Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhuje pro příští rok zmrazit platy politiků na letošní úrovni, která je stejná jako loni. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle něj měl představovat nejméně 5,9 procenta, pokládá za nepřijatelný. Zmrazení by se týkalo i soudců. Návrh zákona, který by růst platů zastavil, předložil Babiš jako poslanec ve Sněmovně. Musí ho schválit dolní komora, Senát a podepsat prezident. Není jisté, zda se celý legislativní proces stihne do voleb.
„Jsme připraveni to podpořit, jakkoli to zcela jistě nevytrhne trn z paty v případě státního rozpočtu, nicméně je to asi důležitý signál, uvedl k návrhu vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Doplnil, že podobný návrh měla i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Poznamenal, že vláda bude řešit, čím sanovat náklady epidemie covidu, a sociální demokracie hájí to, aby tyto náklady nenesli jen zaměstnanci.
Základní měsíční plat poslance a senátora by tak i v příštím roce zůstal na úrovni 90 800 korun, kde byl i loni. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun. Loni si platy ústavních činitelů vyžádaly 5,8 miliardy korun. Pro letošní rok na ně návrh rozpočtu počítal s částkou o 83 milionů nižší.
Parlament loni schválil změnu zákona o platech představitelů státní moci, která od příštího roku navazuje růst platů ústavních činitelů na růst průměrné hrubé mzdy za celé hospodářství. Babiš uvádí, že podle této úpravy by vzrostly platy nejméně o 5,9 procenta.
„Takový nárůst platů představitelů státní moci a soudců nelze v současné době považovat za přijatelný, a to jak v porovnání s většinou zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu, tak s ohledem na zaměstnance soukromého sektoru, zejména ty, na které dopadla tíha hospodářského propadu spojeného s opatřeními realizovanými v důsledku snahy o zachování zdraví českých spoluobčanů,“ stojí v důvodové zprávě.
Změna výpočtu platové základny
Takzvaná platová základna, od níž se odvíjejí platy jednotlivých činitelů, se podle platného zákona vypočítá jako násobek průměrné hrubé mzdy na přepočtené osoby v celém hospodářství. Dříve se odvíjela pouze od průměrných mezd v nepodnikatelské sféře.
Babiš navrhuje změnu výpočtu tak, aby se platová základna na daný rok násobila indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. Pokud by mzdy v ekonomice klesly, zůstala by platová základna na stejné úrovni, ale v dalším roce by se o ně růst platů očistil.
