Ekonomové: Sekera v rozpočtu bude vyšší, než si vláda myslí. Zvýšení daní se nevyhneme

Místopředseda ČMKOS Vít Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. Podle něj je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce.

Slib nezvyšovat daně v ohrožení? Vláda podle Jurečky chystá změny v programovém prohlášení

Vláda

Současná vláda šla do voleb s tím, že nebude zvyšovat daně. Několikrát to v poslední době zopakoval i premiér Petr Fiala (ODS). Jde o významný slib koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), který by se ale podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohl rozplynout se změnou programového prohlášení vlády. Tu má kabinet připravit už v prvním kvartále příštího roku.

„Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá podle něj některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje. Nelíbí se mu například některé kroky v důchodové politice.

Stát bude podle ekonomů v budoucnu muset zvyšovat své příjmy, jako nezbytné vidí zvyšování daní. Rusnok v této souvislosti kritizoval předloňské zrušení tzv. superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do rozpočtu o zhruba 90 miliard korun. Podle Rusnoka tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. Stát se nejspíš navyšování daní nevyhne i podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Havránka. „Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je velmi malá,“ podotkl.

Dvojciferná inflace nejspíše zůstane i v příštím roce

Tématem diskuse byl také současný postup centrální banky. Bankovní rada ČNB v týdnu rozhodla o ponechání úrokových sazeb na sedmi procentech. Rusnok i Havránek to zkritizovali. Bývalý šéf centrální banky tvrdí, že by se bankovní rada měla chovat aktivněji. „Jejich přístup vede k tomu, že inflace bude v příštím roce vyšší, než by mohla,“ řekl Rusnok. Podle něj by při vhodném navýšení sazeb klesla v příštím roce ke zhruba devíti procentům, při současných sazbách ovšem nadále zůstane v dvouciferných číslech.

Pohlreich o změnách v restauracích: Pamatuju doby, kdy byl číšník král. Ceny se zvýší

Domácí

Po covidové pandemii drtí restauratéry masivní zdražování surovin i energií. Pesimistické předpovědi se ale v gastronomii podle Zdeňka Pohlreicha opakují už padesát let. „Vždycky na konci roku se říká, že příští rok bude hůř. Vždycky se to nějak přežilo,“ vzpomíná televizní kuchařská legenda. Restauratéři se podle něj se zvyšováním cen vypořádají hlavně změnou v přístupu k surovinám a jejich zpracování. Dostupnost stravování v lepších restauracích se podle něj zároveň oproti dřívějšku podstatně zlepšila.

Ke zvýšení úrokových sazeb se přiklonil také Havránek. „Studie ukazují, že by ji to mělo v delším horizontu snížit,“ uvedl. Bez zvýšení sazeb bude podle něj vysoká inflace dlouhodobější.

Kvůli vysoké inflaci, jejíž letošní výši nyní centrální banka odhaduje na 15,8 procenta, ekonomové očekávají také propad českého hospodářství do recese. Podle Havránka však nebude tak hluboká, jak se někteří obávají, všechny ekonomické ukazatele nyní ukazují spíše na mírný propad ekonomiky. Havránek například očekává, že oproti předchozím krizím se příliš nezvýší nezaměstnanost.

Sněmovna v závěru října schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok, deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Podle opozice však návrh neodpovídá realitě, podle místopředsedkyně ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové je jeho skutečný schodek kolem 470 miliard korun.

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.