Česko převezme v pátek 1. července 2022 předsednictví v Radě EU, což sledují také v sousedním Německu. „Kabinet premiéra Petra Fialy bude Evropě ‚vládnout‘ ve složité době,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS velvyslanec Německa v Praze Andreas Künne.
Künne hovoří také o rozšiřování Evropské unie, o zájmu o vstup Ukrajiny a Moldavska. Konstatoval, že je třeba se vyhnout závislosti na jednom nebo několika málo dodavatelích.
Andreas Künne (55 let)
Od 17. srpna 2021 je velvyslancem Německa v Praze. Během let 2018 až 2021 byl pověřencem pro OSN a boj proti terorismu německého ministerstva zahraničí.
Čtyři roky (2011 a 2015) působil jako vyslanec na německé ambasádě v Pretorii, kde vedl oddělení hospodářství a globálních otázek. Od roku 1993, kdy nastoupil na ministerstvo zahraničí, působil mj. v Kodani, Soulu, Bruselu a Vilniusu.
V rámci své činnosti v různých pozicích v Německu, např. na Úřadu kancléře a v pozici politického poradce v někdejším velitelském štábu vojsk, se věnoval zejména bezpečnostní politice.
Při úterním dni otevřených dveří chce německá ambasáda v Praze vyjádřit solidaritu s Ukrajinou a jejími obyvateli, kteří hrdinně bojují za svobodu a svůj způsob života. „Putinovo porušení mnoha tabu a celá ruská agrese na Ukrajině bolestivým způsobem ukazují, že je opravdu zapotřebí se každý den zasazovat o mírovou spolupráci a lidská práva,“ pronesl velvyslanec.
Evropská unie udělila Ukrajině a Moldavsku status kandidátských zemí. Jaká bude jejich cesta do Unie?
Je jasné, že to bude složitá cesta. Kyjev i Kišiněv před sebou mají ještě mnoho reforem. Jakékoliv zkrácení nepřipadá v úvahu, v EU bude určitě probíhat diskuse o podmínkách přijetí. Nesmíme přitom zapomínat ani na západní Balkán. Je ale také jasné, že už nemůže dojít k rozšíření EU bez prohloubení vzájemné spolupráce. Při stávajících rozhodovacích mechanismech by EU s rostoucím počtem členů už nebyla akceschopná. To je velkým problémem už nyní s 27 členskými zeměmi. Potřebujeme více rozhodování kvalifikovanou většinou. Důležité je, aby se o tom nyní začalo diskutovat. To bude jeden z velmi důležitých úkolů českého předsednictví v Radě EU, které začne již v pátek 1. července.
Během jara 2022 probíhala Konference o budoucnosti Evropy. Co bylo hlavním tématem a co přinese obyvatelům EU?
Přinesla celou paletu impulsů pro další rozvoj EU. Mnoho z nich lze realizovat i bez změn evropských smluv. Musíme se proto nyní zamyslet nad tím, co a jak provést. K tomu je často zapotřebí souhlas členských států. I to bude důležitým úkolem českého předsednictví. Na konci si totiž musíme položit otázku: Chceme, aby EU mohla v současném světě efektivně hájit zájmy svých občanů? Protože o tom, že jednotlivé členské státy tyto zájmy už hájit nedokážou, nepanují vůbec žádné pochyby.
Při stávajících rozhodovacích mechanismech by EU s rostoucím počtem členů už nebyla akceschopná. To je velkým problémem už nyní s 27 členskými zeměmi.
Jakou roli může hrát EU v oblasti obrany?
Značnou. Nejde jen o to dublovat a nahrazovat NATO. Severoatlantická aliance zůstane i nadále páteří naší bezpečnosti v Evropě. Jde ale o to, aby EU mohla jednat, až USA nebudou chtít. Jde také o to, abychom partnerům, jako je Ukrajina, prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF) pomohli se bránit a zajistit si vlastní bezpečnost a stabilitu.
Potřebujeme tedy autonomní Evropu?
Ne, autonomie v současném mezinárodně silně propojeném světě už dosáhnout nelze, a pokud ano, tak jen za velmi vysokou cenu. Potřebujeme suverénní Evropu, která bude schopná hájit své zájmy ve světě. Proto musíme například snižovat svou závislost.
