evoluce

Velcí suchozemští savci nemají šanci ve světě, který se rychle otepluje. Země se stane „planetou plazů a ptáků“, říká kalifornská vědkyně Ashley Legerová. Máme už podle ní dost znalostí k tomu, aby se dalo předpovědět, jak dobře se různé druhy zvířat přizpůsobí proměnám, jež planeta zažívá a ještě zažije.

Má větší mozek moderní pes, nebo vlk? Nová studie, která vyšla v odborném časopise Evolution, ukazuje překvapivé výsledky. Odpověď na otázku totiž sice zní vlk, ale psi, přinejmenším ti v Evropě, ho rychle dohánějí – tím více, čím jsou od vlka geneticky vzdáleni.

Vědci v Indii protestují proti rozhodnutí odstranit z učebnic, které používají miliony žáků devátých a desátých tříd, evoluční teorii Charlese Darwina. Už víc než 4 000 vědců a dalších osob podepsalo otevřený dopis, v němž žádají úředníky, aby tyto materiály do učebnic vrátili.

Kolem radioaktivního černobylského pekla vznikala během posledních několika desítek let doslova psí rajská zahrada. Ačkoli to může mnohé překvapit, právě takové závěry je možné vyčíst ze studie vědců z Jihokarolínské univerzity a amerického Národního ústavu pro výzkum lidského genomu. Zjištění prezentovaná v časopise Science Advances jsou o to pozoruhodnější, že se v katastrofou zasažené oblasti daří právě zvířatům, jež měla vlivem domestikace a cíleného křížení o mnoho genů užitečných k přežití ve volné přírodě přijít. Pro účely svého zkoumání vědci vyhodnocovali DNA celkem 302 divokých psů nalezených v okolí černobylské vyloučené zóny (CEZ).

Nová studie mezinárodního týmu vědců z Univerzity v Zurychu ukazuje, že vokální komunikace u obratlovců je mnohem častější, než jsme se domnívali – více než padesát druhů, které jsme dosud považovali za němé, totiž vědomě (a hlasitě) komunikuje. Může za to jejich společný předek.

„Nebojme se LGBT a buďme na ně milosrdní. Vždyť je to slepá vývojová větev, dlouho tu nebudou a navíc zachraňují planetu od přemnožení primátů,“ napsal na Twitteru lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert. Jeho prohlášení vzápětí vyprovokovalo k reakci hned několik veřejně známých osobností. „Proč máte potřebu ponižovat lidi, kteří vám nic neudělali a neohrožují vás?“ vytkl mu například bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Koronavirus se díky rychlé evoluci dokáže rychle přizpůsobovat. Pokud zkrátíme karanténu z 15 na 10 dní, začnou převažovat mutace, které zařídí, že nemocný bude infekční přes 10 dnů. A jestliže proočkujeme velkou část populace, rozšíří se mutace, proti kterým nebude vakcína působit. Takové neveselé vyhlídky popsal na Facebooku parazitolog Jaroslav Flegr.

Karel Janeček se stal dalším odvážným účastníkem pořadu Milionář mezi námi, v rámci kterého čeští milionáři pomáhají potřebným. Podle Janečka šlo o velmi obohacující zkušenost, která mu dala víc, než očekával. Co pro něj bylo nejtěžší? Komu pomáhal? Jakou roli hrají v jeho životě peníze? A proč věří, že koronavirus lidské společnosti v celkovém součtu pomůže?

Psi si po tisíciletích po našem boku vysloužili přídomek „nejlepší přítel člověka“. Nová studie britských a rakouských vědců ukazuje, že jejich domestikace se datuje mnohem dál do minulosti, než jsme si mysleli. Již v době ledové existovalo alespoň pět různých psích druhů.

Věda může lidstvo zachránit i vyhubit. Stála za objevem penicilinu i atomové bomby. Je velkým dobrodružstvím malých kroků. Denně v laboratořích i terénu přibývají malé poznatky, které mohou vyústit ve fenomenální objevy. Každý týden vám představíme výběr nejzajímavějších objevů na vědeckém poli, které by neměly uniknout vaší pozornosti.

Nejvyšší suchozemský savec, který může mít až 5,5 metrů? Tak to je žirafa. Žirafy byly nejprve zvířata s poměrně krátkým krkem, který se postupným natahováním během generací zvětšil až na současnou, optimální velikost, která je okolo dvou metrů.

Více než sto dvacet milionů let evoluce stvořilo bytost, která se nepodobá žádné jiné. Respektive vypadá jako několik bytostí spojených dohromady – klade vejce, a přesto mláďata krmí svým mlékem, jeho „zobák“ a plovací blány připomínají spíše kachnu, a přesto jde o příbuzného ježur, jeho rozestavení kostí a jedové žlázy připomíná spíše plazy, a přesto jde o savce. Po více než stech milionech let se však dnes odborníci obávají, že budoucností ptakopyska podivného je vyhynutí.