Freimanová si připadá jako krtek vytažený na světlo. Proč odmítla roli v Hollywoodu?

Po zhruba půl roce, který herečka vesměs strávila na své chalupě, v pořadu přiznala, že si odvykla mluvit. „Připadám si jako krtek vytažený na světlo. Musím si zvykat mluvit, dříve jsme mluvili i osm hodin denně, měli jsme představení a zkoušky. Teď ani nevím, jaký mám hlas,“ prohlásila Freimanová.

Diváci televize Prima ji budou pravidelně vídat v seriálu Einstein – Případy nesnesitelného génia, kde zosobňuje matku Vojtěcha Kotka. „Jsme rádi, když se potkáme. S jeho maminkou jsme kamarádky a zkrátka se máme rádi,“ řekla Freimanová s odkazem na filmy Snowboarďáci a Rafťáci, ve kterých hrála Kotkovu matku dříve. Seriál Einstein se však dotočil již před třemi lety.

„Pak byla pauza. Seriál měl ohlášenou i premiéru, ta se však musela rušit. Teď doufám, že se vysílat bude a lidé si ho užijí,“ uvedla. Herečku si však mnozí lidé pamatují především z kultovního filmu Karla Smyczka Sněženky a machři. „Režisér Snowboarďáků Karel Janák mi volal a říkal, že jsem jeho hrdinka z oblíbeného zimního filmu,“ přiblížila Freimanová, jak se k roli učitelky dostala.

„Byli i tací, kteří mi říkali, že s touto kazetou jako jedinou emigrovali. Vzali si ji s sebou do zahraničí,“ poznamenala herečka.

Díky odmítnutí získala stálé angažmá

Před časem ovšem odmítla hlavní roli v hollywoodském filmu. „Lidé jako Saul Zaentz, slavný producent, nebo Philip Kaufman byli na obhlídce v Praze pod zástěrou, že budou natáčet reklamu,“ vzpomínala. Jednalo se o reklamu na japonskou whiskey, Freimanová však netušila, o co jde. „Bylo to zvláštní. Najednou přišli s tím, že je na ni konkurz a že se jedná o dva natáčecí dny. Já, ačkoliv jsem nevěděla, o co jde, jsem to kupodivu vyhrála. Tehdy jsem měla 120 korun na den,“ pokračovala. Přestože v natáčení reklamy neviděla příliš smysl, přišla do Continentalu.

„Bylo tam spousta malých Japonců, a když bylo rozhodnuté, že jsem roli získala já, pánové začali říkat ‚ukažte zuby, ukažte nehty‘. To mě hrozně vyděsilo. Tak jsem vstala a řekla děkuji, já toto nedělám,“ řekla Freimanová a odešla. Posléze však herečka zjistila, že se jednalo o utajenou obhlídku pro film Nesnesitelná lehkost bytí. „Přestože jsem odmítla reklamu, zavolali mi a byli hrozně milí,“ vzpomínala.

Začali si herečku fotit a vyptávat se, zda by do natáčení v zahraničí šla. Jenže zde byl jeden problém. „Měla jsem ten trumf, že jsem byla v jiném stavu, takže emigrace do zahraničí by nepřipadala v úvahu. Následně hledali novou holku,“ přiznala. Odmítnutí ji však dostalo do Činoherního klubu, ve kterém Freimanová získala své první herecké angažmá. „Jako host jsem brala 150 korun na představení. Nakonec zjistili, že se jim vyplatí mě zaměstnat na poloviční úvazek za 700 korun na měsíc,“ doplnila.