Poslanci v Jordánsku se porvali kvůli právům žen
V jordánském zákonodárném sboru se strhla rvačka. Rozbuškou se stala diskuse o ústavním dodatku, který by ženám poskytl větší práva. Jordánské ženy například stále nemohou předat svou státní příslušnost dětem nebo manželům. To je dosud výsadou mužů.
Bitka se strhla mezi konzervativními poslanci jordánského parlamentu Hassanem Riatim a Shadim Udwanem. Oba se nejprve počastovali urážkami a „rouhavými poznámkami“, jak pro americkou stanici CNN uvedl zdroj, jenž události popsal z první ruky. Pak začaly padat facky. Do potyčky se následně zapletlo několik dalších zákonodárců.
Ke rvačce došlo jen chvíli předtím, než se jordánský zákonodárný sbor měl pustit do rozpravy o změně ústavy, která by rozšířila práva žen, respektive jejich práva postavila na roveň mužů. Jordánské ženy sice mají ve většině oblastí stejná práva jako muži, když jde například o zdravotní péči, vzdělání, účast na politickém rozhodování nebo získávání zaměstnání, ale nemají stejná práva, jde-li třeba o občanství. Ženy například nemohou předat svou národnost dětem nebo manželům, to je vyhrazeno pouze mužům.
Dodatek prý jde proti morálce a mateřství
Navrhovaný ústavní dodatek, který je součástí řady změn, jež mají Jordánsko modernizovat, je podporován králem Abdalláhem II. Velký odpor však vůči němu chovají konzervativní poslanci, kteří (nejen na tuto) změnu nahlížejí s despektem. Podle jednoho z nich, Mohammada Al Fayeze, jde navrhovaný ústavní dodatek v konečném důsledku „proti morálce a mateřství“.
Bezprostřední rozbuškou konfliktu však bylo vystoupení předsedy jordánského parlamentu Abdulmunima Oddata, který novelu ústavy bránil argumentem, že je třeba rovněž vytvořit jazykovou rovnost. Text jordánské ústavy totiž dosud používá jazyk, který skupiny lidí označuje jen mužskými výrazy.
Člen královské komise pro modernizaci jordánské ústavy Abu Hassan pro americkou CNN vysvětlil, že někteří zákonodárci se obávají, že dodatek ústavy přepíše podmínky dědického práva nebo zákona o občanství. Hlavním cílem je ale zajistit, aby „ženy měly aktivnější roli ve veřejném životě“.
Bojí se konzervativci žen?
Genderová rovnost je v Jordánsku dosud kontroverzním tématem pro konzervativce, kteří se udělení rovných práv ženám brání dlouhodobě. Generální tajemnice jordánské Národní komise pro ženy Salma Nimsová uvedla, že jordánská krajně pravicová a islámská hnutí přirovnávají boj za rovnoprávnost žen ke „skvrně na ženské morálce“.
„Rovnost žen pro ně znamená, že si ženy budou moci užívat svobody nad svým tělem, což mění prý morálku společnosti a jednotu rodiny. Pokaždé, když ženské hnutí přijde s něčím, co přibližuje život v této zemi k větší důstojnosti, přichází z patriarchálních řad strach, že to bude znamenat změnu mocenských vztahů ve společnosti,“ řekla Nimsová americké stanici CNN.
