Zatčení instabulského starosty
Turecká policie ve středu zatkla více než stovku lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua, který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Imamoglu čelí obvinění z korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Imamoglu obvinění odmítá, jeho zatčení označila za politicky motivované opozice i lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), informovala agentura Reuters.
Šéfka turecké pobočky HRW Emma Sinclairová-Webbová vyzvala k okamžitému propuštění istanbulského starosty a dalších osob zadržených při středeční razii. Zatčení označila za „flagrantní zneužití soudního systému“, vyšetřování je podle ní politicky motivované s cílem oslabit opozici.
ČTĚTE TAKÉ: Klíč pro přežití Ukrajiny drží Evropa. Starý kontinent má kapacity, aby zastínil Ameriku
Místní úřady také podle agentury AP omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle v největším tureckém městě zakázaly demonstrace. Podle AFP zde Imamoglu plánoval ve středu velkou demonstraci.
„Čelíme velké tyranii, ale chci, abyste věděli, že se nenechám odradit,“ řekl Imamoglu na videovzkazu zveřejněném na sociálních sítích. Vládu obvinil, že si „uzurpuje vůli“ lidu. Imamoglu také před zatčením na sociální síti X uvedl, že před jeho domem jsou stovky policistů.
Millet iradesine darbe vuruluyor. pic.twitter.com/waXHu23ZVN
— Ekrem İmamoğlu (@ekrem_imamoglu) March 19, 2025
Zatčení Imamoglua kritizoval Özgür Özel, lídr největší turecké opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP), jejímž členem je i Imamoglu. Özel označil zadržení desítek lidí včetně Imamoglua a jeho spolupracovníků za „puč“.
„Čelíme pokusu o puč proti našemu příštímu prezidentovi,“ uvedl lídr CHP, jež měla v nedělních primárkách vybírat kandidáta do prezidentských voleb. Podle AP se primárky, v nichž se očekávalo zvolení Imamoglua, po středeční razii zřejmě neuskuteční.
Proti Erdoganovu kroku se ozvala i Strana evropských socialistů (PES). „Je to plnohodnotný útok Erdogana na demokratickou opozici a občanskou společnost v Turecku,“ oznámili zástupci uskupení sociálně demokratických stran v Evropě na X.
We condemn the arrest of Ekrem Imamoglu, Mayor of Istanbul and 100 other people.
— PES 🌹🇪🇺 (@PES_PSE) March 19, 2025
This is a full-scale attack by Erdogan on the democratic opposition and civil society in Turkey.
We stand with @herkesicinCHP, @eczozgurozel, @ekrem_imamoglu and those being targeted by the regime of… pic.twitter.com/SQVVtRwdZd
Prezidentské volby se v Turecku mají konat v roce 2028 a Erdogan v nich sice kandidovat nemůže, podle některých spekulací se ale snaží o změnu ústavy, aby se o úřad mohl ucházet znovu.
Zatčeni byli novináři i podnikatelé
Istanbulská prokuratura vydala zatykače na stovku lidí, podle Reuters jsou mezi nimi i novináři a podnikatelé. Obvinění zahrnují i korupci v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek istanbulskou radnicí.
Imamoglu a dalších několik osob ale čelí i obvinění z terorismu a vazeb na Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, EU i USA považují za teroristickou organizaci. PKK nicméně před necelými třemi týdny vyhlásila s okamžitou platností příměří.
Nyní čtyřiapadesátiletý Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral vládní straně vedení největšího tureckého města s asi 15 miliony obyvatel.
Erdoganova vláda se ho podle opozice dlouhodobě snaží odstavit od moci. Podle AFP je proti němu vedeno pět soudních řízení, z nichž dvě byla zahájena v lednu.
Jak vyřadit rivala z voleb?
V jedné z kauz už Imamoglu dostal v roce 2022 jako trest i zákaz výkonu volených funkcí, ale zatím nepravomocně. Šlo o obvinění z urážky volební komise, která v roce 2019 anulovala výsledek voleb starosty Istanbulu, v nichž překvapivě porazil kandidáta vládní strany.
Imamoglu pak vyhrál i v opakovaném hlasování. Rozhodnutí komise anulovat výsledek Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka.
V úterý Istanbulská univerzita oznámila, že Imamogluovi zneplatnila vysokoškolský diplom, čímž ho fakticky vyřadila z možnosti kandidovat v prezidentských volbách. Starosta rozhodnutí označil za nezákonné a chtěl ho napadnout u soudu. Podle tureckých zákonů je vysokoškolský diplom podmínkou pro kandidaturu.
Podle dat organizace Netblocks, která monitoruje přístup k internetu ve světě, ve středu turecké úřady omezily přístup k několika sociálním sítím, včetně X, YouTube, Instagramu a TikToku, napsala agentura Reuters.
PODÍVEJTE SE: Jednání o míru se na frontě neprojevilo. Rusko i Ukrajina provedly v noci velké dronové útoky
