Belgické hlavní město Brusel dlouhodobě trápí přemnožené krysy. Město se snaží hledat způsoby, jak s hlodavci bojovat. Vedení nyní zvažuje, že do boje nasadí fretky, pro které jsou krysy přirozenou kořistí, píše britská BBC.
Podnikatelům by mohlo ubýt administrativní zátěže. Bruselem si razí cestu návrh Hospodářské komory ČR (HK ČR), který přichází kromě jiného se zavedením stručné a přehledné „tabulky povinností“ pro podnikatele. Tu by mělo nově obsahovat každé nařízení. „Pláčeme nad Trumpovými 15procentními cly a současně si nakládáme zbytečnou zátěž, jež nás ochuzuje o produktivitu a konkurenceschopnost,“ říká o dnešní evropské administrativě Alena Mastantuono, delegátka HK ČR v Bruselu.
Šéf Svobodných Libor Vondráček se obává, že Evropská unie (EU) usiluje o vznik „společné armády členských států“, aby měla nástroj k vyvíjení nátlaku na země odmítající unijní legislativu. V pondělí to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Brusel v tomto kontextu připodobnil k Sovětskému svazu, který si „vynucoval poslušnost“ komunistických zemí vojenskými zásahy. Už v minulosti kritizoval strategii Evropské komise (EK), která však vznik společné armády konkrétně neobsahuje.
Rusko poslední roky i kvůli válce na Ukrajině bojuje s výrazným úbytkem své populace a porodnost se snaží posílit všemi dostupnými prostředky. Kreml přišel například s národním svátkem pro těhotné ženy, motivuje je speciálními tituly a rodičovství propaguje na celostátní úrovni. Těhotenství se tak podle odborníků stává národní záležitostí.
„Historicky vůbec poprvé vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové,“ dává k zvážení ekonom Lukáš Kovanda. Evropská komise tento týden zveřejnila nový návrh rozpočtu EU na příštích sedm let, který se má zvýšit z 1,2 bilionu eur na dva biliony (zhruba 49 bilionů korun). Hlavními zdroji jsou především příspěvky od členských států. Podle Kovandy hrozí, že nový rozpočet zdraží život Čechů v několika oblastech.
Evropa má poslední dva týdny na najití dohody s Donaldem Trumpem. Pokud se jí to nepodaří, 30procentní clo může mít podle komisaře Maroše Šefčoviče likvidační dopad na vzájemné obchodní vztahy. Přestože většina členských států – včetně Česka – souhlasí s další snahou o vyjednání dohody s Trumpem, v EU sílí kritika příliš „měkkého“ postupu vůči USA.
Zatímco Evropu zmáhá vlna rekordních veder, jeden z projevů klimatické změny, Evropská komise představila cíl na snížení emisí pro rok 2040. Ten stanovila podle očekávání na výši 90 procent. Zatím jde jen o návrh, o který se teprve mezi státy svede boj v tvrdých vyjednáváních. Zmiňuje i důležitost vyhodnocení dopadu emisních povolenek. „Nesouhlasíme se stanovováním dalšího klimatického cíle,“ okomentoval pozici Česka premiér Petr Fiala.
Evropská unie je pod rostoucím tlakem nejméně 19 členských zemí, aby přijala opatření v souvislosti s izraelskou vojenskou ofenzivou. Redakce CNN Prima NEWS sleduje jednání na místě.
Stále více lidí mění své návyky při praní prádla a hledá efektivnější a ekonomičtější řešení. Tradičně se mělo za to, že účinné praní vyžaduje vysoké teploty, které však vedou k poškození tkanin a zvýšené spotřebě energie, a tím i k vyšším účtům za elektřinu.
Psa nebo kočku má téměř každý druhý Evropan. Jejich obliba stále stoupá a spolu s tím roste i nabídka zvířat přes internetová tržiště, kde je podle dat Evropské komise nakupuje asi 60 procent lidí napříč EU. Navzdory tomuto trendu ale dlouhodobě chybí jakákoliv kontrola zdraví nebo dobrých životních podmínek těchto zvířat. Jasná pravidla by měla přinést nová regulace, kterou ve čtvrtek schválil Evropský parlament. Zpravodajku jí dělala česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Pokud si dnes rodina koupí zvíře přes inzerát na internetu, neexistuje žádná kontrola toho, z jakých podmínek takový pes nebo kočka pochází, vysvětluje v rozhovoru expertka Nikol Lakomá z organizace Svoboda zvířat.
Co spojuje české ANO, slovenský SMER a maďarský Fidesz? Všechno jsou to populisté podle definice, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS analytik a politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Ke klasickým rysům populistických stran – nejen ve střední a východní Evropě, ale i na Západě – patří silná kritika liberálního řádu, říká Kovář. „Podívejte se, co dělá PiS v Polsku, co říká Viktor Orbán nebo co dnes dělá Robert Fico – všichni ostře útočí právě na tento liberální řád, který je v našem regionu často ztotožňován s Evropskou unií.“ Proč, vysvětluje analytik v rozhovoru.
Bitcoinová kauza exministra Pavla Blažka (ODS) si prorazila cestu i do nejvlivnějších evropských médií. Jak se na kauzu dívají v Bruselu? Podle některých europoslanců vyvolává řadu otázek u zahraničních kolegů a špiní jméno celé země. „Nejen moji kolegové z Bruselu, ale i já upřímně a nevěřícně kroutím hlavou,“ reagovala na dotaz CNN Prima NEWS europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. Potvrzuje to i analytik a bývalý novinář sledující evropskou politiku Viktor Daněk. „Na Česko teď míří zvýšená pozornost,“ popisuje.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
