Předseda Senátu Miloš Vystrčil a další politici uctili památku Františky Plamínkové
Zlo začíná lhostejností, musíme se mu umět postavit, uvedla předsedkyně polského Senátu Malgorzata Kidawová-Blońská. Na půdě české horní komory se zúčastnila konference věnované Františce Plamínkové, političce a bojovnici za rovnoprávnost žen, kterou za heydrichiády popravili nacisté. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s dalšími politiky pak uctil její památku. K tématu genderové rovnoprávnosti ve společnosti uvedl, že se ženy potýkají s řadou nespravedlností, jako jsou například nevybíravé komentáře ohledně jejich oblečení. „To je typická věc, která není normální a neodpovídá moderní společnosti,“ uvedl Vystrčil.
V rámci konference „Plamínková, a co dál“ vystoupilo několik řečníků, mezi nimi i šéfka polského Senátu. „Zlo začíná lhostejností, musíme se mu umět postavit. Plamínková zaplatila tu nejvyšší cenu,“ zdůraznila Kidawová-Blońská na půdě horní parlamentní komory. Připomněla, že Plamínková byla nejen „emancipátorka“, ale už při nástupu nacismu varovala před jeho vůdcem Adolfem Hitlerem, zatímco řada činitelů ho považovala za klauna.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Babiš dodatečně odsoudil útok na Němcovou. Výrok jsem předtím neslyšel, brání se ostré kritice
„Dlužíme Plamínkové to, abychom nezapomněli na morální povinnost postavit se zlu. Abychom nezapomněli, že velké zlo často začíná lhostejností k malým křivdám. Je těžké dnes nevidět paralely s děním, které proběhlo před lety,“ uvedla šéfka polského Senátu.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil označil Plamínkovou za hrdinku a bytostnou demokratku. „Nikdy neustoupila ze svých názorů, raději obětovala svůj život,“ uvedl. Připomenul také její zásluhy o zrušení povinného celibátu učitelek nebo zavedení volebního práva pro ženy. Podle předsedy Senátu je nyní třeba zasadit se o to, aby ženy měly stejné podmínky profesně se uplatnit jako muži, aby se nemusely zříci rodinného života a aby místa byla obsazována těmi nejlepšími. „Porosteme rovnější,“ ocitoval slova Plamínkové.
Vystrčil pak před novináři uvedl, že ženy nikdy nežily svobodněji a neměly tolik příležitostí jako v současnosti. To ovšem neznamená, že se nepotýkají s celou řadou jevů, které nejsou ve společenské normě v pořádku. „Je pořád evidentní, že z hlediska podmínek, ve kterých ženy vstupují do vykonávání svých profesí, jsou na tom hůře než muži. Pořád se předpokládá, že to jsou zejména ony, kdo pečuje o děti a kdo zajišťuje práce v domácnosti,“ řekl šéf Senátu.
Proto stojí za názorem, že by se mělo změnit uvažování nad rolí žen. Zdůraznil, že nepovažuje za správné, když se u žen a jejich názorech spíše řeší to, jak jsou například oblečené. „To je typická věc, která není normální a neodpovídá moderní společnosti,“ uvedl Vystrčil. Upozornil také na situace, kdy ženy čelí výhrůžkám a dehonestacím na sociálních sítích.
O život přišla během heydrichiády
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková na konferenci ve svém projevu poukázala mimo jiné na nutnost odstranit rozdílné platové ohodnocení žen a mužů za stejnou práci, které podle ní činí v Česku v průměru 18 procent, zatímco v EU je to 13 procent. Připomenula také zásluhy Plamínkové o moderní rodinné právo. Podle zmocněnkyně zůstává Plamínková neoprávněně ve stínu jiných prvorepublikových osobností.
Diplomatka Magda Vášáryová zařadila Plamínkovou k lidem, kteří předstihli svou dobu. Byla částí společnosti vysmívaná stejně jako mnohé její následovnice. Jednou z největších překážek k prosazení práv žen jsou podle Vášáryové samy ženy, které změny odmítají. „Musíme být více solidární, tohle my ženy musíme zvládnout, v tom nám muži nepomůžou,“ uvedla.
Konference se zaměřila na možnosti koordinace rodinného a pracovního života, zapojení žen na pracovním trhu nebo na rovné postavení žen a mužů jako podmínky demokracie, prosperity a odolnosti demokratické společnosti. Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy mluvila o potřebě změnit právní normy koncipované jako mužské právo, podnikatelka Eva Čejková mimo jiné o příležitostech žen podnikat v on-line prostředí.
Plamínková patřila k vůdčím osobnostem českého hnutí za práva žen a dosáhla uznání i na mezinárodní úrovni. Byla učitelkou na dívčí škole v Praze na Letné, která nyní nese její jméno. Mezi jejími žačkami byla i pozdější poslankyně Milada Horáková, popravená komunistickým režimem. Plamínková předsedala Ženské národní radě, byla rovněž místopředsedkyní Mezinárodní rady žen a také Mezinárodní federace podnikatelek a manažerek.
Senátorkou za národní socialisty byla Plamínková zvolena před 100 lety a byla jí do zrušení prvorepublikové horní komory v roce 1939. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla zatčena a 30. června 1942 zastřelena v pražských Kobylisích.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zpochybňování EU a NATO je špatné, hlásá Maláčová. O spolupráci s Konečnou ale jedná
