Izrael
Mezinárodní soud vydal zatykač na izraelského premiéra. Netanjahua viní z válečných zločinů
Více informací
Vít Rakušan
Hanba, lháři, fuj. Policisté a hasiči bučeli před vnitrem na Rakušana, ten sestoupil mezi ně
Více informací
Domácí
Chci střílet, stálo před tragédií na fakultě na Telegramu. Síť odmítla s policií spolupracovat
Více informací
Politika
Ministerstvo zaplatí milionovou pokutu za digitalizaci. Zadání bylo chybné, rozhodl úřad
Více informací
Ukrajina
Rusko zahájilo masivní raketový útok na Ukrajinu. Zemí otřásají exploze, nefunguje proud
Více informací
Věda a technologie
Prodejte prohlížeč Chrome, požaduje po Googlu americká vláda u soudu. Ten se tvrdě brání
Více informací
Evropská unie
Europoslanci schválili všechny členy nové Evropské komise. Fungovat by mohla už v prosinci
Více informací
CNN Prima News ■ Zprávy Ekonomika Peníze

Inflace v závratných výšinách a drahé euro. ČNB popsala vývoj bez zvyšování úrokových sazeb

Budova České národní banky v Praze

Rekordní inflace

Kdyby Česká národní banka již v průběhu pandemie přesně věděla, jak obrovským proinflačním šokům bude následně světová i česká ekonomika čelit, nejspíše by úrokové sazby začala zvyšovat už na podzim roku 2020. „To by bývalo zajistilo, že by se inflace neodchýlila od cíle tak výrazně, jak to pozorujeme v posledních čtvrtletích,“ uvedl analytický tým z odborných sekcí tuzemské centrální banky.

Bankovní radě České národní banky je opakovaně vyčítáno, zejména z řad politiků, že svou přísnou politikou v podobě zvyšování úrokových sazeb poškozuje české firmy a stejně nijak inflaci nesnižuje. Tým analytiků ČNB ale v aktuálně publikovaném materiálu ukázal, že růst úrokových sazeb měl přijít o šest až osm měsíců dříve než v červnu 2021. Vyplývá to z dokumentu Měnová politika posledních dvou let ve zpětném zrcátku aneb čemu se podařilo zabránit, který vydali Petr Král, Karel Musil a Stanislav Tvrz.

Vojtěch Benda, bývalý člen bankovní rady ČNB

Benda z ČNB: Že nám Babiš vyčítá růst sazeb? Každý má právo věřit, že Země je placatá

Rozhovor

V bankovní radě České národní banky strávil Vojtěch Benda šest let. Miloš Zeman jej však už na druhý mandát nejmenoval, přestože mohl. Za zvyšováním úrokových sazeb coby protiinflačním nástroji si stojí a nevidí jinou možnost, jak by centrální banka proti dvoucifernému růstu cen mohla bojovat. Jasně tak odmítá názor jak prezidenta Zemana nebo ekonoma Jana Švejnara, podle něhož zvyšování úroků inflaci naopak podněcuje. „Fascinuje mě, že tak vzdělaný ekonom může říkat takový nesmysl, který přivedl kdysi prosperující tureckou ekonomiku k hrozivě pádivé inflaci,“ říká bývalý radní ČNB v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

„Nastavení měnové politiky v roce 2020 a v první polovině roku 2021 bylo ze zpětného pohledu a při znalosti síly inflačních tlaků nadměrně uvolněné,“ píše tým analytiků. Podle nich bankovní rada ČNB měla začít sazby zvyšovat již na počátku podzimu 2020. „To by bývalo zajistilo, že by se inflace neodchýlila od cíle tak výrazně, jak to pozorujeme v posledních čtvrtletích,“ stojí dále ve zprávě. Král, Musil a Tvrz tedy tvrdí, že dřívější růst sazeb bychom nyní pocítili v podstatně nižším tempu růstu cen, než jakému čelíme.

