Dmitrij Peskov

Rusko ve čtvrtek obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin přes amerického zvláštního zmocněnce Stevena Witkoffa vyslal šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině. V pátek to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.

Kreml ve středu uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě, než se vyjádří, zda je třicetidenní příměří pro Rusko přijatelné. Mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur nevyloučil v této souvislosti případný další telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Moskva se podle anonymních zdrojů agentury Reuters staví k příměří zdrženlivě.

Ukrajina podle ruských médií vyslala na Moskvu největší vlnu dronů od začátku války, ale místní obyvatelé to prakticky nezaznamenali. Pro CNN Prima NEWS to uvedl spolupracovník redakce Jiří Just, který v ruské metropoli žije. Dodal, že o útoku dost možná mnohem více hovoří kremelská propaganda než sami obyvatelé hlavního města Ruska.

Přerušení vojenské pomoci Ukrajině, které oznámil americký prezident Donald Trump, kritizuje na sociálních sítích řada evropských představitelů. Například podle viceprezidenta Evropského parlamentu Siegfrieda Muresana nejde o mír, ale o pomoc Rusku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov Trumpův krok naopak přivítal a označil jej za nejlepší příspěvek k míru.

Spojené státy americké pod taktovkou staronového prezidenta Donalda Trumpa hlasují v rezolucích o Ukrajině po boku Moskvy. Na Radě bezpečnosti OSN prošla s ruskou podporou americká rezoluce k válce na Ukrajině, přičemž vůbec nezmiňuje „ruskou agresi“ ani slova o zachování územní celistvosti Ukrajiny. Stejně pak USA hlasovaly s Ruskem i ve Valném shromáždění OSN. Trumpova administrativa je kvůli tomu kritizována v Evropě, kde ji velmi ostře komentuje belgický expremiér Guy Verhofstadt, a ozvala se i Trumpova republikánská rivalka z voleb Nikki Haleyová.

Ruská „speciální vojenská operace“ na Ukrajině podle Kremlu ještě nesplnila své cíle, a proto se ze strany Vladimira Putina ohlášení vítězství spíše nedočkáme. V pořadu Zprávy PLUS to řekl spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Podle něj si Rusové do budoucna představují Ukrajinu jako svou kolonii. Zatím se však debata o žádné formě koexistence dvou válčících zemí nevede.

Vítězný lídr koalice německých křesťanských demokratů CDU/CSU Friedrich Merz může přispět ke skutečnému míru na Ukrajině. To jsou slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který Merzovi gratuloval k triumfu. Připojila se i celá řada dalších státníků, například americký prezident Donald Trump či jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Komentář přišel i z Kremlu.

Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na pátek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to podle TASS označil za falešné obviňování Ruska. Ukrajina prý ostřelovala tepelnou elektrárnu nedaleko Záporožské jaderné elektrárny.

Úplná hovadina. Tak označil mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychij návrh Kremlu, který by měl vyloučit vstup napadené země do NATO. Návrhy oznámil náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruškov. „Jejda, spojenec Severní Koreje chce dávat ultimáta Severoatlantické alianci,“ řekl také Tychij. Píše o tom web Ukrajinska pravda.

Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters.

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou by se mohly konat v kterékoli zemi s neutrálním postojem. „V úvahu připadá i Slovensko, není ale jedinou možností,“ uvedl v sobotu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ze zprávy tiskové agentury TASS citoval slovenský web aktuality.sk.