Začal proces přijímání Švédska a Finska do NATO
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, uvedl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Potvrdil tak jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země „pozve“, aby se k ní připojily. Vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Podle Stoltenberga je rychlé přijetí Stockholmu a Helsinek také jasným vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že dveře do aliance zůstávají otevřené i po ruské agresi vůči sousední Ukrajině.
Turecko své výhrady proti vstupu Švédska a Finska stáhlo poté, co v Madridu po několika hodinách jednání ministři zahraničí tří zemí podepsali společné memorandum. „Týká se tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl novinářům Stoltenberg.
Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Nejmenovaný představitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena řekl, že tato dohoda je „důležitým impulsem“ pro jednotu Západu. Uvedl také, že Biden na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová souhlas Turecka se vstupem její země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“.
Více NATO na hranicích Ruska
O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu. „Rusku se dostane více NATO na jeho hranicích,“ poznamenal k tomu Stoltenberg.
Ankara doposud tvrdila, že s rozšířením aliance nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace. Těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát. Ankaře také vadilo omezení prodeje zbraní, které oba skandinávské státy vůči Turecku zavedly před několika lety.