Euro za třicet

Analytici rovněž nabízejí odpověď těm, kteří politiku centrální banky přinejmenším poslední rok vytrvale kritizují. Odhadli totiž, jakou bychom nyní zažívali inflaci, kdyby centrální bankéři ke zvyšování sazeb nepřistoupili.

„Jestliže by se – hypoteticky – ČNB v posledním roce navíc rozhodla z nějakého důvodu otevřeně vzdát aktivního používání úrokových sazeb jako měnověpolitického nástroje, byla by dnes situace z hlediska inflace ještě podstatně dramatičtější – inflace by dosahovala zhruba 23 % a kurz koruny by byl přibližně 28,50 Kč za euro,“ stojí v dokumentu.

Budova České národní banky v Praze

KOMENTÁŘ: Koruna drží na steroidech ČNB. Potopit ji může růst úrokových sazeb v eurozóně

Názory

Česká koruna poslední dva měsíce čelí ostřelování ze strany investorů, kteří zkouší její odolnost. Přesněji řečeno ochotu České národní banky držet její kurs pod úrovní 25 korun za euro. Naše centrální banka tyto útoky odrážela za cenu intervencí ve prospěch koruny, při nichž jen v květnu utratila téměř 3,5 miliardy eur. V červnu to podle odhadů některých ekonomů mohlo být až dvakrát tolik.

Podle autorů by ale pravděpodobně bylo ještě hůř. Vysoká a dlouho trvající inflace totiž ovlivňuje i takzvaná inflační očekávání. Neboli míru inflace, se kterou všichni počítají při svých rozhodováních o uzavírání mzdových dohod, úvěrových nebo dodovatelsko-odběratelských smluv. „Pokud by navíc došlo k souběžnému odpoutání inflačních očekávání od cíle, pozorovali bychom více než 28procentní růst cen a korunu na hodnotách bezmála 30 Kč za euro,“ dodávají autoři analýzy.

Chystali jsme se na minulou válku

Se závěry analýzy souhlasí hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Česká národní banka byla jedna z prvních, která si uvědomila, že reakce na pandemickou krizi v podobě rychlého snížení úrokových sazeb nebyla adekvátní. Bylo tedy správné, že je začala zvyšovat už loni v červnu,“ řekl CNN Prima NEWS.

25 Zobrazit galerii

Podle Křečka se totiž nejen měnová, ale i rozpočtová, politika „připravovala na minulou válku“. Zatímco drtivá většina ekonomů očekávala, že s propuknutím pandemie k ekonomické krizi dojde kvůli propadu poptávky, nakonec se ukázalo, že problém byl na nabídkové straně. „To když jsme začali vypínat výrobu a ještě platili lidem za to, že zůstane vypnutá a že nepracují. Doslova jsme ekonomiku zalili penězi a nyní sklízíme výsledek,“ dodal Křeček.

Zeman: Politika ČNB je objektivně neúspěšná

Zásadně tedy odmítá tezi některých politiků, podle nichž Česká národní banka zvyšovat úroky neměla. „V první řadě neměla sazby na jaře 2020 snižovat. ČNB v tom však nebyla sama, reakce na pandemii byla zbrklá všude ve světě,“ uzavřel Štěpán Křeček s tím, že hodnocení ex post si užívá luxusu znalosti vývoje, který se dal předem jen těžko předpokládat.

Naopak ke kritikům razantního zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB dlouhodobě patří prezident republiky Miloš Zeman. Podle něho je úrok nákladem, který si firmy započítávají do cen, a tím vyšší sazby k inflaci ještě přispívají. „Byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je 16procentní inflace,“ komentoval Miloš Zeman politiku ČNB v červencovém vydání Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

K tématu

K tématu

Tagy:
peníze ekonomika politika mince Miloš Zeman ČNB Česká národní banka finance úroková sazba inflace euro koruna úrokové sazby kurs koruny rada

Návrhy pro vás

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.