Vláda ve středu schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Smlouva má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Dokument budou muset ještě po podpisu ministry obrany schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident. Nejvhodnější termín pro podpis dohody se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nyní hledá.
Smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území ČR. Konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území však neřeší. To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se o separátní politické rozhodnutí. Podle Fialy je dohoda významná z hlediska bezpečnosti a strategie v nynějších „neklidných časech“ a zvyšuje bezpečnost ČR i českých občanů.
Asi čtyřicetistránkový dokument se zabývá všemi relevantními tematickými oblastmi, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v ČR nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Řeší tak například právní postavení amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Zabývá se také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v ČR.
ČTĚTE TAKÉ: Pavel: Lavrova nemá smysl komentovat. Jeho výroky jsou často lživé nebo překroucené
PŘEHLEDNĚ: Jak by vypadala mobilizace v Česku? Civilisté si jdou pro zbraň mezi posledními
Mobilizace. Slovo, které v uplynulých dnech vystrašilo nejednoho Čecha. Za vším stál dopis lékařům s nabídkou školení k odvodovému řízení. To má ovšem nejen velmi daleko k samotné mobilizaci, ale také je třeba připomenout, že by řadoví civilisté byli v pořadníku, kdo by se musel nasoukat do uniforem, těmi úplně posledními. Jak funguje odvodové schéma, v jakých situacích může nastat a kdo všechno se nemusí účastnit odvodů? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled celého procesu.
Smlouva podle ministryně obrany Jany Černochové umožní intenzivnější praktickou spolupráci českých a amerických ozbrojených sil. „Dnešku předcházel rok intenzivních jednání, účastnili se jich vedle ministerstva obrany a armády i zástupci ministerstva zahraničí, spravedlnosti, financí, vnitra a dopravy,“ uvedla Černochová.
O vhodném termínu pro podpis dohody se nyní dle ministryně jedná. „Jsem přesvědčena, že jsme ji dojednali dobře, nemáme se za co stydět, prosadili jsme tam i některé naše požadavky,“ uvedla Černochová. Při čtyřech jednacích kolech podle ní bylo prospěšné, že se Česko mohlo inspirovat v předchozích smlouvách. Dohoda se podle ní stane součástí celkové architektury spojenecké spolupráce v NATO.
Česko zároveň letos dá 22 milionů korun na výcvik až 25 ukrajinských dopravních pilotů v ČR. Oznámil vedle toho ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Česko zařadilo první osobu na sankční seznam, patriarchu Kirilla
Česko zařadilo první osobu na vnitrostátní sankční seznam, a to moskevského patriarchu Kirilla kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Schválila to vláda, vyplývá ze seznamu na webu ministerstva zahraničí. Znamená to pro patriarchu například zákaz vstupu do Česka nebo zmrazení případného majetku v zemi. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu.
Česko se opírá o sankční režimy plynoucí z unijního práva, prioritu mají sankční opatření na úrovni celé Evropské unie. Od sankcí proti patriarchovi Kirillovi, vlastním jménem Vladimiru Michajlovičovi Gunďajevovi, musela už dříve sedmadvacítka upustit kvůli nesouhlasu Maďarska. Proto česká diplomacie navrhla jeho zařazení na národní seznam.
Provádění opatření směřujících ke zmrazení majetku má na starost Finanční analytický úřad (FAÚ). Prověří, zda osoba zařazená na sankční seznam disponuje majetkem v Česku, a případně majetek zmrazí.
