Česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) kvůli posílení obrany až 1 200 vojáků. Zdroj: profimedia.cz
Česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) kvůli posílení obrany až 1 200 vojáků. Předpokládá to plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který ve středu schválila Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit až 1 362 vojáků. Senát s plánem souhlasil už v srpnu. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.
Plán výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, uvedla před poslanci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1 200 vojáků má působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě.
Dosud působí Česko na východě aliance v Litvě a v Lotyšsku, od dubna velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku. Do něj může vyslat až 650 vojáků, pro působení v Pobaltí končící mandát počítá až s 290 vojáky. Dalších 95 vojáků může v Pobaltí působit v souvislosti s ochranou jejich vzdušného prostoru. Celkové počty nasazených vojáků bývají nižší, mandát je vyšší, aby byla možná například rotace.
Plán misí Sněmovna schválila hlasy 141 ze 157 přítomných poslanců. Proti hlasovalo všech 15 zákonodárců SPD. Poslanec hnutí Radovan Vích řekl, že SPD není proti vysílání vojáků do zahraničí i vzhledem k získávání zkušeností, mělo by se ale omezit na mírové a stabilizační operace. „Vojáky potřebujeme v první řadě doma,“ řekl. Vích také zdůraznil, že hnutí nesouhlasí s pobytem jakýchkoli cizích vojsk v Česku. Naopak předseda branného výboru za opoziční ANO Lubomír Metnar vládní plán za toto hnutí podpořil, navazuje podle něho do určité míry na předchozí období. Účast armády v zahraničních misích je jedno z hodnotících kritérií NATO a Česko je v tom spolehlivým partnerem, uvedl.
Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny v Česku, zdůraznila Černochová.
Další zahraniční mise armády budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu (osm vojáků), operace EU Irini ve Středomoří (pět vojáků), mise MFO na Sinaji (20 vojáků), mise OSN MINUSMA v Mali (15 vojáků) a UNDOF na Golanských výšinách (pět vojáků). Mírné navýšení až na osm osob se týká pouze Bosny a Hercegoviny a tamní operace EU Althea.
Plán zahraničních misí nepředpokládá další působení české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a v Iráku. Pokud by Irák o české vojáky požádal, mise by se schvalovala zvlášť. O dalším působení v unijní misi v Mali se podle Černochové diskutuje v EU.
Dosavadní mandát počítal na rok 2021 s nasazením až 851 vojáků a na letošek až 946 vojáků. Předpokládané náklady byly asi 1,7 a 1,8 miliardy korun, skutečné výdaje činily každý rok kolem miliardy korun. Pro letošní rok byly naplánovány výdaje 2,64 miliardy korun. Nejvíce vojáků v posledních letech armáda posílala do Afghánistánu, Mali a do Pobaltí. Mise v Afghánistánu skončila loňským stažením spojeneckých sil. Počet vojáků v zahraničí se razantně zvýšil letos na jaře po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Česko rozhodlo zapojit do alianční mnohonárodní jednotky.
