Miliony mrtvých a varovný výstřel u Česka. Univerzita ukázala, jak by vypadala jaderná válka
Výběr redakce
Zástupci Fakulty vědy a globální bezpečnosti (SGS) z prestižní americké Princetonské univerzity vytvořili simulaci případné jaderné války mezi Ruskem a zeměmi NATO. Během několika hodin by v ní bylo zabito nebo zraněno přes 90 milionů lidí napříč celým světem. První varovný výstřel ze strany Ruska by pak dopadl na hranici Česka, Polska a Německa.
„Jakýkoli výsledek operace na Ukrajině samozřejmě není důvodem pro použití jaderné zbraně,“ řekl na konci března mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko má podle něj bezpečnostní koncepci. „Jasně říká, že pouze v případě ohrožení existence státu můžeme použít a skutečně použijeme jaderné zbraně, abychom odstranili ohrožení naší země,“ podotkl.
GALERIE: Válka na Ukrajině
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Jak by to ale vypadlo, kdyby „speciální vojenská operace“, jak Rusové říkají invazi na Ukrajinu, nakonec opravdu přerostla v celosvětovou jadernou válku? Odborníci z americké Princetonské univerzity na svou simulaci použili dostupné údaje o jaderných zbraních, tedy nejen množství a složení techniky jednotlivých států, ale také pravděpodobné pořadí jejich nasazení a určení konkrétních cílů. Z toho všeho pak vyplývá odhadovaný počet obětí.
Na simulaci případné jaderné války mezi Ruskem a zeměmi NATO od autorů z Princetonské univerzity se můžete podívat zde:
Simulace začíná v kontextu konvenčního konfliktu. V naději, že Rusko zastaví postup USA a NATO, vypálí ze základny poblíž města Kaliningrad varovný jaderný výstřel, který dopadne do oblasti hranice mezi Českem, Polskem a Německem. NATO následně odpoví taktickým úderem právě ke Kaliningradu.
Čtěte také
Čtěte také
Rusko má slabší jaderné zbraně než před lety. I tak mohou Ukrajinu proměnit v pustinu
Následně přerostou boje v Evropě v taktickou jadernou válku. „Rusko vyšle 300 jaderných hlavic prostřednictvím letadel a raket krátkého doletu, bude chtít zasáhnout základny a postupující jednotky NATO. Aliance odpoví přibližně 180 jadernými hlavicemi,“ popisují tvůrci simulace. Okamžité ztráty, tedy počet mrtvých i zraněných, budou za první tři hodiny 2,6 milionu lidí.
Masivní útoky na nejlidnatější města
Evropa je téměř celá zničena. NATO zahájí strategický jaderný úder 600 hlavic z amerických pozemních a ponorkových raket. Cíl je jasný – ruské jaderné síly. Než Rusko přijde o své zbraňové systémy, odpoví raketami odpálenými ze silničních vozidel a ponorek. Za dalších 45 minut stoupnou lidské ztráty (mrtví a zraněná) na 3,4 milionu.
To nejhorší ale teprve přijde. „S cílem znemožnit druhé straně obnovu se Rusko i NATO zaměří na 30 nejlidnatějších měst a ekonomických center nepřítele. Na každé město použijí 5 až 10 hlavic, záleží na počtu obyvatel,“ predikují Američané. Uplyne dalších 45 minut, počet mrtvých a raněných přesáhne 85 milionů lidí.
A celkové ztráty? V důsledku série jaderných střel 91,5 milionu lidí. Zraněno by bylo 57,4 milionu lidí, obětí na životech by bylo 31,4 milionu, dodávají tvůrci. V důsledku jaderného odpadu a dalších dlouhodobých účinků by se navíc odhad postupem času ještě výrazně zvýšil.
Projekt Princetonské univerzity vznikl jako upozornění na hrozící nebezpečí. Riziko jaderné války se podle jeho tvůrců v posledních dvou letech dramaticky zvýšilo, protože Spojené státy a Rusko opustily dlouhodobé smlouvy o kontrole jaderných zbraní, začaly vyvíjet jejich nové druhy a rozšířily podmínky, za kterých by je mohly používat. Válka na Ukrajině tak může být jen záminkou eskalace vzájemného konfliktu.
Čtěte také
Čtěte také
Osvobodili jsme tři klíčové obce, hlásají Ukrajinci. Rusové dál ostřelují Charkov
Doporučené články
Absolvent Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Kromě redakce CNN Prima NEWS působí také jako redaktor Českého florbalu.