poslanci

V tuto chvíli nemá Západ odhodlání k takové podpoře Ukrajiny, aby mohla vytlačit Rusko z východních území a z Krymu, řekl europoslanec hnutí STAN Jan Farský v Partii Terezie Tománkové. Podle něj konflikt může skončit i tak, že okupovaná ukrajinská půda opravdu připadne Vladimiru Putinovi. Dodal, že s Ruskem se vyjednává špatně, když i během Velikonoc porušilo domluvené příměří. Připomněl, že v momentě, kdy Američané přestali Ukrajincům pomáhat, začalo obráncům na bojišti téct do bot, ať už šlo o vypnutí sdílení zpravodajských informací či opožděné dodávky munice. „Američané mají obrovskou možnost – a teď se omlouvám za to slovo – škodit,“ varoval europoslanec.

Opozičnímu hnutí ANO pomalu zastavuje pokles preferencí, podle nejnovějšího volebního modelu by získalo přes 32 procent hlasů. Vyplývá to z exkluzivního týdenního výzkumu analytického ústavu STEM pro CNN Prima NEWS. Koalice Spolu se drží na stabilní hranici okolo 20 procent, v růstu preferencí se jí ale nedaří. Opozičnímu SPD se znovu podařilo předběhnout hnutí STAN. Největší souboj se odehrává na samotném pětiprocentním prahu Poslanecké sněmovny – o hlasy tam soupeří Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě.

Rusové žijící v Česku míří na Ústavní soud. Prostřednictvím několika senátorů bojují za zrušení části novely lex Ukrajina 7, která jim na dobu neurčitou znemožňuje získat české občanství. Podle nich je zákon diskriminační a omezuje jejich základní svobody. Někteří argumentují, že nepodporují válku na Ukrajině, proto nechápou, proč je současná vláda plošně trestá. Skupinu zákonodárců pod vedením bývalé pirátské senátorky Adély Šípové zastupuje advokát Pavel Uhl. Ten zdůrazňuje, že napadené body legislativy mohou být protiústavní a porušují i mezinárodní normy.

Opoziční hnutí ANO by i přes mírné oslabení kralovalo ve sněmovních volbách. Mírně naopak posílila vládní koalice Spolu, ukazuje nejnovější výzkum, který zpracoval analytický ústav STEM exkluzivně pro CNN Prima NEWS. Do Poslanecké sněmovny by se s menší rezervou přehoupli také Piráti, hnutí Stačilo! či Motoristé. Přísaha senátora Roberta Šlachty by naopak měla smůlu, stejně jako SOCDEM Jany Maláčové. Podívejte se na přehledné grafy, jak by dopadly ve volbách i další strany, které bojují o křesla v dolní komoře parlamentu.

Po šesti dnech obstrukcí vládní koalice protlačila růst koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Z laviny pozměňovacích návrhů prošla jen hrstka, mezi těmi neúspěšnými byly také výjimky pro starobní důchodce a lidi se zrakovým či sluchovým postižením, pokud žijí ve vícečlenné domácnosti. Navýšené poplatky se tak vztahují i na ně k nelibosti navrhovatelů z řad hnutí ANO. Poslanec Jan Jakob (TOP 09) ale poznamenal, že návrh opozice na výjimky z poplatků byl jednak špatně realizovatelný, jednak populistický. „Ve většině domácností je nějaké dítě či senior. Poplatky by pak neplatil téměř nikdo,“ vysvětlil Jakob. S „pozměňováky“ neuspěli ani Piráti.

Až bude ANO u vlády, „paseku“ s koncesionářskými poplatky po vás uklidíme, vzkázala současné vládní koalici místopředsedkyně opozičního hnutí Alena Schillerová po středečním hlasování o návrhu zákona. Kabinet Petra Fialy (ODS) podle ní docílil opaku toho, co zamýšlel, a vládní poslanci se stali „hrobaři“ České televize a Českého rozhlasu. Nespokojenost s podobou novely vyjádřil i poslanec a bývalý šéf Pirátů Ivan Bartoš. Tomu se nelíbí, že poplatky dosáhnou na lidi s chytrým telefonem či firmy, třebaže televizi nesledují.

Sněmovna schválila růst koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s rozšířením okruhu poplatníků. Hlasování o podobě sporné novely se odehrálo po dlouhých rozpravách především v gesci opozičních poslanců, do debaty nestihli ani po několika schůzích promluvit zhruba tři desítky z nich. Debatu v dolní komoře po celou dobu provázely slovní přestřelky mezi vládními a opozičními stranami, stejně jako tematicky zcela nesouvisící výroky.

Kolik peněz by měl stát dávat na výdaje pro obranu? Dosavadní dvě procenta HDP, tři procenta jako podle premiéra Petra Fialy (ODS), čtyři procenta jako Polsko nebo dokonce pět procent, které požaduje americký prezident Donald Trump? Zeptali jsme se politiků, jak si představují ideální investice do naší vlastní bezpečnosti. Zatímco mnozí souhlasí s minimálně třemi procenty, jiní upozorňují na pár zádrhelů. Podívejte se, jak odpověděli poslanci a senátoři v anketě CNN Prima NEWS, či si sami zahlasujte, jak vidíte výdaje Česka na obranu.

Jednání Sněmovny je vysoce neefektivní a v důsledku se plýtvá penězi. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedla poslankyně Lucie Potůčková (STAN). Šéf hnutí SPD Tomio Okamura prý „prožvanil“ 12 milionů korun.

Vaše opatření jsou protiústavní, nelidská a ničí životy běžných lidí, protestovali Rusové žijící v Česku proti sporné novele zákona, která jim má výrazně ztížit získání českého občanství. Zdůraznili, že jsou doma nikoliv v Rusku, ale v České republice. Na Staroměstském náměstí se v mrazech sešly nižší stovky lidí. „Víte Rakušane, nejsme žádné matrjošky ani putinovci. V Moskvě by nás zavřeli do vězení a ty nám chceš sebrat základní práva?“ prohlásili někteří demonstranti směrem k ministru vnitra, jehož hnutí STAN stojí za návrhem úpravy podmínek pro získání českého občanství. Novelu nyní projednává Senát.

Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) v neděli přiletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem z Bratislavy na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko slovenskému speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Varšava ovšem popírá, že by slovenskou žádost zamítla, byla ale neúplná a bylo třeba ji doplnit. Přelet slovenského stroje přes Česko potvrdilo české Řízení letového provozu ČR (ŘLP). Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.

Zásadní úpravy jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které by zrychlily projednávání zákonů, jsou na spadnutí. Podle šéfky dolní komory by se mohly začít řešit už po Novém roce. Zkrátil by se například čas projevů, lépe by se definovaly faktické poznámky a stanovila by se i maximální délka schvalování programu schůze. Změny by uvítali i opozičníci. Podle nich poslanci Fialovy vládní koalice výklad jednacího řádu ohýbají k vlastnímu prospěchu, zejména když stanovují pevné časy hlasování.