Parazitolog Jaroslav Flegr: „Jestliže proočkujeme velkou část populace, rozšíří se mutace, proti kterým nebude tato vakcína působit.“ Zdroj: CNN Prima NEWS
Koronavirus se díky rychlé evoluci dokáže rychle přizpůsobovat. Pokud zkrátíme karanténu z 15 na 10 dní, začnou převažovat mutace, které zařídí, že nemocný bude infekční přes 10 dnů. A jestliže proočkujeme velkou část populace, rozšíří se mutace, proti kterým nebude vakcína působit. Takové neveselé vyhlídky popsal na Facebooku parazitolog Jaroslav Flegr.
„Milý Micíku, určitě bys rád věděl, kde se tu najednou berou všechny ty mutanty koronaviru a co že všechno od nich můžeme čekat,“ začal parazitolog tradičně svůj facebookový příspěvek.
„Každá mutace obvykle vzniká jako náhodná chyba při kopírování genů, případně při opravách jejich poškození,“ uvedl Flegr s tím, že u virů, jejichž geny jsou tvořeny RNA, tedy například u koronaviru SARS-CoV-2, vznikají obzvláště často. „Většina mutací vir nějakým způsobem poškodí, ztíží mu množení nebo mu nějak jinak zhorší šance na přenos do dalšího hostitele. Jiné mutace zase vlastnosti viru skoro neovlivní. Malá část mutací je však pro vir užitečná, umožní mu lépe fungovat v podmínkách, ve kterých se momentálně nachází.“
Milý Micíku, určitě bys rád věděl, kde se tu najednou berou všechny ty mutanty koronaviru a co že všechno od nich můžeme...
Posted by Jaroslav Flegr on Sunday, February 7, 2021
Evoluce viru je rychlá, šikovně se přizpůsobuje
Jak se postupně mění podmínky pro šíření viru, mění se podle Flegra i okruh mutací, které jsou pro vir užitečné. „V létě byly výhodnější například mutace umožňující viru se šířit přednostně kapénkami než aerosolem – větrali jsme a zdržovali jsme se víc venku – za těchto podmínek aerosol moc nefunguje. Byli jsme i zdravější a odolnější, takže k rozvinutí nákazy byla potřeba větší infekční dávka – tu zajistí kapénky. (…) V zimě je mnohem účinnější šíření aerosolem, protože se zdržujeme spíše v místnostech, méně větráme, ohříváme vzduch a tím ho vysušujeme. Šíření aerosolem je obecně pro vir výhodnější – jeden nakažený takto nakazí víc lidí.“
Podle Flegra je evoluce viru rychlá, takže se dokáže šikovně přizpůsobovat i prudce se měnícím podmínkám. „Jestliže například zkrátíme karanténu z 15 na 10 dnů, začnou brzy převažovat mutanty, které zařídí, že nemocný bude infekční déle než 10 dnů. Jestliže budeme lidem v karanténě platit jen 60 procent mzdy, a oni kvůli tomu přestanou chodit na testy a hlásit rizikové kontakty hygieně, začnou převažovat mutanty, které si nebudou svého nakaženého nijak šetřit, budou se v něm množit maximální rychlostí a tím ho více poškozovat – než jim zemře nebo skončí v izolaci, stihnou nakazit mnoho dalších osob.“
Tato vlastnost viru může mít vliv i na účinnost očkování. „Jestliže proočkujeme velkou část populace (to bohužel v Česku ještě dlouho nehrozí), rozšíří se mutace, proti kterým nebude tato vakcína působit. Proto je dobře, že se u nás bude očkovat různými typy vakcín, a proto je skvělé, že zejména RNA vakcíny lze rychle pozměňovat,“ napsal Flegr.
V poslední válce, před sto lety, jsme měli 50–100 milionů obětí
Za normálních okolností mívá podle Flegra parazit navrch, protože dokáže mutovat rychleji než hostitel, a je tedy před ním vždy o krok napřed. „Moderní lidstvo však představuje pro vir docela tvrdý oříšek – díky rozvoji vědy už dokážeme na evoluční tahy parazita reagovat velmi rychle, například vývojem nových vakcín a nových diagnostických metod. (…) Jen je potřeba, abychom začali brát našeho protivníka dostatečně vážně. A taky abychom si do čela postavili schopné velitele. V USA, tedy na bojišti, kde se nejspíš odehraje nejdůležitější zápas, letos došlo k posunu správným směrem. Teď ještě my,“ povzdech si Flegr.
„Tak, Micíku, doufám, že jsem tě moc nepolekal. Neboj, ono to nakonec dobře dopadne, mutace, nemutace. A když ne v Česku, tak aspoň ve většině zemí. Což by nás sice asi štvalo, ale vir je fakt hrozně silný protivník. Když s ním uhrajeme alespoň remízu, můžeme být docela rádi. V té poslední válce, před sto lety, jsme měli 50–100 milionů obětí. Dnes je nás na planetě asi pětkrát víc, a přitom v téhle naší válce budeme mít ztráty snad dvacetkrát menší. Taky žádná velká sláva, ale bohužel nás ta mrcha koroňácká zastihla nepřipravené. Příště to už bude lepší,“ dodal Flegr.
