Američanům vyšla riskantní operace: V Hormuzském průlivu ochránili miliony barelů ropy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
USA eskortovaly 40 lodí s 18 miliony barelů ropy.
Útoky zasáhly 60 íránských vojenských cílů.
Pronájem tankeru stojí přes 10 milionů korun denně.
Přinutí vojenské operace Írán ke kapitulaci?
Americká armáda úspěšně eskortovala 40 obchodních plavidel přepravujících 18 milionů barelů ropy Hormuzským průlivem, píše CNN s tím, že jde o válečný rekord. Před vypuknutím konfliktu, který už trvá více než půl roku, procházelo průlivem zhruba 20 milionů barelů denně. Írán a USA si v úterý zároveň vyměnily sérii úderů, sdělili dva američtí představitelé obeznámení s těmito operacemi.
Americké síly provedly v Hormuzském průlivu velice riskantní operaci, v rámci které využily celou řadu vzdušných, námořních a vesmírných prostředků, uvedli podle CNN představitelé obeznámení s akcí. USA zasáhly téměř 60 vojenských cílů v okolí průlivu – včetně protileteckých stanovišť, radarových systémů, námořních prostředků, zařízení pro kladení min a komunikačních stanovišť. Cílem bylo nejen oslabit schopnosti Íránu útočit na obchodní plavidla v průlivu, ale také provést lodě přepravující miliony barelů ropy. Podle úředníků se USA nyní zaměřují na cíle v okolí průlivu, eskortu obchodních plavidel a udržení námořní blokády íránských přístavů – a to v rámci „totálního tlaku“ ze strany Trumpovy administrativy s cílem zesílit ekonomický tlak na vedení režimu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin cítí slabost Západu a chce eskalovat válku. Hraje o život, tvrdí zdroje z Kremlu
I když byla úterní operace úspěšná, úředníci si nedělají žádné iluze o tom, že by bylo rychlé řešení konfliktu na dosah. Energetické společnosti jsou zároveň při vysílání svých lodí přes úžinu stále velice opatrné, protože i s vojenským doprovodem představuje cesta obrovské riziko. Ceny energií tak zůstávají vysoké, což způsobuje výkyvy na globálním trhu.
Další cíle byly odloženy
Další deklarované priority amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně operací zaměřených na likvidaci íránského jaderného programu, byly podle jednoho z úředníků prozatím „odsunuty na druhou kolej“. Ostatně sám Trump nedávno naznačil, že mu nevadí nechat zásoby vysoce obohaceného uranu pohřbené pod zemí a sledovat je pomocí satelitních snímků – a to navzdory tomu, že dříve trval na tom, že zajištění tohoto materiálu je v současném konfliktu nejvyšší prioritou.
Čtěte také
Írán ale prokázal, že je schopen obnovovat své vojenské kapacity. Americká armáda chce proto pokračovat v provádění ofenzivních úderů, aby neustále oslabovala schopnosti Íránu. Tuto strategii lze přirovnat k „sekání trávy“ nebo hře „whack-a-mole“ (mlácení krtka) – jakmile se jednu hrozbu podaří potlačit, objeví se další, píše CNN.
Postupné oslabování vlivu Íránu
V rámci širší vojenské strategie chtějí USA postupně omezit schopnost Íránu využívat svůj vliv v úžině – od července blokáda znemožňuje Íránu vyvážet ropu. Donald Trump ve středu prohlásil, že nejnovější série amerických úderů nesměřovala pouze na íránské radarové systémy, ale měla za cíl zbavit tuto zemi schopnosti sledovat lodě proplouvající Hormuzským průlivem. „Snažili se ty lodě sledovat. Ale nemohou je vidět, protože nemají radar – vyhodili jsme ho do vzduchu. A včera v noci jsme vyhodili do vzduchu mnohem víc než jen jejich radar,“ řekl Trump o úterní akci v úžině, aniž by specifikoval, co dalšího bylo terčem útoku. Opět však trval na tom, že USA si udržují kontrolu nad průlivem a prokázaly, že jsou schopny jak zasáhnout íránská zařízení podél pobřeží, tak bránit lodě před případnými útoky.
