
Vážná nehoda na Znojemsku: Couvající řidič u školy těžce zranil malou dívku
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na pátek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to podle TASS označil za falešné obviňování Ruska. Ukrajina prý ostřelovala tepelnou elektrárnu nedaleko Záporožské jaderné elektrárny.
Úplná hovadina. Tak označil mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychij návrh Kremlu, který by měl vyloučit vstup napadené země do NATO. Návrhy oznámil náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruškov. „Jejda, spojenec Severní Koreje chce dávat ultimáta Severoatlantické alianci,“ řekl také Tychij. Píše o tom web Ukrajinska pravda.
Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters.
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou by se mohly konat v kterékoli zemi s neutrálním postojem. „V úvahu připadá i Slovensko, není ale jedinou možností,“ uvedl v sobotu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ze zprávy tiskové agentury TASS citoval slovenský web aktuality.sk.
Ukrajina podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala obdržela jednu miliardu dolarů (24,2 miliardy Kč) od USA z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov to označil za krádež, napsala agentura Reuters.
Rusko plně podporuje iniciativu maďarského premiéra Viktora Orbána týkající se příměří s Ukrajinou a výměny válečných zajatců. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. O této možnosti mluvil ve středu Orbán s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale uvedl, že maďarská strana s Kyjevem o ničem takovém nejednala, a zdůraznil, že nelze jednat o válce Ruska proti Ukrajině bez Ukrajiny.
Pokud bude ruský prezident Vladimir Putin hovořit o dronových útocích z Ukrajiny jako o zámince k jaderné odvetě, ale nebude reagovat, oslabí tím svou pozici v očích Rusů, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nová jaderná doktrína podle něj znamená pouze zdvižený prst navíc a vágnější formulace, které Putina, potažmo celé Rusko ženou do kouta.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil za lež, že si Donald Trump telefonoval po svém znovuzvolení s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle spolupracovníka CNN Prima NEWS v Moskvě Jiřího Justa ovšem o schůzce lže ve skutečnosti zřejmě Rusko. Doplnil, že k vítězství Trumpa v amerických prezidentských volbách přistupují v Rusku opatrně. Oproti Trumpovu prvnímu vítězství v roce 2016 nepanuje již takové nadšení.
Donald Trump mladší, syn nově zvoleného amerického prezidenta, vzbudil v neděli pozornost světových médií svým příspěvkem na sociálních sítích, v němž se vysmíval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Šestačtyřicetiletý Trump junior v něm hlavě státu napadené země slíbil, že už za 38 dní přijde o „kapesné“.
Vztahy s USA jsou na bodě mrazu a Donald Trump je těžko změní, myslí si ruský politolog Alexej Muchin. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS také vyjádřil skepsi nad plánem budoucího amerického prezidenta ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin a uvedl na pravou míru, proč Vladimir Putin před prezidentskými volbami vyjádřil podporu Kamale Harrisové.
Gruzie a Moldavsko chtěly do Evropské unie, ale brány na západ jim zřejmě budou minimálně po nějakou dobu ještě zavřené. Zatímco kavkazský stát má za sebou volby, ve kterých uspěli proruští politici a západní svět je považuje za zmanipulované, pod vlivem Moskvy se může ocitnout i další stát s podobnou historií. Moldavsko rovněž náleželo do ruské sféry vlivu, ze které se před lety vymanilo. Nyní se však do ní může vrátit. Vše se bude odvíjet od toho, kdo se v zemi stane prezidentem.
Moldavsko má za sebou první kolo prezidentských voleb a také hlasování o tom, zda zakotví vstup do Evropské unie do své ústavy. Zatímco o budoucí hlavě státu rozhodne až druhé kolo, o směřování státu je již jasněji. Proevropská vláda současné prezidentky Maiy Sanduové může slavit – Moldavci velmi těsně rozhodli o tom, že do Evropy chtějí. Rusko tak ostrouhalo.