Pozastavení plynu? Jedna z mála Putinových karet proti Západu, využije ji, říká Bartuška
Dodávka plynu je v rámci vydírání jedním z mála nástrojů, který Rusko má, a využije ho. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl státní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Závislost na čem? A jak toho dosáhnout?
To znamená, že například v oblasti energetiky není nutné dosáhnout soběstačnosti, to by bylo iluzorní, ale je třeba se vyhnout závislosti na jednom nebo několika málo dodavatelích. To samé platí o strategických surovinách, jako jsou vzácné zeminy. Evropa musí být zároveň technologicky schopná nabízet vlastní řešení. V oblasti umělé inteligence nám možná už ujel vlak.
A v čem Evropě vlak neujel?
Například v oblasti ekologických technologií má Evropa dobré šance stát se světovým lídrem. Musíme evropským firmám poskytnout výraznější ochranu před tím, aby byly i se svými patenty skupovány zahraničními investory. Potřebujeme evropský zbrojní průmysl, abychom nebyli závislí na cizích dodávkách.
V úterý 28. června se německá ambasáda v Praze vrací k tradici pořádání dne otevřených dveří. Pomůže to česko-německým vztahům?
Určitě. Brány překrásného Lobkovického paláce otevřeme pro širokou veřejnost poprvé od roku 2019, dříve to bohužel kvůli mnoha lockdownům nešlo. Dopoledne jsme vyhradili pro školy, očekáváme několik set školáků. Mezi nimi bude i třída gymnázia v Čáslavi, která letos na jaře nejen díky svým skvělým znalostem němčiny vyhrála kreativní soutěž „Společně v Evropě“, kterou uspořádaly Goethe-Institut a německé velvyslanectví. Čáslavští tak vyhráli třídní výlet do Berlína. V rámci programu se bude také odpovídat na otázky v rámci tiskové konference pro školáky. Moc se na jejich dotazy těším.
V oblasti energetiky není nutné dosáhnout soběstačnosti, to by bylo iluzorní, ale je třeba se vyhnout závislosti na jednom nebo několika málo dodavatelích. To samé platí o strategických surovinách, jako jsou vzácné zeminy.
Připravili jste po dvouleté přestávce nějaké zpestření?
Očekáváme také sraz automobilů, kterými východní Němci v roce 1989 přijížděli do Prahy na své cestě do svobodného světa. Tato vozidla dorazí v 10 hodin na Malostranské náměstí, kde si je zájemci budou moci prohlédnout. Postaráno bude samozřejmě i o občerstvení. Nabídneme německé speciality a nápoje. Kromě toho, a z toho mám opravdu velkou radost, si česká a německá armáda společně připravily dvě polní kuchyně. Všechny partnerské instituce představí návštěvníkům u infostánků i na velkém pódiu svou činnost v různých oblastech česko-německého přátelství. Zcela v duchu našeho motta „Společně v Evropě“ nabídneme v průběhu odpoledne také vystoupení hudebního souboru německého Bundeswehru (armády, pozn. red.) i české Státní opery.
Jak zásadní je pro Česko a Německo „Společně v Evropě“?
Českou republiku a Německo pojí partnerství a přátelství v srdci Evropy. Jejich základem jsou společné hodnoty – svoboda, demokracie, lidská práva, tolerance, lidská důstojnost nebo právní stát. Česká republika převezme 1. července na šest měsíců předsednictví v Radě EU a bude tak EU řídit ve složité době. Proto jsme pro náš den otevřených dveří vybrali přes 30 partnerských institucí, mj. Státní operu, Goethe-Institut nebo Česko-německý fond budoucnosti, a také jsme zvolili naše motto. Navíc chceme také vyjádřit naši solidaritu s Ukrajinou a jejími obyvateli, kteří hrdinně bojují za svobodu a svůj způsob života. Putinovo porušení mnoha tabu a celá ruská agrese na Ukrajině nám bolestivým způsobem ukazují, že je opravdu zapotřebí se každý den zasazovat o mírovou spolupráci a lidská práva, která jsou ostatně již od roku 1948 zakotvena ve Všeobecné deklaraci lidských práv.
