Vláda se chystá na zásah do cen elektřiny. Jak by novela v případě zdražování Čechům pomohla?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vláda schválila plán na regulaci cen elektřiny.
Úspora v regulované složce: 500 až 700 korun.
Stát chce zastropovat nadměrné příjmy výrobců.
Je současná situace na trhu důvodem k zásahu?
Vláda Andreje Babiše (ANO) odsouhlasila plán ministra průmyslu Karla Havlíčka na případný zásah do cen elektřiny, pokud by došlo k jejímu prudkému zdražení. V podobném duchu reagovala i někdejší vláda Petra Fialy (ODS), když byl ministrem průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Současné opatření by se ale mělo zaměřit na regulovanou složku elektřiny, kterou může ovlivnit stát. Pokud by opatření začalo platit už v příštím roce, regulovaná část by mohla zlevnit o 500 až 700 korun za MWh. Podle odborníků však skokové zdražení elektřiny akutně nehrozí a není proto pravděpodobné, že by se opatření uplatnilo hned od ledna.
Hnutí ANO slibovalo regulaci cen energií v případě velkých cenových skoků už před sněmovními volbami. Nyní došlo k prvnímu kroku – koaliční vláda schválila novelu energetického zákona. Kabinet si tím umetá cestu, aby mohl na případné prudké zdražování energií zareagovat regulací cen elektřiny pro odběratele. Kromě toho by stát mohl zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny.
ČTĚTE TAKÉ: Premiér Babiš se nezúčastní oslav 17. listopadu. Odletí jednat o obraně do Izraele
Zásah do cen elektřiny má za sebou i vláda Petra Fialy (ODS). Během energetické krize přišla s úsporným tarifem, podle kterého se během roku 2023 zastropovala obchodní cena elektřiny na 5 000 korun za MWh bez DPH a u plynu na 2 500 korun za MWh bez DPH. Z regulované složky tehdy stát převzal platbu za podporované zdroje energie (jde převážně o obnovitelné zdroje), čímž domácnosti uspořily 599 korun s daní za každou MWh.
Čtěte také
Podle člena správní rady Centropol Energy Jiřího Matouška si jsou obě opatření podobná ve svém cíli. Tedy v možnosti státu zasáhnout do cen energií pro konečné zákazníky. Mechanismus je však nyní odlišný. „Chtějí mít možnost ovlivňovat koncovou cenu elektřiny a zemního plynu právě prostřednictvím regulovaných složek ceny,“ řekl pro CNN Prima NEWS Matoušek.
Cena elektřiny se totiž skládá z regulované a neregulované složky. Do neregulované části stát zasáhnout nemůže, protože cena se zde odvíjí od velkoobchodní burzy. V regulované složce se ovšem skrývají nejrůznější poplatky a daně.
Matoušek dále vysvětlil, jak by chystané opatření, pokud by tedy platilo v praxi, mohlo ovlivnit ceny elektřiny v příštím roce. „Platby za systémové služby jsou v něm na úrovni 121 Kč/MWh bez DPH, tedy přibližně 146 Kč/MWh s DPH. Významnou část regulované ceny tvoří také distribuce. Na distribučním území ČEZ Distribuce je například pro nejběžnější sazbu D02d navrhovaná cena 2 179,47 Kč/MWh bez DPH, tedy přibližně 2 637 Kč/MWh s DPH, u topenářské sazby D57d pak 881 Kč/MWh ve vysokém tarifu bez DPH, tedy přibližně 1 066 Kč/MWh s DPH. V regulované části ceny tak vidíme prostor pro její případné snížení řádově o 500 až 700 Kč/MWh,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Matoušek.
Chystá se i zastropování příjmů
Aktuální cena na burze je u elektřiny 148 eur za MWh, tedy v přepočtu 3 600 korun. Meziročně jde o 50procentní nárůst. Přesto podle Matouška není potřeba spouštět podobný nástroj. „Jsme stále velmi vzdáleni situaci, kterou si pamatujeme z roku 2022. Je ale správné mít takový mechanismus připravený pro případ, že by se situace na velkoobchodních trzích výrazně zhoršila,“ řekl Matoušek.
Čtěte také
Vláda kromě regulace schválila i zastropování nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Stát se tím snaží najít financování pro cenovou restrikci. „Výrobcům elektřiny z uhlí a jádra se při růstu velkoobchodních cen jejich náklady skokově nezvyšují, takže pokud jejich příjmy mimořádně vzrostou, dává využití části těchto prostředků ke zmírnění dopadu vysokých cen na spotřebitele smysl. U zemního plynu ale obdobný zdroj neexistuje. Případné snížení jeho ceny by proto muselo být financováno buď ze státního rozpočtu, nebo vyšším zdaněním mimořádných příjmů výrobců elektřiny a následným transferem těchto prostředků z elektroenergetiky do plynárenství,“ dodal Matoušek.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Premiér Babiš se nezúčastní oslav 17. listopadu. Odletí jednat o obraně do Izraele
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
