Brutální hranice. Pod tímto názvem vydaly mezinárodní organizace Oxfam a Egala novou zprávu mapující situaci na pomezí Polska a Běloruska, kde pokračují „tahanice“ o uprchlíky, které trvají už téměř čtyři roky. Report popisuje střelbu gumovými projektily, útoky psů či napadení slzným plynem. V oblasti již zemřelo od vypuknutí krize 88 lidí.
Lidé překračující polsko-běloruskou hranici čelí nejen drsným podmínkám nehostinných lesů a bažin, ale také násilí ze strany běloruských i polských uniformovaných příslušníků, uvádí zpráva.
„Tahanice“ o uprchlíky v této zóně trvá již od roku 2021, kdy začala krize coby důsledek hybridní války a zneužívání migrantů ze strany Běloruska.
Minsk sehrál při směřování uprchlíků přes polské hranice s EU ústřední roli, když státem kontrolované cestovní kanceláře nabídly migrantům víza i dopravu. Po příjezdu na hranice běloruské bezpečnostní síly uprchlíky eskortují směrem k polskému území, a pokud je cesta do Polska zatarasena, nepustí je zpět.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci ztrácí silnou vyjednávací kartu. Rusové mohou otevřít další frontu, varuje Kopečný
„Zóna smrti“
Polsko na druhé straně přijalo politiku odsunu, tzv. pushback. Brání migrantům v překročení hranice a nutí je, aby zůstali na území Běloruska. A to přesto, že je takový postup podle mezinárodního a evropského práva i polské ústavy nezákonný, konstatuje report.
Uprchlíci tak musí v lese strávit několik týdnů, nebo dokonce měsíců. Nemají příležitost požádat o azyl v Polsku, nemají ale ani možnost vrátit se, odkud přišli.
Oblast Bělověžského pralesa, který se rozkládá na značné části hraničního pásma, je proto podle zprávy v arabštině známá jako Muharrama (zkrácená forma výrazu muntaqa muharrama), což znamená „země nikoho“ nebo jednoduše „zóna smrti“.
Týdny v lese bez jídla a vody
Report přináší mimo jiné svědectví súdánského uprchlíka Mubaraka, který opustil svůj domov v Súdánu v červnu 2023. V sousedním Čadu se mu podařilo koupit ruské vízum, odletět do Moskvy a následně do Běloruska. O několik dní později dorazil do lesa na hranicích s Polskem a se skupinou dalších lidí různých národností se vydal na západ.
Skupinu zastavila běloruská pohraniční stráž v oblasti poblíž polských hranic. „Vzali nám všechno jídlo, pití a telefony a řekli nám, abychom šli směrem do Polska,“ popisuje Mubarak ve zprávě. Když přišli na hranice, čekali v lese a snažili se vybrat správný okamžik, aby mohli překonat hraniční plot, aniž by si toho všimly polské hlídky.
„Takto jsme strávili 13 dní, jedli jsme jedno jídlo denně a pili špinavou vodu,“ popsal uprchlík.
Tři dny poté, co překročili hranici, celou skupinu zadržela polská pohraniční stráž. Místo, aby je odvezla na policejní stanici, kde by požádali o azyl, byli dopraveni zpět na hranici s Běloruskem. „Tam nás prohledali, zbili, pak otevřeli bránu v plotě, nastříkali nám do očí slzný plyn a hodili nás zpátky do Běloruska,“ popsal.
Psi na běloruské straně hranice
K podobným, ne-li horším incidentům podle svědectví pracovníků dochází také na běloruské straně. Důkazy o nich nicméně nejsou vzhledem k omezenému přístupu novinářů a pracovníků lidskoprávních organizací tak dobře zdokumentované.
„Každý den slyšíme příběhy o násilí a zneužívání ze strany lidí na druhé (běloruské) straně plotu. Několik z nás zaslechlo historky o tom, jak Bělorusové uřezávají prsty. Běloruské vojáky za to nečeká žádný postih. V zemi, jako je Bělorusko, neexistuje způsob, jak se domoci svých práv,“ uvádí ve zprávě Olga, jedna z pracovnic organizace Egala. Z běloruské strany hranice si podle ní uprchlíci často přináší také kousance od psů.
Tři tisíce „pushbacků“, nejméně 88 mrtvých
Od začátku krize došlo k více než 3 000 „pushbacků“, tedy násilnému navrácení za překročenou hranici, zdokumentováno je 88 obětí, píše se ve zprávě.
„Čelíme již čtvrtý rok humanitární krizi a můžeme pozorovat rostoucí počet pohřešovaných migrantů a nedostatek mechanismů na ochranu obětí. Pozorujeme také rostoucí počet úmrtí v pohraničním pásmu,“ komentuje ve zprávě koordinátorka výzkumu Helsinské nadace pro lidská práva Katarzyna Czarnota.
Na kritiku podobných praktik odpovídá polská vláda slovy, že se nehodlá nechat Běloruskem vydírat.
Zatímco organizace očekávaly s příchodem vlády Donalda Tuska vstřícnější přístup k řešení situace na hranici, než jaký měla strana Právo a spravedlnost, premiér Tusk přistoupil naopak k přísnějším opatřením. Tím je například návrh zákona o pozastavení práva na azyl, které je podle Tuska za současné situace zneužívané.
„Polsko nebude realizovat žádný migrační pakt ani žádné ustanovení takových projektů, které by vedly k nucenému přijímání migrantů v Polsku. To je definitivní,“ zdůraznil polský premiér Donald Tusk v únoru.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Putin od Trumpa čeká potvrzení anexe okupovaných území, říká Just. Hovor podle něj prezentuje jako výhru
Ve světle bezpečnostní krize v Evropě však zdejší situace zůstává spíše upozaděná, a to i ze strany institucí EU. Minulý týden vyzval v dopise komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty polskou předsedkyni senátu Małgorzatu Kidawovou-Błońskou, aby návrh zákona o pozastavení práva na azyl dolní komora neschválila. Řešení je však v nedohlednu.
