Debata o budoucnosti 5G sítí ve Sněmovně: Kam nemůže člověk, musí robopes
Debata ohledně robopsa byla konstruktivní a věcná. Zdroj: CNN Prima NEWS
Telechirurgie, využití 5G sítí v IZS a robotizace průmyslu. ČR je o krok napřed, potvrzuje kulatý stůl za účasti předních odborníků.
Vzdálená komunikace je dnes běžnou součástí každodenního života. Rychlé a stabilní internetové připojení se tak stává prioritou nejen pro běžné uživatele, ale i pro společnosti a státní instituce. Důkazem je i rostoucí význam 5G sítí pro zdravotnictví a IZS, díky nimž lze provádět vzdálené teleoperace nebo vést tým hasičů při zásahu.
Garance 5G sítě
Právě o roli moderních technologií se hovořilo v rámci kulatého stolu „5G sítě v IZS a zdravotnictví“ v Poslanecké sněmovně. Mezi vystupujícími byli zástupci veřejného sektoru i firem, které se na podílejí na jejich implementaci. Spolumajitelka společnosti Smart Informatics Olga Jedličková popsala projekty, na které se firma v současnosti nejvíce zaměřuje. Jedná se především o řešení pro živý přenos obrazu ze zásahů HZS ČR a telechirurgické operace ve spolupráci s vojenskými nemocnicemi v Praze a Brně. Nedílnou součástí projektů je technologie datového bondingu, tedy spojení využívající více zdrojů signálu současně. „Stoprocentní garanci stability samozřejmě nikdo poskytnout nemůže. Avšak díky zapojení několika zdrojů včetně satelitního je systém velmi spolehlivý,“ říká Jedličková. Pokud dojde k výpadku 5G sítě, systém automaticky zapojí další zdroje signálu, například satelitní.
Jak vychovat robopsa
Smart Informatics zároveň představili účastníkům i robopsa, který dokáže provádět autonomní inspekce, včetně pořizování 360° fotografií. Zvládne se též dostat do hůře přístupných či nebezpečných míst. “Kam nemůže člověk, jde robopes,” uvedla Jedličková. Na dotaz publika „Do jaké míry jsou robotické systémy řízeny člověkem a nakolik fungují samostatně?“ odpověděla: „Naším cílem je plná autonomie. Nejprve je ale nutné robota ‚naučit', jak se má chovat – umožňujeme mu naskenovat prostředí, předáváme mu mapu digitálního dvojčete a definujeme konkrétní úkoly, například kde má fotografovat, natáčet nebo se dobíjet”.
Nejmodernější řízení zásahu IZS v Evropě
Společný projekt Smart Informatics a Hasičského záchranného sboru ČR popsal MgA. Jiří Studnička, DiS., vedoucí oddělení komunikace GŘ HZS ČR. Studnička zmínil, že hasiči jsou vybaveni přenosnými jednotkami LiveU, které spolu s kamerami nazásahových vozidlech slouží pro živý přenos obrazu a zvuku z místa zásahu na velitelství.Studnička následně popsal systém JESTŘÁB. Ten se skládá z několik fázového ověření a zpracování informací přímo z místa zásahu. Postup využívaný v rámci tohoto projektu podle něj představuje významnou inovaci, která může pomoci předcházet šíření dezinformací i zneužití dat. Veškeré přenosy jsou zabezpečeny hesly a multifaktorovým ověřením, díky čemuž už od zavedení systému v roce 2021 nikdy nedošlo k hackerskému útoku anebo výpadku.
Pro komplexní záznam zásahu se využívá tzv. kamerový řetězec, který umožňuje vytvořit detailní vizuální přehled, včetně 360° zobrazení. „Stanovišť je více, aby se vzájemně doplňovala a pokrývala prostor,“ vysvětlil Studnička a pokračoval: „Je nutné získat maximum dat z terénu prostřednictvím velkého množství fragmentů.“
Chytrý dům, chytré město, chytrý svět
Zástupce společnosti T-Mobile Lukáš Abazid upozornil na problematiku 5G sítí a jejich využití v různých oblastech. Uplatnění nacházejí například v senzorických zařízeních, chytrých domácnostech, městské infrastruktuře, průmyslové digitalizaci, ale i v oblasti her nebo virtuální reality.
