Větrná elektrárna (Ilustrační snímek). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
V příštích 10 letech musí Česko řešit dostatek cenově dostupné energie hlavně úsporami a budováním obnovitelných zdrojů energie (zejména větru). Jádro bude situaci zásadně řešit až za horizontem roku 2035, kdy se čeká další růst spotřeby elektrické energie, rozhodnutí je ale potřeba učinit co nejdříve. Vedle toho je nutné realizovat transformaci teplárenství: Přechod na bezuhlíkové zdroje a snížení závislosti na fosilním plynu. Informace vyplývají z nové studie týmu Fakta o klimatu.
Po roce 2035 bude spotřeba elektřiny dále růst, a proto je třeba rozhodnout o dalším rozvoji energetiky, včetně možnosti rozvoje jaderné energetiky. Rozhodnutí musí být učiněno brzy kvůli dlouhé době přípravy a výstavby jaderných bloků. Bezemisní elektřina je klíčová pro dekarbonizaci a další sektory (doprava, průmysl, vytápění). Do roku 2050 se očekává nárůst spotřeby elektřiny o 50–75 procent, což vyžaduje čistou a levnou elektřinu.
ČTĚTE DÁLE: Vysušit kabel trvá 14 dní, uvedli energetici po povodních. Zatopená rozvodna je podle nich to nejhorší
Pro dosažení nízkých nákladů na výrobu elektřiny jsou významné zejména tyto tři kroky:
- rozvoj větrné energetiky (částečně také solární energetiky)
- energetické úspory
- propojování evropské energetické soustavy
U jádra velmi záleží na tom, zda se podaří udržet náklady na výstavbu pod kontrolou. Při nízké ceně výstavby by nové jaderné elektrárny ke snížení celkových nákladů přispěly až 10 eur/MWh, vysoká cena výstavby by naopak tyto náklady výrazně zvýšila o +13 eur/MWh.
Rozvoj větrné energetiky. Větrná energie je ekonomicky výhodná, zvláště pro pokrytí vysoké zimní spotřeby elektřiny. Ve všech scénářích se ukázalo jako výhodné rozvíjet větrnou energetiku až k hornímu limitu dostupného potenciálu. Důležité je také dosáhnout alespoň 15–20 GW instalovaného výkonu v solární energetice.
Energetické úspory. Úspory elektřiny mají zásadní dopad na náklady na výrobu elektřiny, zejména v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší. Klíčové je urychlit renovace budov a dosáhnout úspor energie v průmyslu.
Propojování Evropy. Dobře propojená Evropa s vysokým rozvojem obnovitelných zdrojů vede k nižším celkovým nákladům na výrobu elektřiny. Rozvoj přenosových soustav není nákladný a snižuje náklady tím, že umožňuje lépe využívat elektřinu ze slunce a větru napříč Evropou.
Základní kámen české energetiky má i v budoucnu tvořit jádro jako stabilní a bezemisní zdroj energie (dnes tvoří necelých 40 procent hrubé výroby elektřiny). Pro tento cíl je ale potřeba vybudovat až čtyři nové bloky, protože jeden nový jaderný zdroj v Dukovanech by jen zčásti nahradil stávající čtyři bloky z 80. let.
Takto rozsáhlá investice klade velké nároky na veřejné finance. Nové zdroje energie je potřeba budovat s některou z forem státní podpory, jinak by náklady na jejich financování nepřijatelně narostly a efekt v podobě nižší ceny elektřiny by se nedostavil. Případný dopad na státní schodek je ale potřeba vnímat v kontextu investice, která je důležitá pro zajištění energetické bezpečnosti a která podpoří domácí ekonomiku.
Stavba pouze jednoho až dvou velkých jaderných bloků by znamenala určité snížení rizika. Rozvoj jaderné energetiky sám o sobě výrazně nesníží náklady na výrobu elektřiny, pokud se nepostaví čtyři velké bloky mimořádně levně. Závazné rozhodnutí o dalších blocích je ale vhodnější odložit na dobu po roce 2030.