Čtěte také
Zůstává však otázkou, zda tyto vojenské operace vedené na několika frontách nakonec donutí Írán ke kapitulaci, a – i kdyby ano – jak dlouho to může trvat. Ministr financí Scott Bessent na začátku týdne narážel na nárůst objemu ropy proudící průlivem. Pro CNBC uvedl, že tyto vývozy v pondělí dosáhly válečného rekordu, když bylo vyvezeno více než 17 milionů barelů denně. „To není íránská kontrola nad průlivem“, zdůraznil Bessent.
Trumpovi představitelé navíc opakovaně tvrdí, že úžinou prochází více ropy, než je veřejně známo. Důvodem má být to, že lodě vypínají své transpondéry, aby při plavbě nebyly zaznamenány. Úředník obeznámený s úterní operací uvedl, že většina, ne-li všech 40 komerčních plavidel, která proplula Hormuzským průlivem, vypnula své transpondéry ve snaze vyhnout se detekci. A na začátku srpna ministr energetiky Chris Wright dokonce prohlásil, že vývoz ropy z Blízkého východu se na určitou dobu zvýšil na předválečnou úroveň.
Skepticismus vůči tvrzením o „úplné kontrole“
Americká administrativa ale i nadále čelí silnému skepticismu ze strany představitelů odvětví a analytiků, kteří tvrdí, že USA dosud neprokázaly, že jsou schopny spolehlivě podložit svá tvrzení o „úplné kontrole“ nad touto námořní trasou. „Dá se s jistotou říci, že si administrativa příliš na důvěryhodnosti nepřidala,“ uvedl jeden z informovaných zdrojů obeznámený s dynamikou odvětví.
Komerční lodní společnosti se o plavbě průlivem rozhodují individuálně podle aktuální situace, uvedly dva informované zdroje. Cena za pronájem ropného tankeru pro tuto trasu zároveň raketově vzrostla – podle některých odhadů přesahuje 500 tisíc dolarů denně (zhruba 10 a půl milionu korun). Vysoký výdělek tak může být motivací pro společnosti, které jsou ochotné riziko plavby podstoupit. Odvětví jako celek ale stále hledá větší jistotu. Náklady na pojištění lodí, které na začátku války prudce vzrostly, jsou stále vysoké, což ztěžuje rozhodování námořních společností. A i když k útokům nedochází, neustálé zprávy o íránských útocích na lodě proplouvající průlivem zůstávají výrazným odstrašujícím faktorem.
Čtěte také
Ropa navíc představuje pouze jednu z forem energetického zboží, které se po této vodní cestě přepravuje. Tankery přepravující jiné zdroje energie, konkrétně zkapalněný zemní plyn, podle úředníka obeznámeného s probíhajícími vojenskými operacemi USA v okolí Íránu zřejmě postupují s ještě větší opatrností kvůli potenciálně katastrofickým následkům, které by nastaly, kdyby plavidla přepravující tento typ nákladu byla zasažena íránským dronem, minou nebo raketou.
Někteří američtí představitelé připouštějí, že armáda bude potřebovat čas a trpělivost. Musí totiž nejen dokončit útoky na íránské vojenské kapacity v okolí úžiny, které Írán během nedávného příměří částečně obnovil, ale také přesvědčit lodní dopravce, že plavba touto oblastí je opět bezpečná. Druhý úkol znamená pravidelný doprovod obchodních lodí průlivem, podobně jako v úterý, kdy americké síly eskortovaly plavidla bezpečným odminovaným koridorem. Do příštího měsíce chce americká armáda tento koridor rozšířit, aby lodě měly více prostoru k manévrování. Cílem je postupně zvýšit objem ropy přepravované touto vodní cestou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rozmetán na prach, napsal Trump o ostrově Charg. Přiložil video z AI, k útoku ale nedošlo
vaclav.cerny@iprima.cz
