Putin ve stínu summitu v Ankaře zvažuje možnosti. Ve hře je i válka proti NATO, varuje CNN
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin zvažuje eskalaci konfliktu směrem k NATO.
Hrozí útoky na Polsko, Pobaltí či norské Špicberky?
Válka s aliancí by mohla sjednotit ruskou společnost.
Která z nově definovaných front je nejvíce ohrožena?
Ruský autoritářský vládce Vladimir Putin řeší možnosti, jak dál eskalovat situaci ve světě. I když se mu už pátým rokem nedaří „zpacifikovat Ukrajinu“, nabízí se mu celá plejáda kroků, které může podniknout. CNN informuje o některých z nich, přičemž mají dva společné jmenovatele – jedna volba je horší než druhá a všechny by vedly ke konfliktu se Severoatlantickou aliancí (NATO).
Zatímco v turecké Ankaře probíhá summit NATO, který má vyjasnit zbrojení a posilování bezpečnosti aliance, Putin podle zámořské stanice probírá své možnosti. Přestože válka s Ukrajinou se mu už roky vůbec nevyplácí, vojenská mašinérie na ústupu rozhodně není. CNN uvádí, že místo toho může Moskva otevřít novou frontu a rovnou nastiňuje, kde by k tomu mohlo dojít.
ČTĚTE TAKÉ: Smrt ve stínu dronů. Rusové na frontě přežívají už jen 20 minut, odhaluje analýza
„Polsko mělo být varováno Spojenými státy, že Moskva na něj může zaútočit v omezeném měřítku, možná drony nebo jinou formou hybridní války, ale přesto tak, jak by si před dekádami nikdo nepomyslel,“ uvádí CNN.
Čtěte také
Severní soused Česka je však jen jeden z možných cílů. „Estonsko za uplynulý rok sledovalo Rusy poblíž své hranice. Dánská letiště musela být uzavřena kvůli neidentifikovaným dronům v tamním vzdušném prostoru. Oslo se čas od času obává, že by se malá ruská osada zvaná Barentsburg na norských Špicberkách mohla rozrůst na něco většího. Mohlo by Putinovo rozhodnutí udělit ruské pasy obyvatelům od Moldavska odpojeného regionu v Podněstří vést k něčemu horšímu?“ vyjmenovává zámořská stanice.
Rusko má tak podle analýzy CNN stále paletu možností, jak vyvolat ještě větší napětí. Prakticky kterýmkoliv tímto krokem by mohl uvrhnout do války celý evropský kontinent. A dost možná nejen ten. I když se mu nedaří na samotné Ukrajině, vyloučit to podle CNN zcela nejde.
Rozsáhlý konflikt s NATO by Putinovi umožnil například plnohodnotnou mobilizaci Rusů a stejně tak by mohl národ sjednotit. „Putin by konečně mohl tvrdit, že vede existenční boj za postsovětský svět, než aby se mu pouze nedařilo dobýt menšího souseda,“ uvádí CNN.
Nové ruské fronty
Podobně jako CNN hovoří i analýza Mezinárodního institutu pro bezpečnostní studia (IISS), která udává pro Rusko tři směry, kterými se vůči NATO může vydat. Všechny tituluje jako „fronty“.
Na severu má Rusko obří hranici s Finskem, která je v porovnání s ostatními členskými státy zdaleka nejdelší. V této „frontě“ může ohrožení přes Baltské moře pocítit i Švédsko. Zapomínat nelze ani na severní pobřeží Finska u polárního kruhu. „Ruská severní flotila, systémy s dalekonosnými střelami, podvodní aktivita a blízkost Arktidy činí ze severozápadní fronty především námořně-vzdušno-pozemní problém, ale jádrem všeho je transatlantický most spojující severoamerické posily s Evropou,“ uvádí analytici.
Za prakticky čistě vzdušno-pozemní frontu je pak označována ta nejvíce propíraná – prostřední směr vedoucí od Estonska až po Maďarsko namířený na srdce Evropy, čili i na Českou republiku. „NATO proměňuje prostřední frontu v multivojenskou oblast s velením,“ stojí v textu IISS.
Třetím směrem, kudy se ruská ofenziva může vydat, je balkánsko-turecká fronta vedoucí od Rumunska po Turecko. IISS však dodává, že ruské možnosti zde jsou odlišné od středoevropského regionu.
Analýza závěrem dodává, který směr považuje IISS za nejpravděpodobnější pro Rusko. „Velitelství NATO bude testováno podél svých okrajů, přičemž nejvíce vidět to bude na Pobaltí,“ doplňují analytici.
PODÍVEJTE SE: Putin se bojí o život, napsal Zelenskyj. Chce pokračovat v útocích na Moskvu a Petrohrad
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
