Energie stále zdražují, problém je v Íránu i Norsku. Jak dlouho zůstanou ceny vysoko?
Na velkoobchodních burzách stále panuje nervozita a cena elektřiny a plynu výrazněji neklesá. Běžní zákazníci zatím mohou změny pozorovat u nových nabídek, protože zdražují fixované produkty. Pokud by se situace na Blízkém východě nevyřešila v dohledné době, zdražení by pokračovalo i v příštím roce. Odborníci ale veřejnost uklidňují tím, že ačkoliv je situace nepříznivá, nedá se srovnat se scénářem po vypuknutí války na Ukrajině. Stále však panuje hrozba dlouhodobého konfliktu, který by do cen už výrazněji promluvil.
Na velkoobchodních trzích se energie prodávají dráž než před rokem. Elektřina o deset procent, plyn je dražší o více než třetinu. Nárůsty se ale ihned nepropíší do cen pro běžné zákazníky, kteří mají například smlouvu na dobu neurčitou či mají fixaci. Změny jsou patrné zatím jen na nových nabídkách fixovaných produktů, které jsou na výkyvy na burzách citlivé. Zdražování na trzích nás ale přesto může varovat, jaké nabídky dostaneme v příštím roce.
ČTĚTE TAKÉ: Nový práh pro referendum? K jeho platnosti bude potřeba souhlas třetiny voličů, navrhla vláda
Hlavním důvodem aktuálního růstu cen energií jsou stálé obavy o nabídku a geopolitická rizika. Myslí si to obchodní ředitel dodavatele energií epet Roman Šmíd, který upozorňuje i na jiné vlivy. „Trh reaguje zejména na omezení dodávek z Norska, která dočasně snižují dostupnost plynu na evropském trhu. Významným faktorem zůstává také geopolitické napětí kolem Íránu a situace v oblasti Hormuzského průlivu. V posledních měsících trh zohledňoval možné narušení energetických toků i vyšší volatilitu dodávek LNG,“ řekl pro CNN Prima NEWS Šmíd.
Vliv současného konfliktu v Íránu pozoruje i vedoucí oddělení pořizování energií společnosti E.ON Energie Tomáš Plocek. Podle něj ceny plynu a elektřiny pro příští rok kopírují nepřehlednou a těžko předvídatelnou situaci mezi Spojenými státy a Íránem. „Dřívější příměří bylo přijato s úlevou, ceny však znovu tlačí vzhůru zklamání z neuskutečněných vyjednávání i snahy o otevření Hormuzského průlivu za asistence armády Spojených států. Ty jsou investory vnímány spíše jako eskalace napětí a zvýšené riziko pro dodávky zkapalněného zemního plynu,“ uvedl Plocek.
Čtěte také
Důvodem pro růst ceny plynu je i snížený export LNG z Kataru. Ten navíc zpomaluje plnění evropských zásobníků, které byly po zimě vyprázdněné. „Aktuální úroveň naplněnosti se v Česku i v celé Evropské unii pohybuje zhruba kolem třiceti procent. V celoevropském měřítku to znamená meziroční deficit přibližně 70 TWh, tedy objem odpovídající zhruba 70 tankerům se zemním plynem,“ řekl Plocek s tím, že pokud se situace na Blízkém východě neuklidní, tak se nadále bude zdražovat. „Zároveň je ale třeba připomenout důležitý kontext. Ačkoli je současná volatilita a růst cen vyšší, než na co jsme byli zvyklí v posledních letech, svou razantností i riziky pro fyzické dodávky zůstává nesrovnatelná se situací v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu,“ dodal.
Odborníci radí: Řešte energie dopředu
I obchodní ředitel dodavatele energií epet spotřebitele uklidňuje. Na trhu sice podle něj panuje nervozita, ale nejedná se o preventivní zásah. „Současný vývoj zatím nevnímáme jako varovný trend, ale spíše jako prodlouženou epizodu geopolitického rizika. Růst cen od února byl z velké části tažen preventivním započítáváním rizik ze strany trhu, nikoli výrazným zhoršením situace. To znamená, že část současné rizikové prémie může být v následujících týdnech postupně korigována. Po předchozím výrazném růstu je navíc trh technicky náchylnější ke korekci. V aktuálním prostředí proto nadále převažuje scénář stagnace až mírného poklesu cen po předchozím růstu,“ řekl Šmíd.
Podle online srovnávače RIXO.cz by lidé přesto neměli otálet s hledáním výhodných nabídek. Postupně se totiž zvyšují ceny plynu i elektřiny u velké řady dodavatelů. „Pokud ceny na burze rostou, nové nabídky dodavatelů se postupně zdražují a výhodné ceníky často mizí během několika dnů. Kdo reaguje pozdě, má pak na výběr už jen z dražších variant,“ řekl ředitel online srovnávače RIXO.cz Martin Ždímal. Pokud nebudou lidé na nic čekat a začnou situaci řešit, tak mohou ušetřit i desítky tisíc korun ročně. Podle Ždímala se totiž ukazuje, že rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší nabídkou elektřiny může u dvouleté fixace přesáhnout 800 korun za MWh a u plynu více než 900 korun za MWh.
Spotřebitelé navíc pro výhodné nabídky nemusejí řešit velké složitosti. Mohou například využít online srovnávače nebo dokonce žádat o vylepšení stávající smlouvy. „Prvním krokem je otevřít aktuální smlouvu nebo poslední vyúčtování a zjistit dvě klíčové informace: jaký typ produktu má zákazník sjednaný a do kdy je jeho smlouva platná. Po konci fixace se smlouva automaticky prodlužuje podle aktuálních ceníků. Právě ty už ale nemusí být nejvýhodnější,“ uvedl Ždímal a dodává, že pokud fixace končí v horizontu kratším než jeden rok, vyplatí se začít řešit novou smlouvu s předstihem a porovnat ceny u různých dodavatelů. Výhodnou nabídku lze totiž sjednat až 12 měsíců dopředu a zajistit si tak cenu ještě před případným dalším růstem trhu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Úsměvy i jízlivosti ve Sněmovně. Okamura překvapil Pekarovou kyticí, Zeman si rýpl do Klause
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
