Jiří Rusnok

Nejasnosti o zdravotním stavu prezidenta republiky Miloše Zemana vedou k dohadům, nakolik se předání moci po volbách do Poslanecké sněmovny neobejde bez jeho kroků a k čemu naopak jeho aktivity není zapotřebí. Poslanecká sněmovna se sejde automaticky, nová vláda však samovolně vzniknout nemůže.

Česko zažívá inflační šok, ceny rostou nejrychleji za 13 let. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy na tom má vláda zhruba třetinový podíl. „Zvyšovat platy státním zaměstnancům nemá smysl, roztáčíme tím inflační spirálu. Počátek nového roku přinese šok,“ řekl v pořadu Interview na CNN Prima NEWS.

Česká národní banka učinila začátkem srpna možná nejdůležitější rozhodnutí za několik posledních let. Nenechala se totiž ovlivnit orodováním ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) za zachování nezvykle nízkých úrokových sazeb. Šéfka státní kasy se přiznala, že 5. srpna zavítala na měnověpolitické zasedání bankovní rady, kterou dle svých slov varovala před razantním zvyšováním úrokové sazby.

Dálnice, dálnice, dálnice, znělo heslo hnutí ANO premiéra Andreje Babiše před sněmovními volbami v roce 2017. V tuhle dobu mělo být otevřeno již 280 nových kilometrů dálnic, ale výsledek je nakonec více než čtyřikrát nižší. O něco lepší bilanci měla i vláda premiéra Petra Nečase (ODS), která je přitom za nízkou výstavbu dálnic často kritizována v souvislosti s diskutovaným ministrem dopravy Vítem Bártou (Věci veřejné).

Inflace už několik měsíců prakticky neklesá. Ceny v Česku rostou nejrychleji za devět let a už to začíná vadit i České národní bance. Z posledních vyjádření jejího guvernéra a dalších členů bankovní rady vyplývá, že ve středu téměř jistě dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Jak se to projeví na peněženkách Čechů a dostupnosti hypoték?

České hospodářství se na předkrizovou úroveň nevrátí ještě ani do konce roku 2022. Euro bude stát po celý příští rok více než 26 korun a inflace klesne ke dvěma procentům až na přelomu let 2021 a 2022. Hrubý domácí produkt v příštím roce poroste jen polovičním tempem oproti původním předpokladům. Česká národní banka představila aktualizovanou makroekonomickou prognózu.

Letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší než 8,2 procenta, které odhaduje Česká národní banka v srpnové prognóze. Guvernér této instituce Jiří Rusnok dodal, že schodek státního rozpočtu podle něj v příštím roce bude naopak pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun.

Pokud se bude i nadále zhoršovat epidemiologická situace, domácnosti mohou začít omezovat své nákupy a podniky svou činnost. Přestože je zopakování plošné karantény z jara nepravděpodobné, české hospodářství bude nárůstem počtu nakažených trpět tak jako tak. „Bohužel to hrozí a je nepochybné, že se to projeví na ekonomickém životě,“ uvedl ve středu po jednání bankovní rady České národní banky její guvernér Jiří Rusnok.

Ani inflace, která se už několikátý měsíc drží nad třemi procenty, nepřesvědčila centrální bankéře ke změně měnové politiky České národní banky. Podle odborníků to však není žádné překvapení a vzhledem k nástupu druhé vlny koronavirové pandemie bude časem na místě se bavit o použití nestandardních měnověpolitických nástrojů. Ve hře může být i obnovení intervencí proti koruně.

Pokles hrubého domácího produktu o 3,6 procenta jsme očekávali. Za celý rok může HDP propadnout o osm, ale i více procent, bude-li vývoj výrazně horší. Koruna už by dále neměla oslabovat, není k tomu důvod. Rozpočet letos pravděpodobně skončí vyšším než třísetmiliardovým schodkem. I to dnes řekl Jiří Rusnok v pořadu K věci Marie Bastlové.

Centrální bankéři dnes rozhodli o razantním poklesu základních úrokových sazeb. Dvoutýdenní reposazbu snížili na 0,25 procenta. Letošní ekonomický výkon se má propadnout až o osm procent, ve druhém čtvrtletí bude pokles HDP více než desetiprocentní, očekává Česká národní banka.

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne v reakci na koronavirovou krizi půlroční plošný odklad splácení hypoték a úvěrů. V dnešní Partii řekla, že tento návrh projedná ve středu vláda. Ve hře je i snížený úrok u úvěrů, který by platil po dobu tohoto odkladu. Opozice návrh vítá, banky jsou zdrženlivější. Tvrdí, že se s ním teprve musí seznámit.