Migranti mimo Dánsko
Dánsko dlouhá léta patřilo v otázce migrační politiky k otevřeným státům. V posledních letech ale svůj postoj mění. Potvrdilo to i červnové prosazení zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do center mimo Dánsko i Evropu.
Jak by měl nový zákon fungovat? Po příjezdu do země úřady uprchlíky zaevidují a následně je posadí do letadla, které zamíří do nějaké třetí země. Tam uprchlíci zůstanou, i když dostanou dánské vízum. Dánský ministr pro migraci kvůli tomu jednal například ve Rwandě. Zatím neúspěšně.
Proto zatím nelze novou legislativní normu využít. „Zákon z června neumožňuje Dánsku posílat žadatele o azyl do center mimo Dánsko a Evropu, protože Dánsko zatím, pokud je nám známo, nemá s třetí zemí žádnou dohodu týkající se takového střediska pro zpracování azylu,“ vysvětlila výkonná ředitelka dánské organizace pro uprchlíky Eva Singerová.
Pokud by to ale nakonec vyšlo, dalo by to jasný signál uprchlíkům – sem nejezděte, stejně vás pošleme jinam. „Voliči v Dánsku se obávají migrace hlavně z problematických regionů – z Blízkého východu a severní Afriky. V roce 2015 to pro ně byl šok,“ řekl dánský politolog a sociolog Lars Erslev Andersen.
Obava o sociální systém
Dánská vláda k tomu přistoupila hlavně z obavy o sociální systém a o snižování platů Dánů. „Není to ani tak otázka nějaké pochybné konkurence na trhu práce, ale spíš toho, jak zahrnout tyto lidi do dánského trhu práce tak, aby nepobírali podporu v nezaměstnanosti čili dávky v nouzi,“ vysvětlil velvyslanec ČR v Dánsku Radek Pech.
Obavy sociálních demokratů o kolaps sociálního systému jsou namístě. V jiných státech totiž musíte nejdřív pracovat, abyste sociální podporu mohli získat. V Dánsku k ní ale dostanete přístup ihned.
