Za drahý plyn nemůže jen válka v Íránu. Co všechno zdražuje energie?
Zablokované obchodní trasy v Hormuzském průlivu nejsou jediným důvodem, proč v současné době zdražuje plyn na velkoobchodní burze. Meziročně je komodita o téměř 40 procent dražší a projevuje se to už v cenových nabídkách od dodavatelů. Ceny energií jsou pod tlakem také kvůli odstávkám v Norsku nebo kvůli extrémnímu počasí. Nasčítání různých vlivů už se v nabídce dodavatelů projevilo zdražením o stovky měsíčně.
Na energetických burzách stále nedošlo k výraznému poklesu cen po vojenských úderech Spojených států a Izraele na Írán. Meziměsíční nárůst ceny u plynu je 26 procent. V ročním srovnání je pak komodita o skoro 38 procent výš. Krátkodobé cenové výkyvy obchodníci pokryjí a zvládnou tím, že energie nakupují v průběhu roku. Problém nastává ve chvíli, kdy krize trvá delší dobu. To je příklad i současné situace, kdy se s vyššími cenami setkáváme od konce února.
DÁLE ČTĚTE: V EU hrozí teroristické útoky. Uniklá zpráva popsala nebezpečí, která se týkají i Česka.
V poslední době se jako nejčastější důvod zdražení uvádí uzavřený Hormuzský průliv, přes který nemohou plout lodě se zkapalněným zemním plynem. „Přestože velká část dodávek z této oblasti míří hlavně do Asie, dopady cítí i Evropa a USA, protože ropa a plyn se obchodují na globálním trhu. Ten nereaguje jen na samotný vývoj v regionu, ale i na očekávání další eskalace. Poslední vyjádření amerických a izraelských představitelů navíc naznačují možnost tvrdšího postupu vůči Íránu, což nervozitu na trhu dál posiluje,“ uvedl ředitel společnosti Tedom energie Jakub Odložilík.
Čtěte také
Tři možné scénáře dalšího vývoje
Podle něj na trhu panují tři scénáře, jak se situace může dále vyvíjet. Pokud by došlo mezi znesvářenými stranami k dohodě, tak by se provoz v regionu stabilizoval a ceny by postupně klesaly. Jednalo by se ale o dlouhodobý proces, protože se musí obnovit těžba i doprava ropy spolu s LNG. V případě delšího příměří bez dohody by to znamenalo pokračující nejistotu, omezené dodávky a tlak na růst cen energií i inflaci. Nejhorší scénář pak je otevřená válka a další blokování průlivu.
Obchodní ředitel společnosti Epet Roman Šmíd upozorňuje, že za aktuálním růstem můžeme hledat především krátkodobé obavy o nabídku a geopolitická rizika. „Trh reaguje zejména na omezení dodávek z Norska, která dočasně snižují dostupnost plynu na evropském trhu. Významným faktorem zůstává také geopolitické napětí kolem Íránu a situace v oblasti Hormuzského průlivu. V posledních měsících trh zohledňoval možné narušení energetických toků i vyšší volatilitu dodávek LNG,“ řekl pro CNN Prima NEWS. Dalším tlakem na zdražování je i výpadek provozu na terminálu Freeport ve Spojených státech s LNG a také neplánovaná údržba infrastruktury po extrémních vedrech v Indii, Pákistánu a Bangladéši. Roste totiž poptávka po elektřině k chlazení.
Podle Šmída je zatím poptávka relativně stabilní a současné počasí v Evropě nevytváří výraznější tlak na spotřebu. „Růst cen tak vnímáme spíše jako kombinaci krátkodobě omezené nabídky a zvýšené nervozity trhu než jako důsledek zásadní změny situace,“ dodal.
Fixace se nyní vyplatí
Podle šéfa Tedom Energie se proto vyplatí fixovat ceny energií. „Trh ve střednědobém výhledu počítá spíše s uklidněním situace, proto doporučuji fixovat na jeden až dva roky. U firem stále dávají smysl spotové produkty. Nejnižší ceny na denním trhu bývají během dopoledne a v brzkém odpoledni, což je pro řadu provozů výhodné. Pokud chtějí větší jistotu, mohou zvolit kombinované produkty, například náš T-Spot se stropem. Ten umožňuje využít spotových cen, ale v případě cenového výkyvu zákazník nezaplatí víc než předem stanovený cenový strop,“ řekl Odložilík.
Průzkum společnosti Epet navíc uvádí varovná čísla. Češi jsou ohledně vývoje cen energií skeptičtí a až 60 procent oslovených se obává vyšších cen. Třetina domácností nemá u plynu či elektřiny zafixovanou cenu, a proto na ně případná krize může dopadnout hůře. Polovina respondentů ani nezná svou roční spotřebu.
„Každý desátý Čech nedokáže vývoj cen energií odhadnout vůbec. Je pravda, že vývoj trhu dnes ovlivňuje řada vnějších faktorů včetně geopolitické situace, které domácnosti samy neovlivní. O to důležitější je zaměřit se na to, co pod kontrolou mají – tedy znát svou vlastní spotřebu, zkontrolovat vyúčtování a ověřit si, zda mají správně nastavenou smlouvu. Právě to může domácnostem pomoci lépe se připravit na další období a vyhnout se zbytečně vysokým výdajům za energie,“ řekl Šmíd.
Někteří dodavatelé na vyšší ceny reagují a připravili první zdražení. Týká se to zejména fixovaných produktů na delší období. Například Innogy zdražila pro nové zákazníky ceníky s fixovanými produkty o stovky korun za MWh. Ročně se tak jedná o zdražení v řádu několika tisíců korun.
Ke stejnému kroku sáhla také Pražská plynárenská. Ta bude upravovat akční fixované ceníky. Zdražení avizovala společnost PRE. Někteří další dodavatelé zatím vyčkávají na další vývoj na trhu. Podle expertů bude přímo závislý na pokračování konfliktu na Blízkém východě. Ceny dosud drží například ČEZ. „Změny ceníků teď neplánujeme,“ řekl dříve generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: ANALÝZA: Rusko ztrácí dech i dobyté území. Ukrajinci vyrukovali s novou mazanou taktikou
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
