Otevřená zpověď Nely, kterou znásilnil soused: Popsala pocity hrůzy i své znovunarození

„Můj mozek začal fungovat na jiné frekvenci, jen abych se zachránila,“ vyprávěla Nela Moravcová ve vysílání CNN Prima NEWS s tím, že chce, aby lidé měli povědomí o mentálních poruchách. Z jejího příběhu však běhá mráz po zádech.

Ačkoliv bylo napadení původně považováno za brutální znásilnění, později bylo překlasifikováno jako pokus o vraždu. „Měla jsem velmi vážná zranění – zlomenou jazylku (kost v krku mezi bradou a hrtanem, pozn. red.), tudíž jsem byla ve fázi dušení,“ popsala Moravcová.

„Komunikoval se mnou, dopředu mi říkal, co bude dělat. To bylo nejhorší. Nemohla jsem se bránit a jen jsem měla tu myšlenku v hlavě a čekala,“ pokračovala s tím, že na to nejhorší však už zapomněla. „Díky tomu, jak lidské tělo funguje a jak se samo brání, si pamatuju jen něco, pořád toho je ale dost. I proto dostal na české poměry tak vysoký trest,“ vysvětlila oběť. Nejvyšší soud mu udělil dvacet let vězení.

Když křičela o pomoc, násilí se stupňovalo. „Pak došlo i k řezným ránám, útočník byl dost naštvaný, protože jsem se pokusila utéct. Pronesl, že mě dnes zabije,“ líčila dále. Přiznala, že s odstupem času o hrůzném zážitku mluví, i když s obtížemi. „Myslím, že je potřeba, aby se rozšířilo, že nejsem jediná. Chtěla bych vzkázat holkám i klukům, aby našli odvahu a vyhledali pomoc,“ uvedla na pravou míru Moravcová.

Pokračovala, že jeden z jiných sousedů naštěstí zavolal policii. „Musela vykopnout dveře. Poté jsem vyběhla z bytu o patro níž k sousedům a prosila je, ať ho ke mně nepouštějí.“ A to i přesto, že byla naprosto vyčerpaná. „Jeden z policistů prohlásil, že to tam vypadalo jako po jatkách. Všude byla krev, včetně koupelny, kde si nepamatuji, že jsem byla,“ řekla dále.

Nedá se to zapomenout, ale jen s tím žít

Policie jí pak dala na vybranou, zda chce vidět fotografie z místa činu. „Nedalo by mi spát, kdybych je neviděla. Bylo to něco, co jsem potřebovala, abych to v sobě mohla uzavřít,“ dodala s tím, že policejní spis byl sice dost obsáhlý, ale obrazová dokumentace to celé dokreslovala.

„Určitě to ve mně není uzavřeno, na to se nedá zapomenout. Naučit se s tím žít ale ano. Jakési flashbacky jsou ale zrádné, mohou přijít každou vteřinu,“ popsala svůj psychický stav. O dva roky později, co ji soused napadl, se rozhodla vyskočit ze čtvrtého patra. Zranění ji, snad jen dočasně, upoutala na vozík.

Podle Moravcové jí chyběla především psychoterapeutická péče. „Měla jsem medikaci, ale léky nejsou řešení, je to berlička. Myslím, že to nebylo dostatečné. Myslela jsem si, že to zvládnu sama,“ řekla s odstupem.

Tehdy o velmi krutém zážitku s nikým nemluvila. „Nechtěla jsem je tím zatěžovat. Ani přátelé, ani rodinu. Bylo to takové tabu. Řešila jsem to sama v sobě pomocí nějaké autoterapie, která je, myslím, vhodná, když je doplněná o celkovou terapii,“ připustila.

Jak sama uvedla, na anesteziologicko-resuscitačním oddělení jí zachránili život a Nela Moravcová se tak potřetí narodila. „Poté, co jsem se dostala na jiné oddělení, propukla pandemie a byly tam silné restrikce. Ze svých blízkých jsem neviděla vůbec nikoho. Bylo to těžké, když ležíte sama v pokoji a vše se vám přehrává v hlavě,“ pokračovala s tím, že to pro ni ale byl moment, kdy se rozhodla napsat knihu.

Obrací se na mě kluci i holky a prosí o radu

„Chci, aby lidé měli povědomí o mentálních poruchách, které jsou na denním pořádku,“ vysvětlila. Touha pomoci ostatním jí pomáhá žít. „Je to naprosto v pořádku, říct si o pomoc. Pomáhá mi, že se na mě obrací holky a kluci, i když nejsem psychoterapeut, a ptají se mě na názor. Když si to odžijete, víte o tom docela dost,“ myslí si.

Jak sama uvádí, díky stránce Donio.cz získala také mnoho kontaktů na zajímavé lidi, kteří jí píší mnoho povzbuzujících zpráv. „Komentáře jsou hodně příjemné a je to určitě posun, jak dělat další věci. Když víte, že máte před sebou něco hezkého, můžete se soustředit na jiné věci,“ popsala.

Tím myslela třeba zmíněnou knížku. „Ta bude určená pro velkou sortu lidí, protože tam není zpracováno jen jedno téma. Mapuju tam život ještě před skokem, mentální anorexii, životní zkušenosti, zneužívání léků, kapitolu věnuji i násilníkovi Jiřímu Meindlovi,“ dodala. Knihu píše v angličtině, bude také doplněna o fotografie. V druhé části knihy bude i česká verze.

Jejím velkým přáním je ale znovu chodit. Na splnění svých snů ale nemá dostatek finančních prostředků, a proto založila finanční sbírku, která by Nele mohla v tíživé situaci pomoci. „Bohužel nemám dostatek financí na to, aby můj každodenní život byl ulehčen, proto bych si moc přála vybrat peníze na pronájem bezbariérového bytu a jeho vybavení. Takový, jaký jsem chtěla vždy mít. Světlý, minimalistický, s uměním od mých kamarádů na zdech a s možností výtahu,“ popsala.

Pokud byste Nelu Moravcovou rádi podpořili, stačí poslat jakýkoli finanční příspěvek na číslo účtu 2801756480/2010. Uveďte také variabilní symbol 87487. IBAN: CZ3520100000002801756480.