Jiří Rusnok

Dosluhující prezident Miloš Zeman znatelně promluví do směřování ekonomiky na několik let dopředu. Na konci svého mandátu totiž bude vybírat dva nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jedná se o prestižní posty, které vybraní ekonomové budou zastávat nejméně do roku 2029. Ovlivnit mohou například fakt, jak dlouho se budeme potýkat s vysokou inflací. Důsledky Zemanova rozhodnutí nás budou provázet až šest let po jeho konci v úřadu prezidenta.

Hrozí Česku měnová krize? Největší japonská investiční banka přišla s varováním, že česká koruna může prudce oslabit. Pád koruny by přitom zdražil veškeré dovážené zboží. Včetně potravin či pohonných hmot.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už po loňských volbách útočila na naše partnery z visegrádské čtyřky. Jmenovitě se opřela do Polska a Maďarska, zkritizoval její postoj bývalý prezident republiky Václav Klaus. V pořadu Partie PLUS apeloval na politiky, aby neházeli spolupráci uskupení středoevropských zemí přes palubu. Pekarová v tomto týdnu odmítla jednání s Budapeští, premiéra Orbána kritizuje mimo jiné za přístup k válce na Ukrajině. Bývalý guvernér České národní banky a expremiér Jiří Rusnok poznamenal, že není dobré „kádrovat“ naše sousedy.

Nedělní Partie Terezie Tománkové přinesla vášnivé debaty řady významných osobností. V první části vystoupil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a členka předsednictva hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová. V rámci velké politické debaty zase diskutovali poslanci Jan Hrnčíř (SPD), Aleš Juchelka (ANO), Michael Kohajda (KDU-ČSL) a Jan Lacina (STAN). Následně debatu komentoval v rámci Partie PLUS bývalý prezident Václav Klaus s expremiérem Jiřím Rusnokem. Politici debatovali o vládní pomoci v krizi či kandidatuře Andreje Babiše (ANO) na prezidenta. Co v Partii zaznělo?

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

Českou republiku nadále trápí vysoká inflace. Tempo růstu cen sice už zpomalilo, podle České národní banky (ČNB) se ale inflace i po většinu příštího roku bude držet na dvouciferných hodnotách nebo těsně pod nimi. Někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok i v souvislosti s touto prognózou ve vysílání CNN Prima NEWS varoval, že evropský problém se zdražováním ještě zdaleka nebyl zažehnán.

Od nového vedení České národní banky Miloš Zeman očekává, že nebude zvyšovat úrokové sazby, nýbrž že se zasadí o jejich stabilitu. „Jednak proto, že to (nový guvernér ČNB) Aleš Michl slíbil, jednak proto, že jsem mluvil i se třemi novými členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k razantnímu zvyšování úrokových sazeb,“ řekl prezident republiky Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů by se do konce letošního roku mohly přiblížit až k hranici osmi procent. Myslí si to ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Podle nich k dalšímu zdražování hypoték přispěje avizované zvýšení základních úrokových sazeb České národní banky, které naznačil její guvernér Jiří Rusnok.

Současná Česká národní banka (ČNB) a guvernér Jiří Rusnok jsou největší neštěstí pro všechny mladé lidi a občany s hypotékami. V pořadu K Věci na CNN Prima NEWS to řekl expremiér a současný poslanec Andrej Babiš (ANO) v reakci na zvyšování úrokových sazeb. Pustil se také do vlády, kterou prý nikdo neřídí.

Inflace je výhodná pro dlužníky, a to včetně těch, kteří mají hypotéky. Nejdramatičtější dopady na své peněženky ale Češi pocítí až od druhé poloviny letošního roku 2022. V Novém dni na CNN Prima NEWS před tím varoval ekonom Lukáš Kovanda. Například pokles cen nemovitostí podle něj přijde jen v případě další ekonomické krize. Kovanda také radí, jak v době inflace nepřijít o peníze.

Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady České národní banky, velmi pravděpodobně bankovní rada ještě před letními prázdninami zvýší své úrokové sazby. V takovém případě se dostanou nejvýše od roku 1999. Tehdy ale průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů převyšovala deset procent.

Zatímco inflace v České republice nezadržitelně míří k 15 procentům, průměr eurozóny je asi poloviční. Jinak řečeno Češi, kteří v peněženkách nosí koruny, čelí přibližně dvojnásobnému tempu zdražování zboží a služeb než lidé, kteří k placení používají euro. Znamená to, že by si právě jednotná evropská měna dokázala poradit s českou inflací lépe než koruna?