Společnost rozšiřuje své působení i do oblasti zdravotnictví, kde je klíčovým partnerem státních institucí v rámci telekomunikace a zabezpečení. Jejich společný projekt se společností Smart Informatics, Univerzitou obrany a vojenskými nemocnicemi v Praze a Brně byl jednou z nejzajímavějších součástí debaty.
Lékařské hrdinství nezná hranic, ani těch technologických
Za Univerzitu obrany hovořila majorka Ing. Markéta Vršecká, Ph.D., která poskytla informace o vývoji technologií pro telechirurgii a telemedicínu obecně. Jako příklady uvedla operace z let 2024 a 2025, realizované ve spolupráci mezi pražskými a brněnskými pracovišti. Jednalo se o propojení operačních sálů prostřednictvím 5G sítě i o využití pokročilých kamerových systémů.
Mezi hlavní výzvy operace v květnu 2024 patřila stabilita připojení, 3D obraz a nízká latence, zatímco v září 2025 také kvalita přenosu hlasu a obrazu s identifikací. „Satelitní spojení má vždy určité zpoždění, kterému se nelze zcela vyhnout. Díky kombinaci více zdrojů signálu je však komunikace velmi stabilní a riziko výpadků minimální,“ uvedla.
Čtěte také
Telemedicína pomáhá ve válečných zónách
Za ÚVN Praha, která se na projektu také podílela, se dodatečně vyjádřil její ředitel plk. gšt. MUDr. Václav Masopust, Ph.D. „Medicína se dnes čím dál více specializuje, což je na jednu stranu skvělé, pokud je dostatek lékařů. Pokud se ale člověk dostane do zemí, kde lékaři chybí, je to složitější,“ uvedl.
Mluvil především o roli teleoperací za válečných nebo obecně zhoršených podmínek, kdy je nezbytné rychle reagovat. V takových situacích může celou situaci ještě zkomplikovat nedostatek odborníků. „Již nemáme lékaře, kteří umí všechno, musíme jim proto dát technologii, která pomůže tento problém vyřešit,“ řekl Masopust.
Kyberbezpečnost v nemocnici
Plk. gšt. MUDr. Petr Král, MBA z VN Brno mluvil o nasazení moderních technologií jako takových. „Naše nemocnice byla první, která začala používat privátní 5G síť. V ostrém provozu funguje od roku 2025,“ zdůraznil. Díky této technologii zůstávají data pouze v nemocnici, což zaručuje vysokou míru kyberbezpečnosti.VN Brno navíc zavedla mobilní zdravotnické vozíky s integrovanými PC.
Podle Krále umožňují bezpečnou identifikaci pacineta a zjištění jeho zdravotního stavu prostřednictvím nemocničního informačního systému. Vozíky zároveň umožňují připojení dalších zařízení, například glukometru.
Veterán vojenské medicíny o lékařském vzdělání na dálku
Plk. MUDr. Radek Doležel, Ph.D. z ÚVN Praha ve své prezentaci představil současné problémy při zásazích v kritických zónách. Použil i velmi explicitní materiály zachycující zranění z válečných a teroristických konfliktů. Podílel se na mezinárodních misích například na Ukrajině či v Afghánistánu, kde zajišťoval komplexní péči o pacienty jak v terénu, tak i během transportu a následné léčby.
Zdůraznil zejména zásadní význam komunikačních technologií pro vzdělávání zdravotníků, rozvoj multidisciplinární spolupráce i pro koordinaci mezinárodní pomoci v případě krizových situací a globálních katastrof. “Telemedicína je násobitel efektivity, ne jen “něco navíc,” shrnul.
Kulatý stůl ukázal, že moderní technologie se postupně stávají pevnou součástí zdravotnictví i krizového řízení. Zůstává však otázkou, do jaké míry dokáže jejich rychlý rozvoj držet krok s praktickými potřebami zdravotníků i etickými výzvami, které se sebou přináší – a jakou roli v tom bude hrát Česko.
