Z filmu na odpis hit. Holka na zabití málem nevznikla, spor skončil u soudu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Spor o scénář skončil až u soudu.
Režisér Herz změnil název i žánr.
Dagmar Veškrnová při natáčení studovala.
Proč musel štáb v Peci větrat?
Název Plané růže už dnes nikomu nic neřekne. Stojí za ním však konflikt, který hned v zárodku málem zničil populární film s Dagmar Veškrnovou.
Původně to měly být tři pohledy režiséra Juraje Herze na mladé lidi. U prvního ale musel bojovat o název, u druhého v soudní síni o obsah a třetí snímek vůbec nevznikl. Parta dělnic ve skladu se svými láskami a trápením, to byl námět komedie Holky z porcelánu. Název ale tehdejším mocným přišel nemravný a požadovali, aby ho Juraj Herz změnil na Děvčata z porcelánu. Režisér ale tvrdošíjně trval na svém a uspěl. Když připravoval svůj další film, rovnou scenáristovi škrtnul název Plané růže a změnil ho na Holka na zabití. Stejně tak děj přenesl ze zimy do léta. Scenárista ale s takovými změnami nesouhlasil, podle něj navíc Herz nepatřičně vážnou detektivku změnil na komedii. Soud ale rozhodl, že režisér může scénář změnit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hanba, bouří se Ukrajinci v ulicích. Zelenskyj odvolal populárního ministra, Rusové slaví
Bylo potřeba najít představitelku tak trochu praštěné holky a horskou ubytovnu. To první bylo jednodušší. Už v Holkách z porcelánu zazářila mladičká Dagmar Veškrnová. Tehdy jí bylo dvaadvacet a studovala v Brně. To ale nebylo na překážku, jak řekla po skončení natáčení: „Nemrzelo mě, že přijdu o kus prázdnin. Potkala jsem se i se stejným štábem, takže na place byla pohoda. Produkci jsem asi občas pěkně „zatopila“, protože jsem mezi natáčením dodělávala svou diplomovou práci, a když se to nejméně hodilo, odjela jsem do Brna ke konzultacím nebo závěrečným zkouškám. Na ty mě ostatně připravovala polovina štábu. Nakonec všechno dobře dopadlo.“ Proměnila se tak v dívku z dětského domova, která při horské brigádě pátrá na vlastní pěst po ztracené kamarádce. Je věčně rozesmátá, trochu naivní a netuší, že vlastně sama riskuje život.
Čtěte také
Horší to bylo s hledáním vhodné chaty. To měl spolu s režisérem na starost architekt Vladimír Labský. Objeli snad celé Krkonoše, až se vrátili zpátky na první chatu. Ta byla v rekonstrukci a dalo se v ní natáčet i ubytovat štáb. Kromě krásné přírody byla hlavní kulisou hotelová kuchyně. Kameraman Andrej Barla spolu s osvětlovači a pyrotechnikem se snažili, aby působila věrohodně, a museli ji tedy zaplnit umělou párou. Při jednom záběru to ale pyrotechnik přehnal, takže Barla musel rychle nechat otevřít dveře do jídelny, aby zpocení herci mohli vůbec dýchat.
Příjemným překvapením byl pro kolegy Karel Augusta alias kuchař Muraška. Otáčel se u plotny jako profesionál, což později vysvětlil režisér: „Karel byl ideální volba, sám byl skoro vyučený kuchař, dokonce vařil půl roku v jedné hospodě na Proseku.“ Jak se smíchem prozradila novinářům Veškrnová, dobře se herci měli po všech stránkách: „Přes honičku se školou na mne neobyčejně působil horský vzduch. Natáčeli jsme skoro celé dva měsíce v Peci pod Sněžkou. Měla jsem obrovskou chuť k jídlu. Štábu se to asi nelíbilo – objevily se hlasy, že bychom se radši měli přestěhovat jinam.“ Pravda je taková, že představitelku hlavní role chválili i zkušení matadoři. Ilja Prachař, který si zahrál policistu hned na začátku natáčení, prohlásil: „Ta holka je výborná a navíc komička, těch moc není. Má na to, aby z ní byla mladá Janžurová.“
Po tomhle úspěchu začal Herz chystat třetí film s názvem Automatická holka, kde měla znovu hrát Dagmar Veškrnová. Natáčení se ale neuskutečnilo. To ji nemuselo mrzet, protože svůj talent hned o rok později potvrdila v komedii Zítra to roztočíme, drahoušku, právě po boku Ivy Janžurové, Miloše Kopeckého nebo Luďka Soboty.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chová se jako netopýr. „Komáří zabiják“ rozpozná hmyz podle zvuku křídel, vejde se do dlaně