Financování jaderných projektů pak hraje zásadní roli v celkových nákladech. Český model státní podpory pro první nový blok v Dukovanech je výhodný a pokud by se Česká republika definitivně rozhodla pro stavbu jednoho až dvou bloků, může to být pro Česko ekonomicky výhodné. Stavba třetího a čtvrtého bloku už by nicméně neměla být závazná a Česko by mělo mít možnost od jejich výstavby snadno odstoupit.
Z pohledu výsledné ceny za výstavbu NJZ (nových jaderných zdrojů) je nezbytně nutné zajistit, aby veškeré přípravy probíhaly bez zbytečných průtahů. To vyžaduje maximální akceschopnost a koordinaci povolovacích orgánů a příslušných úřadů.
Ceny výstavby jaderné elektrárny
V médiích a různých diskuzích se lze setkat s velmi rozdílnou cenou za jeden nový velký blok: Částka se pohybuje od 160 až po 750 miliard korun. Jak je to možné? Odhad 160 miliard korun je bez nákladů na financování. Odhad 750 miliard naopak počítá s plně komerčním financováním (8 procent WACC – weighted average cost of capital, tedy vážený průměr nákladů kapitálu) a výrazným prodražením projektu, podobně jako u elektrárny Hinkley Point C. Bude-li financování výhodné, nebude zpoždění nebo prodražení projektu představovat významné riziko. Naopak při drahé variantě financování budou dopady zpoždění a prodražení pro Česko obrovské.
V Česku existují dva hlavní mechanismy státní podpory:
- Státní půjčka, zde nazvaná nízkoúročená návratná finanční výpomoc (při výstavbě reaktoru dokonce bezúročná), ČEZ by ji měl splácet 30 let od spuštění reaktoru.
- Garance ceny elektřiny na 40 let provozu: formou smlouvy o vyrovnávacím režimu.
Výhodné financování může jadernému projektu zajistit hlavně stát – český model podpory zajišťuje pro Dukovany 5 mimořádně výhodné financování. Státem garantovaná cena elektřiny sníží riziko nejasných budoucích příjmů a může snížit WACC na 6–7 procent. Státní půjčka poskytuje velmi levné financování s reálnou úrokovou sazbou 0–3 procenta.
Investice se běžně rozpočítávají na 60 let provozu. Pro Dukovany 5 je plánována státní půjčka na 30 let provozu. Stát by měl zavést mechanismus, aby měl z levného provozu po splacení také zisk.
Referenční scénář pro rok 2050
V tomto scénáři 50 procent elektřiny vyrábí obnovitelné zdroje, 30 procent jaderné zdroje a 10 procent se vyrábí z plynu v kombinaci s technologií CCUS (zachytávání, ukládání a využití uhlíku). Dalších 10 procent elektřiny dodává krátkodobá akumulace a zelený vodík.
Výsledný referenční scénář:
- Podíl obnovitelných zdrojů: Zhruba 50 procent výroby (asi 60 TWh) plus 10 TWh z akumulace.
- Podíl jaderné energetiky: Asi 40 TWh, zahrnující velké jaderné bloky (2 nové) a malé modulární reaktory.
- Flexibilní řiditelné zdroje: 3 GW paroplynových zdrojů s CCUS a 7 GW vodíkových turbín.
- Přebytky výroby: Využívány na flexibilní spotřebu a akumulaci, část exportována, zbytek mařen (asi 4 procent výroby).
Ve výsledku má Česko mírně kladnou exportní bilanci elektřiny, což je způsobeno evropským scénářem Omezená spolupráce.
Alternativa s názvem SMR
Studie konzervativně zmiňuje i alternativu v podobě malých modulárních reaktorů (SMR). Možné zlevnění technologie SMR by se mohlo v budoucnu ukázat jako lepší varianta – namísto dnes zvažovaných velkých jaderných bloků. V tuto chvíli ovšem malé modulární reaktory existují jen v několika demonstračních jednotkách a o jejich ceně schází hodnověrné informace. Přesto je možné, že se tato situace v dalších 10 letech podstatně promění.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Seznamte se s budoucností. Inženýři navrhli mrakodrap, který má sloužit jako obří baterie
