Slovenský soud zamítl žalobu Babiše
Bratislavský krajský soud v úterý v obnoveném líčení zamítl žalobu předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že je neoprávněně veden jako agent v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB. Soud svůj verdikt zdůvodnil tím, že žalovanou stranou ve sporu nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), ale slovenské ministerstvo vnitra. Babiš prohlásil, že se kvůli své evidenci u StB bude soudně bránit dál. Zopakoval, že nikdy s StB nespolupracoval a evidován byl bez svého vědomí.
„Celá léta to byl Ústav paměti národa a nyní nelogicky soud řekl, že všichni žalovali špatně a že to má být jiný subjekt. Budu se soudně bránit dál, protože pravda je na mojí straně, nikdy jsem s StB nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, byl jsem evidován bez mého vědomí, a navíc jsem byl StB vyšetřován,“ uvedl Babiš.
Již 3 soudy včetně Nejvyššího soudu SR, rozhodly, že jsem byl neoprávněně evidován v seznamech StB. Podle informací advokáta tento soud vůbec neposuzoval, zda jsem neoprávněně evidován jako agent StB.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) June 14, 2022
Vůči verdiktu krajského soudu se již sice odvolat nelze, je ale možné využít mimořádný opravný prostředek. Krajský soud svým nejnovějším rozhodnutím vyhověl ÚPN, který navrhoval, aby soudci Babišovu žalobu zamítli a v odůvodnění uvedli, koho má Babiš žalovat.
Evropské volby
Babišův právník Marek Benedik novinářům řekl, že klientovi doporučí podání mimořádného opravného prostředku proti rozhodnutí soudu. „Podle mého názoru i s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Líčení trvá deset let, žaloba byla podána s tehdejší judikaturou, že pasivně legitimovaným je Ústav paměti národa. Pan Babiš se až nyní dozvěděl, že jím není Ústav paměti národa,“ konstatoval Benedik. Babišovi právníci navrhovali krajskému soudu, aby případ vrátil soudu první instance k novému projednání, ve kterém by mohlo dojít k záměně žalované strany.
Babiš v roce 2012 zažaloval v souladu s dřívější praxí slovenských soudů ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ústavní soud však před pěti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu ve prospěch Babiše, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě jiné verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly. Příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.
Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se nyní krajský soud v Bratislavě zabýval.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem, a také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků.
