Brífink po jednání vlády: Čeští vojáci pojedou do Polska
Česká republika by mohla poslat na pomoc do Polska až 150 vojáků na 180 dní kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem. Společný návrh ministerstev obrany a zahraničních věcí na středečním zasedání podpořila vláda ANO a ČSSD v demisi, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Mandát musí ještě schválit poslanci i senátoři. Podporu plánu vyjádřili politici nastupující koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN).
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává, že Parlament misi schválí do konce příštího týdne. V dalším týdnu by první vojáci mohli vyjet. Mise bude stát zhruba 86 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany, řekl Metnar novinářům ve středu po jednání kabinetu.
Metnar uvedl, že mise by měla mít platnost ode dne schválení do 31. července příštího roku. Část vojáků na místo působení pojede po vlastní ose, část po železnici, zejména kvůli těžké ženijní technice. Působiště se ještě upřesňuje. Vyjet by měli ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.
Česko je společně s Velkou Británií a Estonskem třetí zemí, která se bude aktivně podílet na ochraně polsko-běloruské hranice. „Jsem rád, že na nutnosti zapojení se shodují vláda, prezident i Parlament napříč politickými stranami. Nebudeme chránit jen polskou hranici, ale naši společnou schengenskou hranici,“ uvedl po mimořádném jednání kabinetu ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Varšava pomoc odsouhlasila. Do Polska by měli po dohodě obou zemí zamířit především ženijní specialisté. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve sněmovním výboru pro obranu a senátním výboru pro zahraniční věci a bezpečnost, následně pak v obou parlamentních komorách.
Čeští vojáci nebudou zasahovat proti migrantům
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie (EU) na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
Česká jednotka by měla mít v Polsku za úkol podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. Vojáci by tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace. „Čeští vojáci nebudou plnit úkoly bezprostředně související se zadržováním migrantů a další manipulací s nimi,“ stojí v návrhu, který na krátkém mimořádném jednání podle Babiše vláda schválila v předloženém znění.
Polská pohraniční stráž podle materiálu od začátku roku eviduje asi 40 tisíc pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Na pomoc pohraniční stráže a policii na 400 kilometrů dlouhou hranici polská vláda poslala asi 15 tisíc vojáků. Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.
