NATO má problém. Rusové hledají slabá místa, dostali se až k základnám s jadernými zbraněmi
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rusko špehuje NATO pomocí dronů i civilních plavidel.
Analýza odhalila 144 incidentů ve 13 evropských zemích.
Sledování cílilo na základny i kritickou infrastrukturu.
Proč vlády odmítají incidenty spojovat do jednoho celku?
Mezinárodní institut pro bezpečnostní studia (IISS) přišel s rozsáhlou analýzou, která popisuje, jak Rusko špehuje státy NATO. Využívá k tomu doslova armádu dronů, ale zapojuje i vojenské námořnictvo a civilní plavidla. Moskva tak sonduje citlivá místa Evropy a podle analytiků se dostala až do přísně střežených základen. Think-tank varuje, že evropské vlády si toho sice všímají, ale prakticky na odezvě nespolupracují.
Ruská dronová špionáž podle IISS probíhá vytrvale nejméně od srpna 2024, přičemž analytici ji sledovali do února letošního roku. Bezpilotní stroje ovládané operátory Kremlu měly v této době v masivním množství vytipovávat, kde má NATO slabá místa. Nešlo přitom údajně ani zdaleka jen o pohraniční oblasti s Ruskem, ale o vnitrozemí i pobřeží západních států Evropy.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinské útoky nás poškodily, připustil ruský vicepremiér. Země zavádí rázná opatření
V reportu, který má CNN Prima NEWS k dispozici, za zmíněné období analytici píší o celkem 144 incidentech, které nesou stejný nebo minimálně podobný vzorec. Odehrály se celkem ve 13 evropských zemích.
Podle dat, se kterými IISS operuje, se ruské bezpilotní letouny objevily v 48 procentech případů nad vojenskými základnami či zařízeními, v 18 procentech nad běžnými civilními letišti, přičemž mnohá byla kvůli zpozorování dronů na krátkou dobu uzavřena a provoz zde přerušen, a z 26 procent šlo o drony sledující kritickou infrastrukturu evropských států NATO. Mělo jít například o klíčové přístavy, elektrárny nebo průmyslová střediska.
Čtěte také
„Nejvíce incidentů (58) zaznamenalo Německo, a to včetně šesti nevysvětlitelných případů ‚možných špionážních dronů’ nad vojenským letištěm Ramstein a další souběžné incidenty byly nad základnami Bundeswehru (německá armáda; pozn. red.) u vojenského letiště Manching,“ popisuje IISS.
Další incidenty ruské špionáže se měly uskutečnit nad Belgií (25), Dánskem (16), Nizozemskem (9), Francií (8), Velkou Británií či Norskem (obojí 7). Moskva měla pozorovat například belgickou základnu Kleine-Brogel, kde se mají nacházet americké jaderné zbraně. Stejný arzenál je i na nizozemské základně Volkel, která byla rovněž sledována ruskými drony.
Vlády incidenty nespojují, varuje IISS
Za nejvýznamnější počin Rusů IISS považuje sledování jediné francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle. Námořní kolos měl být sondován ruským dronem v únoru letošního roku. „Švédská armáda vyhodnotila, že bezpilotní letoun, který se poblíž letadlové lodi porouchal, byl ruského původu a byl vyslán z ruské špionážní lodi Žigulevsk, čímž se potvrzuje, že vypouštění bezpilotních letounů z lodí je realitou,“ uvádějí analytici.
Podle nich je tak patrné, že Rusko pro své špionážní aktivity, kdy sonduje slabá místa NATO, využívá i třeba plavidla ze „stínové flotily“, která pomáhají Rusku obcházet západní sankce. Právě z těchto plavidel, která se často maskují jako obchodní, mají Rusové podle analytiků vypouštět své špionážní drony.
IISS zároveň dodává, že skoro žádná evropská mocnost veřejně neoznámila, že o ruském sledování drony ví, a tudíž Moskvě, minimálně veřejně, nepřipisuje odpovědnost. „Představitelé (evropských spojenců z NATO) soukromě přiznávají, že dobře vědí, že zodpovědné za tyto akce je Rusko, ale vlády se spíš zaměřují na vlastní národní odpověď, než aby si spojily incidenty napříč kontinentem dohromady,“ vyčítá think-tank evropským vládám.
Sice zmiňuje Evropskou iniciativu na obranu proti dronům (EDDI), kolektivní evropskou aktivitu, ale zároveň dodává, že tento ambiciózní projekt je stále daleko od cíle zajistit ochranu nad Evropou.
PODÍVEJTE SE: Podvodníci, jednání je ztráta času. Trump se v Ankaře pustil do Íránu, plísnil i spojence
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
