Už déle než týden žijí sociální sítě, média i veřejnost výrokem premiéra Fialy, že další čtyři roky jeho vlády by nám přinesly německé platy. Že vyvolal bouři ironického posměchu, není nijak překvapivé. Zvláštní je jen to, jak moc není premiér schopen chytit se za nos a místo aby svůj vlastní verbální požár uhasil kýblem studené vody, přikládá zdárně pod oheň další polínka. Nedělá to ale sám. Uznat své omyly zjevně nedokážou ani daleko větší politická esa. Třeba i pro takovou Angelu Merkelovou je to nadlidský úkol.
V politice existují dvě jednoduchá pravidla. Pravidlo první zní: „Když už omylem šlápneš do exkrementu, alespoň v něm netancuj.“ Druhé pravidlo pak praví: „Když už šlápneš do exkrementu a ještě ke všemu v něm chceš za každou cenu i tančit, alespoň nenuť nikoho dalšího, aby v něm tančil s tebou.“
ČTĚTE TAKÉ: Od Hřiba očekávám výraznost a drzost, říká Gregorová
Petr Fiala obě dvě tyto zásady v uplynulých dnech porušil, když nejen nebyl schopen s omluvou a se ctí vycouvat ze svého výroku o německých platech, ale ještě ke všemu si na tohle „mazlavé tango“ pozval i ministra Stanjuru s ministrem Baxou. Ten první místo aby slova svého stranického šéfa nějak zkorigoval, ještě přilil olej do ohně prohlášením, že udělají vše pro to, aby tu německé platy skutečně byly. Druhý jmenovaný pak Fialovo německé blouznění označil za „jasné slovo“ a pokračoval, že „je to velmi důležité téma a je správné, abychom neměli malé cíle.“
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Voliči, ekonomové, novináři a dokonce i ti členové ODS, kterým ještě zůstala v těle špetka pudu sebezáchovy, si od té doby kladou zásadní otázku: Jak to, že to Petr Fiala nevidí? Jak je možné, že nechápe, jakého přešlapu se dopustil? Proč, proboha, nevezme zpátečku?
Bohužel zpátečky a kritická sebereflexe se v politice příliš nenosí. Viděli jsme to za covidu i po covidu, viděli jsme to na migrační krizi, vidíme to na konfliktu na Ukrajině a vidíme to i na tak banálním příkladu, jakým jsou vlhké sny o dohnání a předehnání Německa.
Na druhou stranu asi není náhoda, že se v tomto kontextu mluví zrovna o Německu, protože upřímně řečeno, ani němečtí politici nejsou zrovna experti přes přijetí a vyvození osobní odpovědnosti. Stačí se podívat třeba na 16 let vládnoucí kancléřku Angelu Merkelovou. Ta v aktuálním rozhovoru pro RND řekla, že žádné z rozhodnutí, jež v roli kancléřky učinila, nebylo vyloženě chybné. Jde přitom o dámu, za jejíž vlády se Němci odstřihli od jádra nebo která v době počínající migrační krize odrážela věcné argumenty mantrou „wir schaffen das“.
Úspěšní hejtmani dali Fialovi košem. Grolich ani Kuba na kandidátce Spolu nebudou
Koalici Spolu budou na kandidátkách ve volbách do Sněmovny chybět dvě „hvězdná“ jména, která by mohla přitáhnout desetitisíce hlasů. Hejtmani Jan Grolich (KDU-ČSL) a Martin Kuba (ODS) nebudou příští rok kandidovat za koalici Spolu. A to nehledě na skutečnost, že o oba úspěšné politiky stál lídr Spolu, šéf ODS a premiér Petr Fiala.
Dnes už je evidentní, že Německo to nezvládá a neméně evidentní je i fakt, že řada Němců svůj pohled na éru Merkelové celkem zásadně přehodnotila, a to ne zrovna v dobrém. Německo nezvládá ani dopady zeleného šílenství, které Merkelová podporovala, ani se nedokáže popasovat s faktem, že si během kancléřčiny éry nechalo do země přijít statisíce osob z velmi odlišných kultur, jež se nikdy nepodaří většinově asimilovat.
Zátěž pro ekonomiku, větší kriminalita
Masová migrace však nemá jen kulturní rozměr, ale také ekonomický. A ten, jak se zdá, rovněž nevychází dvakrát dobře. Původní představy zastánců migrace v čele s Angelou Merkelovou, byly přece takové, že se migranti v Německu zapojí do pracovního procesu a budou, zjednodušeně řečeno, vydělávat na důchody německých penzistů. Začátkem letošního roku však přišel renomovaný profesor ekonomie Bernd Raffelhüschen s analýzou, která ukázala, že migrace naopak sociální systém zatěžuje. Pokud migranti vůbec pracují, pak většinou vykonávají málo kvalifikované a tím pádem hůře placené profese a stávají se tak příjemci různých sociálních dávek.
Pithart: Komunisté v listopadu 89 padali jak umrzlí ptáci. Zpátky jim pomohla šikovná dáma
Nejnovější volební průzkumy ukazují, že by se KSČM opět dostala do Sněmovny. Jak je to 35 let po pádu rudé totality možné? Co to vypovídá o našem národu? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hledá vysvětlení Petr Pithart, který si v životě zkusil několik rolí: V letech 1959-68 byl členem KSČ, což podědil po tátovi, prvorepublikovém komunistovi a válečném koncentráčníkovi. Za normalizace se z něj stal pronásledovaný disident. A v roce 1989 patřil k hybatelům změn, které sám od začátku odmítá nazvat revolucí. „Spíš bych volil slovo převrat,“ tvrdí jeden z nejdůležitějších politiků polistopadové éry.
Je tu však ještě další aspekt, a tím je bezpečnost. I ta dostala díky vítací politice Angely Merkelové zcela zásadní šrámy, na něž si německá společnost jen těžko zvyká a marně se je snaží nějak odstranit. Šetření agentury Insa pro deník Bild, které bylo publikováno během prázdnin 2024, ukázalo, že každý druhý Němec cítí, že se bezpečnost v jeho zemi za posledních pět let zhoršila. V tom Němcům ostatně dávají za pravdu i statistiky kriminality, z nichž je bohužel dosti patrný vzestupný trend.
Matka nelegální masové migrace, jak můžeme někdejší kancléřku směle nazvat, však žádnou vinu ani chybu necítí. Nehodlá nic přehodnocovat, reflektovat nebo se snad dokonce omlouvat. Ne, ne, ne žádná chyba se nestala.
Jako kdyby i v politice platila slavná poučka Miroslava Plzáka: „Zatloukat, zatloukat, zatloukat.“ Těžko pak můžeme Petru Fialovi vyčítat, že se jeho sebereflexe rovná nule, když jí není schopná ani těžká váha v podobě exkancléřky Merkelové. Protože ani ve Fialou vysněném Německu se nějakého uznání chyby nikdo nikdy nedočká. I tady je ve zvyku vlastní chyby buď nevidět nebo omlouvat nebo bagatelizovat, když už je pozdě...
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nedá dohromady ani čtyři věty, opřel se Fiala do Babiše. Hájil výrok o platech jako v Německu
