ANALÝZA: Mírový plán? Putin nemůže prohrát, Zelenskyj je pod dvojitým tlakem
Západ, Rusko i Ukrajina se zabývají novým mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který má ukončit válku na Ukrajině. Ten ale zároveň favorizuje Rusko. Prezident Vladimir Putin proto vyčkává, jak vyjednávání dopadne. Podle analýzy webu The New York Times je však ruský vůdce v takzvané win-win situaci. Vítězství by pro něj totiž znamenalo jak podřízení se Ukrajiny mírovému plánu, tak neúspěšný proces, který by znamenal stažení americké podpory.
Ukrajinští a evropští představitelé se o víkendu vrhli do složitého vyjednávání. Diskutovali o změnách 28bodového mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině, který byl vypracován za přispění Ruska a výrazně upřednostňuje Kreml. Ruský prezident Vladimir Putin se zatím drží zpátky a pozoruje vývoj.
K TÉMATU: Kastrace Ukrajiny a zrada jako v Mnichově. Britský expremiér tvrdě zkritizoval Trumpův plán
Mírový plán, který zakotvuje trvalou podřízenost a zranitelnost Ukrajiny, by pro něj znamenal vítězství stejně jako neúspěšný proces, který by vedl k tomu, že Trump stáhne zbývající podporu Ukrajině a dále si znepřátelí evropské spojence, uvádí analýza webu The New York Times. Američtí a ukrajinští představitelé oznámili pokrok v jednáních a uvedli, že provedli některé změny – mimo jiné zredukovali 28 bodů plánu na 19. V pondělí večer se představitelé vrátili domů. Není však jasné, zda Putin tyto změny přijme.
Další města padnou, hrozí Putin
Během páteční videokonference s bezpečnostními představiteli ruský vůdce uvedl, že plán by mohl být základem pro mírové urovnání, pokud dojde k „podstatné a smysluplné diskusi“. Jinak by prý Rusko mohlo pokračovat v prosazování svých zájmů na Ukrajině silou. Putin také varoval, že další ukrajinská města padnou do rukou ruských vojsk. „Možná ne tak rychle, jak bychom si přáli, ale je to nevyhnutelné,“ řekl ruský vládce. Taková cesta Rusku „také vyhovuje“, protože Moskva je spokojena s prosazováním svých zájmů „prostřednictvím ozbrojeného konfliktu“.
Čtěte také
„Západ se pustil do soutěže v utrpení s Vladimirem Putinem. Kdo vydrží více bolesti? V této soutěži může být Putin tvrdý jako skála,“ řekl v analýze Alexander Gabuev, ředitel Carnegie Russia Eurasia Center. Zároveň ale poznamenal, že Ukrajinci jsou stejně tvrdí. „Nemají ale dostatek zdrojů,“ podotkl Gabuev. Dodal, že trpí také nedostatkem vojenského personálu, zbraní a peněz.
Schopnost Putina pokračovat ve válce však není neomezená. Ruská ekonomika čelí potížím, zejména po výrazném poklesu příjmů z ropy, který ještě zhoršily nedávné sankce Trumpovy administrativy. Moskva zvyšuje daně, aby pokryla válečné výdaje, a omezila vojenský rozpočet na příští rok. Ruské síly jsou sice v ofenzivě, ale postup je pomalý a nákladný jak na životy, tak na materiál. Putin přesto věří, že ve srovnání s Ukrajinou je čas na jeho straně. A zatímco se zdá, že je spokojený s tím, že mírový proces buď uspěje, nebo selže, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je pod obrovským tlakem na několika frontách – Donald Trump ho tlačí, aby do čtvrtka přijal mírový plán, na domácí scéně byla zase jeho reputace oslabena korupčním skandálem.
Jurij Ušakov, poradce Kremlu pro zahraniční politiku, v pondělí uvedl, že mnoho „ale ne všechny“ body plánu jsou pro Rusko přijatelné, ale vyžadují podrobnou diskusi. Dodal, že evropské protinávrhy nejsou konstruktivní. Většina ustanovení v návrhu odráží dlouhodobé požadavky Putina, včetně zákonem zakotveného zákazu členství Ukrajiny v NATO. Některé méně významné body pak představují ústupek od předchozích návrhů Kremlu, jako například omezení vojenské síly Ukrajiny na 600 000 vojáků oproti 100 000, které Moskva navrhovala při jednáních v roce 2022.
Vzdá se Putin požadavku na území?
Ve svém pátečním prohlášení Putin naznačil, že ústupky již učinil. Řekl, že když se v srpnu setkal s Trumpem na Aljašce, Američané požádali Rusy, aby prokázali flexibilitu, a že on je k tomu „připraven“. Nejspíš tím narážel na otázku území. Ruští vyjednavači totiž upustili od svého původního požadavku, aby Ukrajina předala celé čtyři regiony, které Moskva „anektovala“ v roce 2022, i když Rusko nekontroluje velké části tohoto území, včetně dvou regionálních hlavních měst.
Čtěte také
Na Aljašce Putin vyjádřil ochotu zastavit boje, pokud Ukrajina kromě přijetí jeho dalších požadavků předá pouze tu část Doněcké oblasti, kterou stále drží. Nový plán požaduje, aby se Ukrajina stáhla z tohoto území, které by se stalo „demilitarizovanou zónou“ uznanou jako ruské území. Vzhledem k tomu, že Putin ve své zemi vykreslil tuto válku jako záchrannou operaci pro rusky mluvící obyvatelstvo Doněcka a sousedního Luhanska, bylo by obtížné doma prodat vítězství, které by nevedlo k dobytí zbytku Doněcka.
Stefan Meister, analytik pro Rusko v Německé radě pro zahraniční vztahy, uvedl, že se teprve uvidí, zda bude Putin ochoten ke kompromisu. Podle Meistera by ruský vůdce mohl usilovat o to, aby odloučil Trumpa od Ukrajinců a Evropanů, čímž by Rusku usnadnil cestu k podrobení Ukrajiny silou. „Putin doufá, že Trump bude frustrován Zelenským a ustoupí od jakékoli podpory, a pokud nedojde k výměně zpravodajských informací nebo dodávkám raket dlouhého doletu, Evropané to nebudou moci nahradit,“ řekl Meister s tím, že Putin „chce Ukrajinu rozbít“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci zasáhli elektrárnu v Moskevské oblasti. Rusové podnikli masivní úder na Oděsu
vaclav.cerny@iprima.cz
