krokům v politice vůči Rusku, v migrační krizi či v době pandemie covidu-19, bývalá kancléřka podle svých slov bere na vědomí, za svými rozhodnutími si ale stojí.
„Dokážu pochopit, že lidé, kteří vidí, co (ruský prezident Vladimir) Putin páchá na Ukrajině, mi vytýkají chyby. S tím musím žít,“ řekla politička, která vládla Německu jako kancléřka v letech 2005 až 2021. Ve vztahu k Rusku vsadila mimo jiné na prohlubování hospodářské spolupráce a doufala, že to může přinést i politické změny v Rusku. Zároveň přiznává, že chtěla zajistit levný plyn pro německé hospodářství.
ČTĚTE TAKÉ: Tady nejste v bezpečí. Berlínská policie varuje židy a homosexuály před čtvrtěmi s Araby
Na jednání s Putinem Merkelová obšírně vzpomíná ve své knize, kterou sepsala s dlouholetou spolupracovnicí Beate Baumannovou. Za dobu, po kterou ho znala, se podle Merkelové „Putin a s ním Rusko změnili, z počáteční otevřenosti vůči Západu přes odcizení až po úplné zatvrzení“. I při zpětném pohledu ale považuje bývalá německá kancléřka za správné, že až do konce své vlády kladla důraz na to, aby udržela s Putinem dialog.
Mikulecký: Strašením o jaderném útoku Putin oslabuje svou pozici. Rusko sám žene do kouta
Pokud bude ruský prezident Vladimir Putin hovořit o dronových útocích z Ukrajiny jako o zámince k jaderné odvetě, ale nebude reagovat, oslabí tím svou pozici v očích Rusů, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nová jaderná doktrína podle něj znamená pouze zdvižený prst navíc a vágnější formulace, které Putina, potažmo celé Rusko ženou do kouta.
Ruského prezidenta ve svých memoárech označuje Merkelová za člověka, který na ni působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně. Byl „pořád ve střehu“, jen aby se k němu někdo nechoval špatně, vždy připravený na „mocenské hry“.
Podle Merkelové se už nikdo nikdy nedozví, jestli by bylo možné zabránit ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdyby nebylo pandemie covidu-19 a mohla se vést místo virtuálních osobní jednání. „Jisté ale je, že pandemie covidu-19 byla hřebíčkem do rakve minským dohodám,“ uvedla. Dvojice dohod, které pomáhala Merkelová uzavřít v letech 2014 a 2015, měla urovnat konflikt na východě Ukrajiny.
Povstání proruských separatistů na Donbasu a ruská anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 se ale ukázaly být jen předstupněm rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Merkelová ve své knize vyzývá, aby se při hledání konce ruské války proti Ukrajině hledalo i diplomatické řešení. „To se musí vymyslet předem, aby bylo v pravý okamžik k dispozici,“ napsala.
Bouře v německé politice: Scholz odvolal tři ministry, „semaforová“ vláda se rozpadla
Vládní trojkoalice v Německu se ve středu večer definitivně rozpadla. Kabinet kancléře Olafa Scholze měli původně opustit všichni čtyři ministři z řad svobodných demokratů (FDP), ovšem ve čtvrtek ráno šéf dopravy Volker Wissing oznámil setrvání v kabinetu a odchod ze strany. Prezident Frank-Walter Steinmeier ve čtvrtek odpoledne tři ministry oficiálně odvolal, země má menšinovou vládu. Politické bouři předcházelo Scholzovo odvolání ministra financí Christiana Lindnera (FDP) během středy. Kancléř hodlá po Novém roce požádat Spolkový sněm o vyslovení důvěry, ovšem lze očekávat, že poslanci ji nevysloví. Na řadu by přišly předčasné volby v březnu. Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz vyzval Scholze, aby zažádal o důvěru okamžitě, kancléř to však odmítl.
Kromě politiky vůči Rusku se Merkelová v memoárech vrací také k migrační krizi roku 2015 a ke slavné větě „Zvládneme to“, „Wir schaffen das“, kterou pronesla, aby uklidnila obyvatele Německa. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, že 'Wir schaffen das', tahle tři banální slova, mi budou někteří potom týdny, měsíce, roky a někteří až dodnes vyčítat, podívala bych se na ně nevěřícně a zeptala se: Co prosím? Nemám říkat, že to zvládneme, protože by tato slova mohl někdo špatně pochopit tak, že chci do Německa přivést všechny uprchlíky světa?“ napsala. V knize se vyslovila pro to, aby Evropa chránila své vnější hranice, zároveň ale umožnila legální migrační cesty. Evropa podle ní bude vždy díky své prosperitě a hodnotám migranty přitahovat.
S ohledem na vzestup protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Merkelová varovala demokratické strany před tím, aby se snažily AfD „rétoricky trumfovat“, aniž by nabízely skutečná řešení problémů.
Just: O hovoru Scholze s Putinem se v Rusku mluví. Kreml chce ukousnout co nejvíce Ukrajiny
O hovoru německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se v Moskvě aktivně diskutuje, řekl v pořadu 360° spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just. Podle něj se Rusko chystá na vládu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, a proto chce ukousnout co nejvíce ukrajinského území.
Ve svých memoárech se Merkelová na více než sedmi stech stranách věnuje rovněž svému dětství, dospívání v totalitní Německé demokratické republice (NDR) a politické kariéře ve Spolkové republice, která ji dovedla až do křesla kancléřky. Německou vládu vedla 16 let, během kterých se musela vyrovnávat s finanční a dluhovou krizí, migrační krizí, pandemií covidu-19 i konfliktem na Ukrajině. Agentura DPA poznamenala, že velká překvapení kniha, jejíž části zveřejnil už minulý týden deník Die Zeit, nepřináší. A memoáry neobsahují ani rozsáhlou sebekritiku, dodala DPA. Merkelová ale dává nahlédnout do svého soukromí, které si vždy pečlivě střežila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Německo je napjaté jako v předvečer revoluce, říká Robejšek. Popsal existenční krizi státu
