Experti MAAE v Íránu našli stopy vysoce obohaceného uranu. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) našli v lednu v Íránu stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je jen těsně pod 90 procenty, které jsou potřeba pro výrobu jaderných zbraní. Napsala to v úterý agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Írán tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u nalezených stop označil za „nezamýšlenou fluktuaci“.
Zpráva MAAE podle agentury AP konstatuje, že inspektoři mezinárodní organizace 21. ledna ve Fordo objevili dvě kaskády centrifug typu IR-6 nakonfigurovaných způsobem, který se „podstatně lišil“ od toho, co Írán v minulosti tvrdil. Další den zde odebrali vzorky a našli částice vysoce obohaceného uranu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nový START s českou stopou. Co znamená Putinův obrat u dohody o jaderných zbraních?
MAAE teď s Teheránem vede rozhovory ve snaze o vyjasnění záležitosti. Jeden z vysoce postavených diplomatů DPA řekl, že dosáhnout tak vysoké úrovně obohacení se dá „omylem, nebo záměrně“. Dosavadní analýzy podle něj ale ukazují, že Írán vytvořil jen velmi malé množství uranu obohaceného na 83,7 procenta.
Miliony mrtvých a varovný výstřel u Česka. Univerzita ukázala, jak by vypadala jaderná válka
Zástupci Fakulty vědy a globální bezpečnosti (SGS) z prestižní americké Princetonské univerzity vytvořili simulaci případné jaderné války mezi Ruskem a zeměmi NATO. Během několika hodin by v ní bylo zabito nebo zraněno přes 90 milionů lidí napříč celým světem. První varovný výstřel ze strany Ruska by pak dopadl na hranici Česka, Polska a Německa.
Mezinárodní agentura ve zprávě poznamenává, že Írán má nyní k dispozici 88 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, což je o 25 kilogramů více než v předešlém čtvrtletí. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent stouply o 48 kilogramů na celkem 435 kilogramů.
Agentura AP je přesvědčena o tom, že čtvrtletní zpráva nejspíš dále zvýší napětí mezi Íránem a Západem. K tomu už teď přispívá i íránská vojenská podpora Rusku ve válce na Ukrajině nebo tvrdé potlačování protestů proti teheránskému režimu.
K výrobě jaderné zbraně je potřebný uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent. Odborníci však už dříve varovali, že Írán má dostatek uranu obohaceného na 60 procent, aby z něj mohl vyrobit palivo pro nejméně jednu jadernou bombu. Šéf MAAE Grossi v lednu uvedl, že by Teherán mohl vyrobit několik atomových zbraní, pokud by uran, který má k dispozici, ještě obohatil.
Teherán prý zatím o výrobě bomby nerozhodl
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns ale ještě minulý týden na základě aktuálních informací zpravodajců vyjádřil přesvědčení, že teheránské vedení zatím o výrobě jaderné bomby nerozhodlo.
V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran na maximálně 3,67 procenta.
Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Jednání o její obnově stagnují.
