Dobrý šéf není ten nejhlasitější. Leadership se dá naučit, říká ředitelka prestižního institutu
Veronika Pastuchová Jeklová, MBA. Ředitelka institutu, certifikovaná lektorka a odbornice v oblasti marketingu a marketingových komunikací, obchodu a obchodních dovedností. Zdroj: CNN
Řídit firmu, oddělení nebo tým dnes znamená mnohem víc než jen kontrolovat výsledky a procesy. Moderní manažer musí zvládat komunikaci, motivovat lidi, řešit konflikty a být inspirací pro své okolí. Jak poznat skutečného lídra, proč často selhávají nově povýšení manažeři a dá se leadership vůbec naučit? O tom na EBF Festivalu hovořila ředitelka British Institute of Management Veronika Pastuchová Jeklová.
Představa charismatického šéfa, který ovládne každou poradu a strhne na sebe veškerou pozornost, podle odborníků dávno neplatí. Skutečný lídr totiž často působí mnohem nenápadněji.
„Paradoxně to není člověk, který je nejhlasitější v místnosti a bývá středem pozornosti. Dobrý lídr a manažer se bude zajímat o vás. Bude vám klást otázky, aktivně naslouchat a nebude mluvit především o sobě. Právě tím si dokáže přirozeně získat důvěru lidí kolem sebe,“ vysvětluje Veronika Pastuchová Jeklová, ředitelka British Institute of Management. Právě schopnost budovat důvěru je podle ní jedním z hlavních poznávacích znaků kvalitního vedení lidí.
Talent pomůže, ale nestačí
Debata o tom, zda se člověk jako lídr narodí, nebo se jím stane, se vede už dlouhá desetiletí. Podle Veroniky Pastuchové Jeklové však není odpověď černobílá. „Talent je určitě výhoda. Sám o sobě ale nestačí. Dobrý manažer musí umět komunikovat, vést lidi, zvládat složité situace i konflikty v týmu a zároveň být inspirací pro ostatní. To jsou schopnosti, které lze systematicky rozvíjet a učit se jim,“ říká.
Leadership tak není výhradně vrozenou vlastností. Jde o soubor dovedností, které lze cíleně budovat a zdokonalovat.
Jedna vlastnost, bez které to nejde
Pokud by měla jmenovat jedinou vlastnost, bez níž se člověk skutečným lídrem nestane, odpověď má jasnou. „Společným jmenovatelem všech opravdu skvělých lídrů je schopnost pracovat s lidmi,“ zdůrazňuje ředitelka institutu.
Právě mezilidské vztahy jsou dnes podle odborníků důležitější než kdykoliv dříve. Manažer totiž neřídí pouze úkoly a procesy, ale především lidi, kteří za nimi stojí.
Od řízení procesů k řízení lidí
Požadavky na manažery se v posledních letech výrazně proměnily. Zatímco dříve firmy kladly důraz hlavně na odborné znalosti a schopnost organizovat práci, dnes se těžiště přesouvá jinam. „Když srovnám situaci s dobou před deseti lety, tehdy byl hlavní důraz na odborné znalosti a řízení procesů. Dnes firmy potřebují manažery, kteří dokážou udržet kvalitní zaměstnance, pracovat se změnou a vytvářet funkční týmy. Řídit procesy je důležité, ale řídit lidi je něco úplně jiného a mnohem náročnějšího,“ upozorňuje Pastuchová Jeklová.
Moderní manažer tak musí být nejen odborníkem, ale také psychologem, koučem a motivátorem.
Nejlepší odborník bývá často nejhorší volbou
Právě zde podle ní firmy často chybují. Nejvýkonnější zaměstnanec bývá automaticky povýšen do vedoucí pozice, aniž by byl na novou roli připraven. „Velmi často se stává, že nejlepší odborník je povýšen do role manažera. Najednou se ale trápí. Ne proto, že by nebyl schopný, ale protože ho nikdo nenaučil vést lidi,“ vysvětluje.
Přechod do managementu totiž znamená zásadní změnu myšlení. „Manažer už není odpovědný pouze za své vlastní výsledky. Najednou nese odpovědnost za výkon celého týmu. To je obrovská změna a firma mu musí pomoci ji zvládnout,“ říká.
Podle ní nestačí zaměstnanci předat novou vizitku s manažerskou funkcí. „Firma ho musí podporovat, vzdělávat, školit a nabídnout mu mentoring. Jinak hrozí, že vyhoří, ztratí motivaci a nakonec odejde.“
MBA není o titulu za jménem
Jednou z cest, jak manažerské schopnosti rozvíjet, jsou vzdělávací programy typu MBA. Jejich význam ale podle odborníků nespočívá pouze v získání prestižního titulu. „MBA není jen o tom, že si přidáte písmena za jméno. Je to především velmi praktická transformace člověka jako manažera,“ vysvětluje Pastuchová Jeklová.
Důraz podle ní musí být kladen hlavně na praktické využití znalostí. „Nikdo se nechce učit nazpaměť teorii, kterou za dva dny zapomene. Proto pracujeme s reálnými příklady z firem, případovými studiemi a konkrétními situacemi z praxe. Cílem je, aby studenti mohli nové znalosti okamžitě využít ve své práci.“
Největší překážkou bývá strach
Přestože zájem o manažerské vzdělávání roste, mnoho lidí stále váhá. „Nejčastěji se setkávám se strachem, že studium nezvládnou časově skloubit s prací a osobním životem. Obávají se, že budou muset dlouhé hodiny sedět nad učebnicemi,“ popisuje ředitelka.
Realita je podle ní jiná. „Dnes už se vzdělávání přizpůsobuje studentovi, ne student vzdělávacímu systému. Každý si může nastavit vlastní tempo podle svých možností.“
Ženy versus muži: Kdo je lepší lídr?
Častou otázkou bývá také rozdíl mezi ženským a mužským stylem vedení. „Nelze to zobecňovat. Ženy bývají často emocionálnější, muži dokážou některé věci více odfiltrovat. Ale leadership je především o práci na sobě. Když člověk rozvíjí své schopnosti, může být výborným lídrem bez ohledu na pohlaví,“ míní Pastuchová Jeklová.
Také mezi studenty manažerských programů podle ní dnes panuje téměř dokonalá rovnováha. „Máme přibližně stejný počet žen i mužů. Je to skutečně padesát na padesát.“
Leadership jako celoživotní cesta
Zkušenosti z firem i vzdělávací praxe podle Veroniky Pastuchové Jeklové ukazují, že úspěšný management dnes stojí především na schopnosti porozumět lidem.
Technologie, automatizace a umělá inteligence sice mění pracovní prostředí, ale lidský faktor zůstává nenahraditelný. „Dobrý manažer musí být inspirací, musí umět vést lidi a získat si jejich důvěru. A právě to jsou schopnosti, které budou důležité bez ohledu na to, jak rychle se svět kolem nás bude měnit,“ uzavírá Veronika Pastuchová Jeklová, ředitelka British Institute of Management. Celý rozhovor najdete ve videu.
