360°, Martin Kovář, Miroslav Sklenář, Alexander Tomský, Libor Sečka, Matěj Trávníček - 8.9. v 21:28
Pro většinu svých poddaných byla britská královna Alžběta II. jediným panovníkem, kterého zažili. Britská královna, která ve čtvrtek zemřela ve věku 96 let, v únoru dovršila úctyhodných 70 let na trůnu, a oslavila tak platinové výročí. Byla nejdéle žijícím a nejdéle vládnoucím britským panovníkem v dějinách. Za dlouhá desetiletí své vlády zažila 15 premiérů, ve Vatikánu se vystřídalo sedm papežů, rozšířila se televize, člověk vstoupil na Měsíc, byla postavena a zbourána berlínská zeď. Panovnice celý svůj život zasvětila službě monarchii a byla nesmírně populární. Loni v dubnu zemřel dva měsíce před stými narozeninami její manžel, princ Philip.
Žádný jiný žijící monarcha na světě nevládl tak dlouho jako ona. Podnikla stovky zámořských cest, z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu britské koloniální říše, vstupu své země do Evropských společenství i jejímu vystoupení z Evropské unie v lednu 2020. Zažila první rakety ve vesmíru i příchod internetu. A celou tu dobu stála v čele své země jako symbol její stability, jako pevná a bezúhonná panovnice.
A přitom původně vůbec vládnout neměla. Narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a její otec byl tehdy až druhým v následnické linii. V prosinci 1936 však abdikoval jeho bratr Edward VIII., aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.
Zpráva o náhlé smrti jejího milovaného otce, krále Jiřího VI., Alžbětu zastihla 6. února 1952 v Keni, na cestě po Asii a Africe, kterou podnikla spolu se svým manželem Philipem namísto churavějícího krále. Ihned se vrátila domů. „Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal britský tisk před 70 lety o té osudové chvíli. Korunovace Alžběty ve Westminsterském opatství 2. června 1953 se stala první korunovací přenášenou v přímém televizním přenosu.
A princ Philip musel odejít od námořnictva, aby ji mohl doprovázet při reprezentačních povinnostech. A že jich bylo. Stál jí věrně po boku od roku 1947, kdy se vzali, až do své smrti loni v dubnu. Měli spolu čtyři děti, Charlese, Annu, Andrewa a Edwarda. V roce 1996 se Philip s Alžbětou podívali i do Česka, princ si mimo jiné se zájmem prohlédl hřebčín v Kladrubech.
Královna jako symbol jednoty země
V politice si panovnice zachovávala striktní neutralitu, přesto byla považována za důležitý svorník jednoty země. Její věta před skotským referendem o nezávislosti v září 2014, že doufá, že voliči pečlivě zváží budoucnost, kterou navíc pronesla ve svém skotském letním sídle, byla pokládána za signál, že si královna odchod Skotska nepřeje.
„Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého Společenství,“ prohlásila panovnice v projevu u příležitosti zlatého jubilea v roce 2002. V tom roce také zemřela její sestra, princezna Margaret. Dosavadní rekord v délce vládnutí, který stanovila její praprababička královna Viktorie, překonala Alžběta II. v září 2015. Letošní platinové jubileum královna jako tradičně slavila v červnu.
Nejednu těžkou chvíli připravila královně její rodina, a to i v poslední době. Letos v polovině ledna musela odebrat svému synovi Andrewovi, který býval označován za její nejoblíbenější dítě, vojenské tituly a královské záštity kvůli skandálu kolem údajného sexuálního zneužití. Andrew se v polovině února dohodl s Američankou Virginií Giuffreovou na mimosoudním vyrovnání, podle médií patrně ve výši milionů dolarů. Žena tvrdila, že princ ji několikrát sexuálně zneužil, když jí bylo 17 let. Vojenské hodnosti a další patronáty vrátil vloni v únoru Alžbětě II. i její milovaný vnuk, princ Harry, po svém rozhodnutí zřeknout se společně se svou manželkou Meghan královských povinností v lednu 2020.
Déle vládl jen král Slunce
Nejtěžší byl pro královnu patrně rok 1992, čtyřicátý rok na trůně, který sama označila za „annus horribilis“. Po sérii skandálů a rozpadu manželství jejích tří dětí následoval v listopadu toho roku ještě požár královského hradu Windsor. A v prosinci oznámil prvorozený princ Charles, následník trůnu, a jeho manželka Diana odloučení. Dopis, kterým Alžběta II. v prosinci 1995 vyzvala Charlese k rozvodu s Dianou, patřil údajně k jejím nejtěžším státnickým krokům. Pár se rozvedl půl roku nato. „Horké chvilky“ jí připravili i další členové královské rodiny, třeba její „bohémská“ sestra Margaret.
Život panovnice jedné z nejmocnějších zemí světa odjakživa provázel silný smysl pro povinnost. Stisk její ruky byl prý překvapivě pevný. Měla ráda psy a koně, jezdila na vyjížďky krajinou. Za svůj život odchovala víc než 30 psů svého nejoblíbenějšího plemene corgi.
Britové ctili svoji královnu jako symbol monarchie a popisovali ji jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítala, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí. I v této poloze ji zachytil oceňovaný seriál streamovací společnosti Netflix s názvem Koruna z let 2016 až 2021. Královně se podle médií docela líbil, i když popisy některých událostí byly podle ní „přehnaně dramatizovány“.
V Evropě překonal délku vlády královny Alžběty II. v historii pouze francouzský král Ludvík XIV., přezdívaný „král Slunce“, který vládl od svých čtyř let až do své smrti, tedy více než 72 let (1643 až 1715).
