Ilustrační foto Zdroj: FTV Prima
Evropské unii věří nejméně Čechů od roku 2016, důvěra klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Výsledky průzkumu, který provedlo letos od konce března do konce května, v pondělí poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Předchozí průzkum se uskutečnil loni v červenci.
Důvěra české veřejnosti k OSN, NATO a EU je navzájem poměrně silně provázaná, pokud lidé důvěřují jedné z těchto organizací, tak výrazně častěji důvěřují i dvěma ostatním. uvedli autoři průzkumu. „O něco silněji je přitom provázána důvěra mezi NATO a Evropskou unií, o málo slabší, i když stále silný, je pak vztah mezi důvěrou Evropské unii a OSN,“ dodali.
ČTĚTE TAKÉ: Česko dělá z Ukrajiny vzdušného bijce. Poslalo i drony, které Rusům v zákopech pijí krev
Ostrá slova na účet Fialy. Babiš drsným projevem o migraci odstartoval hádku ve Sněmovně
Ve Sněmovně se v pátek dopoledne znovu ostře střetla koalice s opozicí. Tentokrát jednání zablokovaly spory o evropskou migrační dohodu, o níž souběžně jednali v Bruselu lídři sedmadvacítky. Vyhrocenou atmosféru v dolní komoře odstartoval projev šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který chtěl o migraci jednat. Ostře zkritizoval premiéra Petra Fialu (ODS), že prý nehájí české zájmy. Koalice si to ale nenechala líbit a strhla se drsná hádka.
V letošním průzkumu nad důvěrou v EU převládla nedůvěra, k té se přihlásila polovina lidí v Česku. Zbylá čtyři procenta dotázaných odpověděla, že neví. V případě NATO i OSN je stále větší podíl lidí, kteří těmto organizacím věří. Důvěru k NATO nemá 36 a k OSN pak 37 procent. Podíl důvěřujících u NATO i OSN klesl proti loňsku shodně o 11 procentních bodů. Před rokem v červenci Severoatlantické alianci věřilo 67 procent a OSN 63 procent Čechů. „U Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance jde o návrat k hodnotám dosaženým v roce 2020 a 2021,“ uvedlo CVVM.
Důvěra českých občanů k Evropské unii se od roku 2003 až do roku 2011 pohybovala kolem úrovně 55 procent s výjimkou roku 2004, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 64 procent, a roku 2007, kdy naopak klesla na polovinu. Nejvýznamnější propady důvěra k EU zažila v letech 2012 na 40 procent a 2016 na 37 procent, což podle autorů průzkumu souviselo s ekonomickou a migrační krizí. „V loňském roce důvěra významně vzrostla a v tom aktuálním se naopak propadla až na úroveň roku 2017,“ uvedlo CVVM.
Severoatlantická aliance se v letech 2003 až 2009 stabilně jevila jako nejméně důvěryhodná, v roce 2010 byla hodnota její důvěry srovnatelná s EU, v dalších letech 2010 až 2020 tuto organizaci co do podílu důvěřujících mírně předčila. Předloni byly podíly důvěřujících v případě OSN, NATO i EU prakticky vyrovnané. Loni byla důvěra k NATO poprvé nejvyšší ze všech tří sledovaných institucí, což potvrdil také aktuální výzkum.
OSN naopak dlouhodobě dosahovalo nejvyšší důvěry ze všech sledovaných organizací, i když mezi roky 2004 a 2007 důvěra klesla z dosavadního maxima 70 procent až na 55 procent. Pak důvěra v OSN stoupala s výkyvy až na 68 procent v roce 2015. O rok později se propadla na 54 procent, v následujících letech se pohybovala kolem 60 procent a v letech 2020 a 2021 mírně nad polovinou. „Po výrazném nárůstu zaznamenaném v loňském šetření se nyní důvěra vrátila zpět k těmto hodnotám,“ podotkli autoři průzkumu.
CVVM zjišťuje také důvěru k unijním institucím a představitelům. U všech zahrnutých do průzkumu nedůvěra převažuje nad důvěrou a podíl nedůvěřujících od roku 2021 významně vzrostl. Evropské komisi v letošním průzkumu věřilo 38 procent dotázaných, Evropskému parlamentu 36 procent, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové 31 procent, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi 24 procent a šéfovi unijní diplomacie Josepovi Borrellovi 23 procent Čechů.
V letošním průzkumu mezi 27. březnem a 22. květnem se CVVM dotazovalo 834 lidí ve věku od 15 let.
