Vychází nový magazín CNN Prima NEWS
Svoboda slova, o kterou se tolik bojovalo, je pod tlakem, nelíbí se, vadí, překáží. Jsme hnáni k jednotnému názoru na všechno, píše bývalý prezident Miloš Zeman v exkluzivním eseji pro časopis CNN Prima NEWS. Přinášíme celý text.
Vzpomínám na rok 1968. Jaro plné velkých nadějí pro Československo a jeho občany. Prožil jsem tuto dobu s plností i se všemi pozdějšími důsledky. Nemusím se uchylovat k funkcionářským frázím, jako někteří čeští politici, které lidsky zformovala až šedivá éra husákovské normalizace. Jsem už pamětník a mohu vzpomínat. Na úžasnou euforii, když byla v Československu zrušena nenáviděná cenzura. Svoboda slova! Vše udusily tanky okupačních armád.
ČTĚTE TAKÉ: Zuzana Čaputová exkluzivně: Nedovolme, aby demokracie zahynula na naivitu demokratů
Vzpomínám na rok 1989. Demonstrace proti komunistickému režimu, který už se dostal do fáze obřadného opakování vyžilých a prázdných frází, kdy potentáti stáli na rudé tribuně a lidé už žili jinými sny. Tehdy jsem napsal do Technického magazínu, vyvolal nevoli mocných, neodvolal, a o práci potřetí přišel. A pak tu byl listopad, pád moci Komunistické strany Československa, návrat demokracie a – svobody slova
Jsme hnáni k jednotnému názoru
Žiji v roce 2023. Bohu díky, zdraví po mých peripetiích se zlepšilo. Dívám se na svět kolem sebe, na Českou republiku, a začíná mi být smutno. Svoboda slova, o kterou se tolik bojovalo, po které se tolik toužilo, je pod tlakem, nelíbí se, vadí, překáží. Jsme hnáni k jednotnému názoru na všechno. Na domácí dění, zahraniční, manželství, genderovou ideologii, Green Deal, Evropskou unii, NATO a plno dalších a dalších věcí. Jsi proti? Jsi pro? Hned je tu problém. Tu jsi dezolát, zkostnatělý konzervativec, protispolečenský živel, ruský, čínský a kdovíjaký agent, podrývač. Ministr vnitra maluje červené čáry a ještě se tím chlubí. Tohle není jaro 1968 ani samet roku 1989. To je závan dechu normalizace, kdy konformismus, šeď a shrbená záda měly hlavní roli v téhle krásné zemi.
A ještě víc se děje k tomu. Kádrována jsou setkání, výroky, názory, za[1]myšlení. Západ, ke kterému se tak rádi řadíme, je založen na křesťanské zvěsti. Na lásce k bližnímu, na snaze bližního do krajnosti pochopit, na setkávání, podané ruce smíření. To všem teď vadí a je vydáváno za špatnost. Bij je, to je heslo dne směrem k názorovým oponentům. Vymaž je, zní recept v mediálním světě. Už jen kousek chybí, aby znělo – oponent není člověk. Důsledky už známe z historie…
Jde tedy opravdu o mnoho. Od roku 1989 žijeme v demokratickém státě. Podařila se úžasná věc, uhájit dlouho svobodu v zemi, vzpomeňme, že v posledku demokratická první republika vytrvala jen dvacet let. Nyní ale stojíme na křižovatce. Ano, můžeme se vydat širokou a pohodlnou cestou nové normalizace, kde nikdo ničemu nebude překážet a nikdo nebude nic podrývat, nebo si uhájíme svobodu a demokracii, ale budeme muset snášet názorové oponenty, pomýlená a popletená stanoviska, dezinformace, ba i lži. Silná a sebevědomá demokracie je totiž hravě přežije. Protože demokracie, pokud opravdu je, je krásná a živá. Diskusí, názorovým střetem. Roste díky tříbení postojů a náhledů na svět.
Varuji. Jako starý muž, který prožil vzlety a pády téhle republiky, varuji. Vydáme-li se cestou nové normalizace, a už na ni máme nakročeno, nakonec upadneme. A bojím se, bojím, že tentokrát by vyústěním nebyl další pokus o demokracii, ale nějaká zlá a velmi krutá totalita. Všichni politici, kteří se obávají o svobodu slova v naší zemi, ať už jsou vládní nebo opoziční, by měli nejen být ve střehu, ale neměli by hlavně mlčet k jakémukoliv, byť sebemenšímu pokusu svobodu slova omezovat. Mlčení je sice pohodlné, ale právě mlčením se už mnohé národy samy uvrhly do tenat těch nejhorších katastrof.
Ještě máme čas
Na 17. listopadu 2023 budou zase mnozí politici řečnit. Všichni totožnými slovy, totožnými frázemi. Splní svou obřadnou povinnost. Ptejme se jich raději: Co konkrétně děláte pro zachování svobody slova v České republice? Kdy jste se naposledy zastal utiskovaného kvůli názoru? Ještě máme nějaký čas. Promarníme-li ho však, nebude to dlouho trvat a probudíme se do uniformního světa, kde se na pokyn bude kývat nebo hrozit.
Co napsat závěrem? Myslím na mladé lidi, vidím v nich naději, věřím, že objeví v sobě touhu po skutečné svobodě, touhu, kterou jsme měli v jejich věku na jaře roku 1968.
Jednou se právě mladí lidé začnou ptát generace současné: Co jste to dopustili?
Eseje, rozhovory a reportáže na téma svobody slova i zajímavosti ze světa médií čtěte v novém magazínu CNN Prima NEWS, který je právě v prodeji.
Podívejte se na speciální Partii Terezie Tománkové s Milošem Zemanem a Václavem Klausem.
