Ani otevřený Hormuz levnou ropu nezaručí. Návrat k předkrizovým cenám může trvat měsíce
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ropa pod 100 dolary: definitivní obrat to není.
Hormuzem proudí barely, ale trh stále nevěří.
Rafinérie jsou v úzkých, zásoby na minimech.
Ceny paliv klesnou k předkrizovým hodnotám až za několik měsíců.
Ropa se v pátek dostala pod hranici 100 dolarů za barel. Na návrat k běžným cenám to ale zatím nevypadá, řekl CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Cena ropy Brent totiž v posledních dnech výrazně kolísala – jeden den klesla pod 100 dolarů, vzápětí se vrátila nad tuto hranici a následně znovu oslabila. Trh tak dál citlivě reaguje na každou zprávu o válce, dodávkách ropy, útocích nebo uvolňování strategických zásob, píše deník The Washington Post.
Obnovení přepravy přes Hormuzský průliv je pro ropný trh důležitou zprávou. Objem přepravované ropy se už přiblížil úrovním před vypuknutím konfliktu. Samotný návrat tankerů do průlivu ale podle analytiků nestačí k tomu, aby se ceny rychle vrátily na původní úrovně.
ČTĚTE TAKÉ: Vědci dali umělé inteligenci tělo. Výsledek byl děsivý, pojistky proti násilí přestaly platit
Podle údajů společnosti Kpler se vývoz ropy z Blízkého východu v září zvýšil na nejvyšší úroveň od začátku války na Blízkém východě. Ropa přepravovaná Hormuzským průlivem dosáhla v pondělí sedmidenního průměru 13,5 milionu barelů denně, což odpovídá úrovním před vypuknutím konfliktu, píše CNBC.
Čtěte také
Ropa může téct, trh jí ale stále nevěří
Cena ropy ovšem neodráží pouze to, kolik barelů Hormuzem právě proudí. Obchodníci řeší také to, zda budou tankery bezpečně proplouvat za týden, za měsíc nebo za půl roku. A právě tato jistota stále chybí. „Pomalu se sice vrací počet přepravených barelů, ale stále panuje nejistota. Kdyby došlo k uzavření průlivu, cenu to bude držet nahoře,“ řekl CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Do ceny se proto promítá riziková přirážka. Obchodníci musí počítat s tím, že část dodávek nemusí dorazit. Vyšší jsou také náklady na pojištění tankerů, dopravu a ochranu plavidel.
Výše zmíněné se plně ukázalo tento týden. V úterý ceny ropy klesaly po zprávách o obnovení omezeného provozu saúdskoarabského ropovodu Východ–Západ. Ve středu se Brent znovu pohyboval kolem 103 dolarů, když britské Námořní obchodní operační centrum oznámilo útoky na tři lodě přepravující palivo v oblasti Hormuzu.
Ve čtvrtek ceny znovu rostly po zprávě, že čínské rafinerie pozastavily na říjen vývoz ropných produktů. Peking se tak snaží zachovat domácí zásoby. Do toho přišly informace o dalším americkém vojenském posilování v regionu.
V pátek se situace opět obrátila. Brent odepsal zhruba tři procenta a vrátil se pod hranici 100 dolarů za barel. Obchodníci pokles spojovali mimo jiné se zprávami o jednáních o dodatečném uvolnění evropských rezerv ropy a nafty.
Čtěte také
Největší problém už není jen ropa
Z ropy se vyrábí benzin, nafta nebo letecké palivo. A právě rafinérský trh zůstává pod tlakem. Rafinérská infrastruktura na Blízkém východě byla během konfliktu poškozena a její obnova bude nějakou dobu trvat. Dodávky rafinovaných produktů přes Hormuz navíc zůstávají výrazně pod předválečnou úrovní.
„Nikdo ropu přímo nespotřebovává. Musí se z ní udělat něco užitečného, jako je nafta, letecké palivo nebo benzín. Světový rafinérský systém, který mění ropu na užitečné produkty, je silně zatížen,“ řekl pro The Washington Post Mark Finley z Bakerova institutu pro veřejnou politiku na Riceově univerzitě.
Svět během konfliktu spotřeboval velkou část svých bezpečnostních zásob, které mu v minulosti umožňovaly lépe vstřebat výpadky dodávek. Členské země Mezinárodní energetické agentury se navíc v březnu dohodly na uvolnění přibližně 400 milionů barelů ze strategických rezerv.
Americká strategická ropná rezerva se přitom dostala na nejnižší úroveň od roku 1983. Spojené státy nyní nabízejí k zapůjčení dalších až 40 milionů barelů. „Zakopali jsme se do velké díry,“ okomentoval to Finley.
Čtěte také
K předkrizovým cenám jsou měsíce
Ani úplné obnovení přepravy přes Hormuz by proto podle analytiků nemuselo znamenat rychlý návrat k cenám ze začátku roku. Bob McNally, zakladatel poradenské společnosti Rapidan Energy Group, upozorňuje, že současné obnovení dodávek sice snižuje deficit, který během konfliktu vznikl, ale samo o sobě ho neodstraní.
„Oživení dodávek ropy je dobrá zpráva, ale zdaleka nejsme venku z nejhoršího. V posledních několika měsících jsme se dostali do hlubokého deficitu a toto ho jen snižuje. Nedostane nás to zpět tam, kde jsme byli,“ uvedl McNally.
Podle Kovandy by k výraznějšímu poklesu ceny ropy bylo potřeba především trvalé otevření Hormuzského průlivu a ustání íránských hrozeb. Pak by podle něj mohl Brent postupně klesnout až někam k 70 dolarům za barel. „Pojišťovny by pak byly ochotné pojišťovat za lepších podmínek. Pomalu se sice vrací počet přepravených barelů, ale stále panuje nejistota,“ uvedl Kovanda.
Podobně dlouhá může být cesta i u cen pohonných hmot v Česku. Pokud by se situace na Blízkém východě i na Ukrajině výrazně uklidnila a obnovily se některé dodávky, mohly by se podle Kovandy ceny pohonných hmot dostat přibližně na 35 až 37 korun za litr. Návrat k předkrizovým cenám by však podle něj byl otázkou měsíců.
„Byla by to několikaměsíční záležitost, během které by se trh musel zahojit a vyrovnat ztráty a marže,“ uvedl Kovanda. I proto se domnívá, že i kdyby se situace vyvíjela příznivě, mohly by se ceny pohonných hmot dostat na předkrizové úrovně z února 2026 nejdříve zhruba v polovině příštího roku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nepovedená poprava minutu po minutě: Pikeová je v kritickém stavu. Jaké má vyhlídky?
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
