Ve francouzských městech se konaly demonstrace proti prezidentu Macronovi. Protestujících byly desetitisíce. Zdroj: AP
Desítky tisíc lidí se v sobotu zapojily do tradičních prvomájových demonstrací po celé Francii. Požadavkem protestů byla sociální spravedlnost a zrušení vládního plánu na snížení dávek v nezaměstnanosti. V Paříži se odborářského protestu účastnili mimo jiné pracovníci ze sektorů obzvláště zasažených pandemií COVID-19 a členové hnutí takzvaných Žlutých vest, které před třemi lety spustilo mohutnou vlnu protivládních demonstrací.
V Paříži, Lyonu, Nantes, Lille, Toulouse a dalších francouzských městech se konalo na 300 demonstrací, uvedla agentura Reuters. Protesty se odehrávaly z velké části v souladu s předpisy omezujícími shromažďování, demonstranti na sobě většinou měli roušky a dodržovali rozestupy. Většina akcí byla poklidná, v Lyonu však policie musela rozehnat skupinu asi 200 lidí házejících dělobuchy. V Paříži bylo v potyčkách zatčeno 46 osob, v celé zemi pak 56.
Perlili Volný i Foldyna. Demonstranti v Praze se nakonec pohádali mezi sebou
Po celé republice se v sobotu konaly u příležitosti svátku práce demonstrace. V Praze promluvil poslanec Lubomír Volný nebo Jaroslav Foldyna. Na Petříně se sešli představitelé a příznivci hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES a v Brně pak proti vládě demonstrovalo přes 60 lidí. Všechny protesty byly poměrně klidné a obešly se bez potyček.
Podle odborářského svazu CGT se v celé Francii zúčastnilo demonstrací 170 tisíc lidí, z toho 25 tisíc v Paříži. Francouzské ministerstvo vnitra hovoří o úhrnném počtu 160 tisíc demonstrantů a 17 tisíc protestujících v Paříži.
Shromáždění se zúčastnili také lídr krajní levice Jean-Luc Mélenchon a krajně pravicová vůdkyně Marine Le Penová, kteří oba hodlají vyzvat prezidenta Emmanuela Macrona v prezidentských volbách v nadcházejícím roce. Mélenchon v Lille řekl, že si přeje, aby „pracující třída mohla žít beze strachu z nezaměstnanosti“. Le Penová v Paříži položila věnec k soše Johanky z Arku, kterou její strana používá coby nacionalistický symbol.
🇫🇷 Avant notre meeting numérique, nous rendions hommage à Jeanne d’Arc, Sainte de la Patrie.
— Marine Le Pen (@MLP_officiel) May 1, 2021
Je vois, dans son extraordinaire précocité, l’occasion de souligner l’espoir que nous devons placer en notre jeunesse ! #1ErMaiRN pic.twitter.com/NOCkg3Fjsw
Nepokoje byly v Turecku
Stovka lidí byla zatčena na prvomájovém pochodu na istanbulské náměstí Taksim, který se uskutečnil navzdory plošnému lockdownu v Turecku. Policie náměstí uzavřela a zabránila organizátorům demonstrace přednést tam projevy a položit věnce, uvedla agentura DPA s odvoláním na turecká média. Demonstrace se konaly i v Ankaře a dalších tureckých městech.
Náměstí Taksim má pro prvomájové manifestace v Turecku zvláštní důležitost, neboť v roce 1977 právě tam neznámí ostřelovači zahájili palbu do půlmilionového davu demonstrantů. Zemřelo tehdy 34 lidí.
V Turecku začala kvůli rostoucímu počtu nakažených ve čtvrtek platit koronavirová uzávěra. Až do 17. května mohou lidé vycházet z domu jen v nezbytných případech.
Zatýkání v Helsinkách i Vídni
V Helsinkách bylo při sobotní demonstraci proti koronavirovým opatřením zatčeno zhruba 50 lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na policii. Ve finském hlavním městě platí zákaz sdružování více než šesti osob, na protestu se jich přitom sešlo na 300. V sousedním Švédsku vyrazilo do ulic na protest proti restrikcím 500 až 600 lidí, policii se podle agentury nepodařilo akci porušující epidemické předpisy rozpustit a lidé se sami rozešli až po dvou hodinách.
Zasahovat proti prvomájovému pochodu s tisíci účastníky musela policie ve Vídni. Řešila také potyčky s demonstranty, kteří se pokusili vyvěsit transparent na lešení Votivního kostela v širším centru rakouské metropole. Do zákroku policie za použití slzného plynu se podle agentury APA omylem připletli i náhodní kolemjdoucí. Několik lidí bylo zatčeno.
