Sexuální obtěžování v MHD zažila každá třetí Češka. Před čtvrtinou se někdo ukájel

Do reprezentativního průzkumu se v dubnu a květnu zapojilo 1 009 lidí nad 15 let z celé republiky. Celkem 35 procent žen a deset procent mužů se stalo obětí sexuálního obtěžování. Ve svém okolí pak čtvrtina dotázaných znala někoho, kdo obtěžování zažil. Stejný podíl byl při cestování svědkem obtěžujícího jednání.

Otevřená zpověď Nely, kterou znásilnil soused: Popsala pocity hrůzy i své znovunarození

Interview

Dal mi 21 centimetrů dlouhý nůž pod krk. Měla jsem pocit, že je to jen ve filmu. Začala jsem ale přemýšlet, jak se zachránit, promluvila v pořadu Interview na stanici CNN Prima NEWS o své děsivé zkušenosti Nela Moravcová, kterou v roce 2017 brutálně znásilnil a málem zavraždil soused. O dva roky později se dívka pokusila o sebevraždu skokem z okna. Teď si i s pomocí sbírky na Donio.cz zařizuje novou budoucnost a ráda by se stala matkou. Našla znovu chuť žít právě díky tomu, že může pomáhat ostatním.

Respondenti zmiňovali zírání a lascivní pohledy, bezdůvodné vstupování do intimní zóny, pokřikování, nevhodné poznámky a návrhy, sexuální gesta a pohyby, bránění v pohybu a zastoupení cesty, vynucování si schůzky, ale i exhibicionismus, nechtěné dotyky a líbání či vynucování sexu a pokusy o něj.

„Z jiných studií napříč EU vidíme, že obecně v ČR dochází k sexuálnímu obtěžování relativně často, jsme lehce nad průměrem. Mezeru s ostatními státy východní Evropy máme v tom, že stále si velká část veřejnosti neuvědomuje závažnost problému, bagatelizuje ho. Části veřejnosti přijdou přijatelné zejména lehčí formy sexuálního obtěžování,“ uvedl Šafařík.

Obtěžování více vnímaly ženy. Téměř tři pětiny z nich zmínily zírání a bezdůvodné vstupování do intimní zóny, před čtvrtinou se někdo v dopravě ukájel, sedm procent zažilo pokus o znásilnění. „Když to převedeme na celou populaci, představuje to relativně velký problém,“ podotkl Šafařík.

Svědci nevědí, jak mají reagovat

Výsledky ukázaly, že třetina svědků nijak nezasáhla. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové spolucestující nevědí, jak mají reagovat. Válková a Šafařík uvedli, že je nutné posílit osvětu a prevenci, a to i ve školách.

Podle dotázaných by v dopravních prostředcích pomohla tlačítka k přivolání pomoci, častější kontroly policistů ve spojích či školení řidiček, řidičů a průvodčích, aby uměli obtěžování rozpoznat a dokázali zasáhnout. Na projekty k posílení bezpečnosti při cestování se v příštích letech využije zhruba 20 milionů korun z norských fondů a s podporou se počítá i z nového operačního programu Doprava s dotacemi z EU, upřesnil šéf vládního odboru.