Ruský prezident Vladimir Putin v úterý oznámil pozastavení smlouvy Nový START omezující počet jaderných hlavic, což může pro svět znamenat značné riziko. Dohoda totiž zavazovala Moskvu k držení určitého maximálního počtu těchto ničivých zbraní, respektive jejich nosičů. Rusko sice tvrdí, že zatím jejich množství nenavýší, ale hrozba ve vzduchu stále visí.
Smlouva Nový START má výraznou českou stopu. V roce 2010 ji totiž společně podepsali dnes už bývalí prezidenti USA a Ruska přímo v Praze. Za americkou stranu to byl Barack Obama, za ruskou Dmitrij Medveděv. Jednalo se o poslední americko-ruskou dohodu o kontrole jaderných zbraní.
Úmluva zavazovala obě světové velmoci k tomu, že mohly držet maximálně 1 550 strategických jaderných zbraní a 700 mezikontinentálních střel. Původně měla smlouva platit až do roku 2026, ale nyní se ji Putin rozhodl pozastavit.
„Jsem nucen oznámit, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, ale pozastavuje účast,“ prohlásila ve svém úterním projevu o stavu Ruska tamní hlava státu. Putin před politiky, duchovními a dalšími osobnostmi Ruska také prohlásil, že „Západ vyvolal válku na Ukrajině“. A to i přesto, že téměř před rokem to byly ruské síly, které na jeho rozkaz zahájily invazi do sousední země.
Rusové nicméně tvrdí, že i když dohodu ze své strany pozastavili, tak se prý i nadále hodlají držet stanovených limitů. Oznámila to jejich ministerstva zahraničí a obrany. Ruští poslanci Státní dumy rozhodnutí pozastavit platnost ve středu odsouhlasili a hned na to tak učinili i senátoři z Rady federace.
Kremlem ovládaná agentura TASS informovala, že pokud by se Moskva chtěla vrátit k dodržování dohody Nový START, rozhodnutí bude náležet přímo prezidentovi, tedy Vladimiru Putinovi. Mimochodem, ta samá agentura s odkazem na ruskou vládu uvedla, že „Američané pravidla dohody Nový START porušovali už léta“.
ČTĚTE TAKÉ: Zásah z bezprostřední blízkosti. Ukrajinský voják zdemoloval ruský obrněnec, ukazují záběry
Američané jsou připraveni znovu jednat
Američané Putinovo rozhodnutí považují za potenciální hrozbu. Ministr zahraničí USA Antony Blinken jej označil za „velmi nešťastné a nezodpovědné“. Navzdory tomu dodal, že administrativa prezidenta Joea Bidena zůstává i nadále připravená „kdykoliv s Ruskem jednat, nehledě na cokoliv jiného, co se ve svět děje“. Informovala o tom americká stanice CNN.
Rozhodnutí Ruska nechápou ani další západní mocnosti. Kancelář britského ministerského předsedy Rishiho Sunaka pro CNN uvedla, že doufá, že si Putin „rozmyslí své unáhlené rozhodnutí“.
Blinken má za sebou aktuálně návštěvu Turecka, ještě důležitější roli pak sehrál zmiňovaný prezident USA. Biden totiž v pondělí nečekaně navštívil ukrajinský Kyjev. Učinil tak poprvé od začátku války. V hlavním městě Ukrajiny jednal s tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským například o dodání raket dlouhého doletu a přislíbil mu nový balík vojenské pomoci v hodnotě blížící se 500 milionů dolarů (asi 11 miliard korun).
