Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně. Rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala.
Základní sazbu ECB od března 2016 držela na rekordním minimu – nula procent. Vedle toho depozitní sazbu ve čtvrtek ECB zvýšila na nula procent z dosavadních −0,50 procenta. ECB původně signalizovala, že hodlá tento měsíc úroky zvýšit o čtvrt procentního bodu. Americká centrální banka (Fed) zahájila zvyšování úrokových sazeb už v březnu.
„Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu,“ uvedla ECB v tiskové zprávě. Zároveň představila program s názvem Transmission Protection Instrument (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny.
Euro na rozhodnutí centrální banky zareagovalo růstem, připisovalo si zhruba 0,8 procenta na 1,0265 amerického dolaru.
Inflace drtí EU
Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že míra inflace v eurozóně se v červnu vyšplhala na rekordních 8,6 procenta, zatímco v květnu činila 8,1 procenta. Inflaci už delší dobu zvyšuje růst cen energií a potravin, tempo zdražování nabralo na intenzitě i v důsledku války na Ukrajině.
Fed v letošním roce ve snaze mírnit inflaci zvýšil úrokové sazby už třikrát, celkem o 1,5 procentního bodu. Jeho základní úroková sazba se nyní nachází v pásmu 1,50 až 1,75 procenta. Předpokládá se, že Fed příští týden přikročí k jejímu dalšímu zvýšení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Tak vysoko byla její základní sazba naposledy v roce 1999. ČNB kvůli rostoucí inflaci zahájila zvyšování úroků již loni v červnu. Na tom, zda to ve finále tuzemské ekonomice pomohlo, nebo ne, se experti neshodnou.
